Pro změnu opět básně, a to dvě z roku 1964
Jaro
Uklidňující girlandy světel
blikají do prázdna.
Tajemné kouzlo prochází
kaskádou pražských střech
a voní staletími
a ženským parfémem,
a voní starými tramvajemi
a Láskou
a rozkvétajícími stromy na Letné,
a voní polibkem
a Vltavou pod Karlovým mostem,
a Vltavou pod Vyšehradem,
a novým životem,
který se právě zrodil
za noci,
která voní
Láskou.
Vyšehrad
Podzimní čas
Přichází čas, pomalu listí padá.
Barevný splín
nám do snů se vkrádá.
Za oknem pláčou smutně holé stromy,
ulice bez jména
a kapky skrápí domy.
Utichli milenci na svazích Lochotína
Po špičkách pije noc
poslední sklenku vína.
Černá a bezedná, jak dlouhé měsíce,
jak štěstí vržené do bláta ulice.
Pod stolem rozbitá poslední sklenka vína.
Srdce co hořelo, pomalu uhasíná.
Plzeň