Voda a malebné jižní Čechy patří k sobě již po staletí
Pohled na rybník Svět se sochou Jakuba Krčína. Autor Rudolf Kukačka, wikimedia.org

Voda a malebné jižní Čechy patří k sobě již po staletí

17. 8. 2020

Voda jako nositelka života je všudypřítomná. Dává živobytí a lidem slouží v mnoha podobách. Rybníky v zemích Koruny české už odpradávna pomáhaly zpřístupnit a zúrodnit naši krajinu. Cech rybářů a rybníkářů proslavil naši zemi daleko za jejími hranicemi.
I dnes je symbolem tohoto starobylého cechu muž na titulním obrázku, kde v podzimu svého života obhlíží jeden ze svých rybníků. Tak jako my i on sčítal výlov na konci rybářského roku. Sčítal i šediny, které mu přinesla starost o české rybníky. Toto je příběh o vodě, jejíž paměť je věčná. Z vysokého podstavce a ještě v nadživotní velikosti hledí Jakub Krčín z hráze rybníka na jedno ze svých velkolepých děl. V jeho bronzové tváři zčásti skryté za hustým knírem s bradkou je patrný spokojený úsměv. Rybník Svět slouží svému účelu již přes čtyři století, od přilehlého přístaviště vyráží na plavbu po rybníce loď s nadšenými turisty, další projíždějí po hrázi na kolech...

Voda jako nebezpečný živel
Krčínovy rybníky nesloužily jenom chovu ryb. Přinášely tomuto kousku země prosperitu, ale i bezpečnost před vodním živlem. Při jedné z největších povodní, která v srpnu roku 2002 zasáhla českou zemi, se Krčínovo jméno skloňovalo s úctou. Paměť vody nerespektuje čas ani lidská díla. Prahu právě vážně poškodila tato povodeň, kdy se Vltava rozpomněla na své původní koryto a tekla i Karlínem. V té době už přehrady Vltavské kaskády přetékaly. Vodní spousty se draly vltavským údolím k hlavnímu městu. Následky mohly být ještě horší, kdyby nebylo důmyslné soustavy rybníků, kterou na jihu Čech vytvořily generace rybníkářů v průběhu 16.století. Jen nad Krčínovou hrází byly bezpečně zadrženy desítky miliónů kubíků zkázonosné vody. Přeliv rybníka Rožmberka obstál, jakož i při velkých vodách v minulosti, z nichž nejhorší byly v letech 1829 a 1890. Tato vzpomínka s vyznačením stavu hladiny v těchto letech je zachována na pomníčku a je zároveň poděkováním Jakubu Krčínovi od třeboňských rybníkářů. Největší pozornost soustředil Krčín právě na rozšíření rybniční soustavy třeboňské. (Obrázek tohoto pomníčku lze vyhledat na internetu, je ovšem na výšku, proto jej nevkládám).

Lužnice a Třeboňsko
Jen několik kilometrů za hranicí s našimi jižními sousedy pramení řeka Lužnice, která je páteřní řekou uprostřed území, jež má statut Mezinárodní biosférické rezervace. Voda zde sloužila člověku od nepaměti pro pohon mlýnů a hamrů. Lužnice má však dnes zejména význam vodohospodářský při naplňování hladiny podzemní vody a zároveň slouží k nahánění rybniční soustavy. Ale je  to i řeka romantická, její meandry každoročně přivábí tisíce vodáků všech generací, kteří se sem rádi vracejí. Většinou plyne poklidně, avšak občas její vody ohrožují celý kraj odjakživa. To právě věděl i Krčín, když zakládal rybník Rožmberk, do nějž se vlévají všechny povodně, aby naplnily toto malé a milé české moře. Od roku 1584 zde po sedm let pracovalo denně až 800 rybníkářů, kteří primitivními nástroji a povozy navršili hráz nevídaných rozměrů v délce 2,5 kilometru. Rožmberk se rozlil po prvním napuštění roku 1590 na plochu větší než 2000 hektarů a dal také název tzv. Rožmberské soustavě, jež je společně s městem Třeboní vybrána pro zápis Seznamu světového kulturního dědictví pod patronací UNESCO.

Třeboňsko navíc byla tehdy krajina podmáčená, leckde nebylo možné pěstovat obilí, rybníky byly proto nejvhodnější řešením i z tohoto důvodu. Rybník Svět je největší, ale zatopil celou obec i s kostelem a nemocnicí. Kostel byl sice rozebrán a znovu postaven, Krčínovi se však tento rybník stal noční můrou. Od měšťanů se dočkal jen zloby a nenávisti, proto jej pojmenoval Nevděk. Tento jeho původní název mi dnes připadá tak trochu úsměvný, neboť tím projevil své mínění o měšťanech, kteří s ním tak zarputile nesouhlasili. Krčín si ovšem prosadil své. Pro rožmberskou vrchnost byly totiž rybníky s chovem ryb, hned po pivovarnictví, druhým nejvýnosnějším odvětvím. Dílu Jakuba Krčína, Štěpánka Netolického a mnoha dalších, (o kterých naleznete vyprávění v níže uvedené literatuře), vděčíme i za to, že zde příroda (i architektura) zůstala zachována v podobě, pro kterou byla a je stále obdivována. Kéž by všichni stavitelé velkých děl měli i dnes tuto myšlenku na paměti. To bych si velmi přál…

Znak města Třeboně Obr.2  Znak města Třeboně - wikimedia.org, autor obr. Jana Bednářová
Tato renesanční perla jižních Čech naší zůstává chloubou i pro příští generace a já tento krásný výlet všem čtenářům i60 velmi doporučuji. Návštěvník města najde na náměstí nebo na zámku připomínky i na další slovutné muže 16. století, díky jimž se mu právem říká Zlatý rybníkářský věk. Více než 400 let po smrti se Krčín do druhdy nevděčné Třeboně s velkou slávou vrací. Jeho socha, byla zhotovena za finanční prostředky města, z vděčnosti třeboňského konšelstva. Snad je i jakousi omluvou za ten nevděk, kterého se Jakubu Krčínovi za jeho života dostalo. I když nelze pochybovat o tom, že to zároveň byla osobnost velmi problematická a ve své době měl jistě více nepřátel, než spřízněných duší.
           „Po jeho smrti se tradovaly různé pověsti, třeba jak jezdil kolem rybníku v noci a zapřažený měl 4 nebo 6 kocourů. Nebo, že čerti s ním orali led a mnoho dalších. Čili jako figura skutečně metafyzická. To všechno se mi honilo hlavou, když jsem tu figuru dělal“. (Toto byla slova autora Krčínovy sochy, kterou jsme viděli na titulním obrázku).

Rožmberkův Krčín a Krčínův Rožmberk
Nuže teď bych se rád zmínil trochu podrobněji o tomto muži, který vtiskl renesanční krajině definitivní tvář - velkém rybníkáři a rožmberském regentovi Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan. Erb a predikát jeho rodu se traduje již od roku 1509, za panování krále Vladislava II. Původní atributy - papoušek a barevná pštrosí péra - byly později doplněny o štiku a kapra. Přejdu však rovnou k jeho době nejslavnější, která nastala ve službách jihočeskému vladaři, neboť Krčínův příklad prozíravého stavitele vodních děl z této doby je nadčasový. Jmenovaným vladařem byl tehdy pan Vilém z Rožmberka se sídlem v Českém Krumlově, městě to mého srdce. Jen Pražský hrad tehdy u nás překonával věhlasem a rozsahem rezidenci, jakou byl za posledních Rožmberků Český Krumlov. O jeho přízeň se zde ucházeli feudálové a církevní hodnostáři celé Evropy.

Český Krumlov s pohledem na meandry Vltavy    Obr.4 Český Krumlov s pohledem na meandry řeky
wikimedia.org, autor Philip Pikart

Toto renesanční sídlo a okázalý dvorský život si žádal mnoho peněz, a tedy i důsledné vrchnostenské hospodaření. Proto předposlední Rožmberk a Krčínův vrstevník jmenoval do hospodářských mocenských funkcí jen ty nejlepší. Vybral i Krčína, jehož kariéra pak strmě rostla, až byl roku 1569 jmenován regentem rožmberských velkostatků. Byla to volba šťastná, o regentových hospodářských opatřeních mnoho vypovídá i krumlovský archiv, který zachycuje evidenci za 8 let jeho činnosti. Nicméně měl též mnoho nepřátel, na které nebral žádné ohledy. Tak např. panský pivovar byl navzdory netolickým měšťanům postaven přímo ve městě, když právo vařit pivo Krčín měšťanům prostě odebral. Mnoha jeho dílům musely ustoupit vesnice, selské usedlosti a polnosti. Právě na Netolicku založil regent jednyze svých prvních rybníků a dal jim originální jména Pomoc, Nahradil a Naděje. Řadě dalších pak regent sebestředně přisoudil jména nová. Tak třeba rybník Dvořiště přejmenoval na Věrný a Záblatský na Oplatil.

Znak ČK s typickou pětilistou růží Rožmberků     Obr.5 znak Rožmerků s typickou pětilistou růží Rožmberků
wikimedia.org, autor obrázku neuveden

Vilém z Rožmberka (1551 – 1592) zastával v zemi úřad nejvyššího purkrabího a českého „místokrále“. Za své zásluhy byl oceněn Řádem zlatého rouna. Přestože byl Vilém celkem čtyřikrát ženat, z manželství se nenarodil žádný potomek. Vilémova manželství však posloužila k posílení jeho prestiže ve Svaté říši římské. První tři manželky pocházely z německých knížecích rodů, čtvrtá manželka pak z předního českého šlechtického rodu Pernštejnů. Protože potomka se nedočkal ani Vilémův mladší bratr a dědic Petr Vok z Rožmberka, stali se tak posledními mužskými příslušníky svého rodu. Zbývá dodat, že podobným trápením si prošel i Jakub Krčín, neboť velmi toužil po mužském potomkovi, leč marně. Na dalším obrázku je upoutávka na román o jeho intimním životě.

archiv autora    Obr.6 Obálka knihy Elišky Jindrové "Tajná láska Jakuba Krčína", archiv autora

Malý výlet do historie našeho rybníkářství
Český kapr dobýval v Evropě rybí trhy už od dob Přemysla Otakara II, (kdy jsou zaznamenána i první cla na konkurenční dovoz mořských ryb). Kapry vozili ve velkých na povozech v „lejtách“ obchodníkům do Vídně, Lince, Pasova, Magdeburku a dokonce až do přímořského Hamburku. Třeboňská ryba platívala za pochoutku, které místní dávali přednost i před pstruhem. Dokonce i živé kapry, prokládané vlhkou slámou, rybníkáři dopravovali na vozech pro ranní trh. Z bavorského Pasova zajížděli kupci na jih Čech i pod Krčínův rybník Svět, kde byli prý kapři obzvláště tuční. Historici nalezli stopu českých rybníkářů až u moře - cituji z knihy "v Hišpánsku a Nídrlandu".
 V Nizozemí ovšem stavěli naši rybníkáři také hráze proti mořské vodě, které chránily souše pro zemědělské využití. Houfce rybníkářů zde nacházely obživu a Češi stavěli hráze s fortelem a nářadím, jež jim bylo vlastní již na konci první poloviny 16. století. Nicméně u nás zůstává dodnes hlavně výlov rybníků také velkou atrakcí, kterou navštěvují tisíce turistů a je se na co dívat. Rybáři pracují od vidím do nevidím. 
https://www.nase-voda.cz/podzimni-vylovy-rybniku-2019-kdy-kam-se-podivat/

www.trebon.rybarstvi.cz    Obr.7 Podzimní výlov rybníků

www.trebon.rybarstvi.cz

Pro případné turisty z našich řad na i60 cituji ze sdělení na stránkách organizátorů:  "Zájemce o návštěvu podzimních výlovů zároveň upozorňujeme, že všechny výlovy nejsou spojené s možností nákupu čerstvých ryb, případně programem, a tedy i s plánovanou účastí veřejnosti. V seznamu výlovů jsou proto konkrétní informace o jednotlivých výlovech, na nichž si můžete ověřit jak definitivní termín, tak případný doprovodný program". Ovšem s politováním musím dnes aktualizovat, že toto platilo naposledy v roce 2019.
Letos bude zřejmě, v důsledku ochrany před šířením koronaviru, účast veřejnosti. vyloučena. Nuže, pohleďte na následující obrázek, jak také může ten výlov končit. A nebojte, možnost nákupu jinou formou bude včas oznámena.

To je nadílka !!!     Obr. 8. To je nadílka! Závěr bohatého výlovu, www.trebon.rybarstvi.cz

Lidová tvořivost
V literatuře lze nalézt spoustu příběhů, bajek, povídek i pohádek, které jsou nějak s rybníkářstvím a rybáři spojené. V závěru svých příspěvků vám rád doporučím některé knížky, které jsem si sám koupil. A samozřejmě existují i písničky, jednu vám teď připomenu.

Už se ten tálínskej rybník nahání,
dosahá voděnka k samému kraji
|: dosahá dosahuje, cestičku zaplavuje. :|
Vyjdi ty, cestičko, vyjdi z vody ven,
po které jsem chodil s mým kamarádem,
|: chodíval ve dne, v noci, pro tvoje modré oči. :|

www.kct-tabor.cz    Obr.9 Tálinský rybník, kct-tabor.cz

První zmínka o tomto rybníku pochází již z počátku 16. století. Rybník je chovný a výlov probíhá zpravidla jednou za dva roky. Je též spojen s prodejem živých ryb a ochutnávkami rybích specialit. Břehy rybníka dodnes zpevňují staleté duby, uprostřed se nachází malý ostrůvek. Rybník je hlavně v letních měsících navštěvován turisty k osvěžení a mohou se tam i koupat. Rybník je znám především z této písně, kterou prý složili dva zamilovaní mládenci z nedalekých Maletic, kteří chodili za dcerou tálínského baštýře. Je tomu již téměř dvě stě let a písnička zlidověla. Ovšem velmi pochybuji, že by ji ti dva mládenci opravdu skládali společně, ale že za ní chodili v noci, je jasné, a vybral jsem proto tento působivý téměř noční obrázek.

A jestlipak znáte další písničku:

Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany,
dal bych ti hubičku na obě strany
Ale že je za vodou, za voděnkou studenou,
nedám ti, má milá, ani jedinou

Když písnička pokračuje v podobném duchu, nevypadá to slibně, viďte... Ale žádný strach, prozradím vám happy end:

Pršelo blejskalo, bejvalo blato,
když jsem k vám chodíval, nedbal jsem na to
Zůstal jsem tam do rána, až kukačka kukala,
potom mě má milá vyprovázela.

Tato lidová píseň nám napovídá, že Bavorov leží v "zapomenutých" končinách, kopcovité krajině, která není tak pohodlná jako roviny kolem Vodňan. Nuže, nahlédněme právě do Vodňan, které jsou opět chovem ryb proslulé.

Vodňan - kašna se "sochou Svobody"   Obr.10 Vodňany, pohled na kašnu se zajímavou sochou - totiž sochou Svobody.

Tuto alegorickou sochu vytesal pan Josef Kvasnička, na pilíři jsou štítky s emblémy rybářství, zemědělství a průmyslu.
www.trebon.rybarstvi.cz

Vodňany
V polovině cesty ze Strakonic do Českých Budějovic projíždíte krajinou otevřenou jako dlaň, ohraničenou na jihu vrcholky Šumavy a protkanou stříbrnými hladinami rybníků s alejemi mohutných dubů na jejich hrázích a podél cest. Již z dálky Vás vítají věží svého kostela Vodňany, město vodami obklopené a s vodou spojené. Mezi močály, potoky a lučinami, do nichž se rozlévá řeka Blanice, se usadili první osadníci při obchodní cestě z Prachatic na Prahu. Slovanská osada se postupně přeměnila v tržní a vzniklo město již za vlády Přemysla Otakara II. Nejdůležitější privilegia udělil městu Jan Lucemburský roku 1336. Již v roce 1400 jsou Vodňany počítány mezi města královská, spolu s Budějovicemi a Pískem tvořily oporu královské moci na jihu země. Městskou pokladnu po staletí plnily nejen zisky ze staré obchodní stezky a vybírání cla. Mělo ji plnit i dolování drahých kovů, z kterého však již zůstal jen znak města. Mnohem výnosnějším se totiž ukázalo rybníkářství a obec zakládala rybníky již od druhé poloviny 15. století.

Historický znak Vodňan    Obr.11 Historický znak (erb) Vodňan, wikipedia.org, volně k použití, autor neuveden

Já bych tam raději viděl kapra, jenže je to tradice. Znak vznikl v době, kdy byla pro Vodňany důležitější těžba …. A horníci víc než rybáři. Město je známé nejen touto rybářskou a rybníkářskou tradicí, ale hlavně svojí rybářskou školou. Střední rybářská škola Vodňany, byla založena již v roce 1920, takže má letos krásné výročí !!! Domnívám se, že je to jediná škola v České republice, kde se vyučuje studijní obor rybářství, ale je ojedinělá i v mezinárodním měřítku. Kromě toho je známá celou řadou významných kulturních a společenských akci, bližší údaje o nich naleznete na webových stránkách města.

Zdroje mých informací pro tento článek

1. Různé populárně naučné pořady ČT dostupné na internetu, uvedu alespoň některé
- Vodňanské rybářství a rybářská škola. Ryba je symbolem mlčenlivosti, ale i plodnosti.
  https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/206411000321217?x=35&y=6&index%5B%5D=121735
- Historie rybářství. Chov kaprů
   https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11535906036-toulky-za-cechy-a-remesly/216562221510004?index%5B%5D=484804&index%5B%5D=484806&index%5B%5D=484807&x=69&y=18
- Světový den rybářství
  https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11535906036-toulky-za-cechy-a-remesly/216562221510004?index%5B%5D=484804& index%5B%5D=484806&index%5B%5D=484807&x=69&y=18
- Na plovárně: Jakub Vágner (světoznámý rybář)
  https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1093836883-na-plovarne/214522160100037-na-plovarne-s-jakubem-vagnerem 
- S Jakubem na rybách. O sportovním rybaření hovoří opět Jakub Vágner
  https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10087727751-s-jakubem-na-rybach/20555211450/titulky 

  A velmi doporučuji pro děti
- Nová expozice Rybářství v Národním zemědělském muzeu s přidaným programem pro vaše vnoučata
Ryby, rybáři, rybníky a rybníkářství vám představí ze všech stran nová výstava v Národním zemědělském muzeu. Kromě živých ryb v akváriích si prohlédnete různé rybí animace, 3D prezentace a oceníte nejrůznější nápady tvůrců. Kdyby náhodou děti byly již unaveny množstvím nových informací, mohou si od nich odpočinout na prolézačce se sítěmi a skluzavkou, nakreslít si vlastní rybu nebo si i vy můžete vyzkoušet, jak se oblékají rybáři.
  https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10653345502-tamtam/216543110030003?index%5B%5D=447902&x=72&y=13  
- Pohádka O chamtivém rybáři, je to pohádka výchovná
  https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12540093613-karaoke-cteni/219553110900016-o-chamtivem-rybari

2. Literatura v mé knihovně
   Uvedu i výstižné anotace - třeba některá z těchto knih probudí vaši zvědavost
- Ryby, rybníky, rybníkáři - Petr Liebscher, Jan Rendek
Velká výpravná kniha. Na vybraném vzorku stovky českých rybníků se pokoušejí přiblížit fenomén českého rybníku jako významného krajinného prvku, zdroje obživy, romantického místa, kterým procházela historie a který je kulisou mnoha legend.
- Rožmberkův Krčín a Krčínův Rožmberk - Hule Miroslav
Podrobný životopis nesmrtelného regenta a rybníkáře, který zahrnuje i vlastní veršovaný životopis Krčínův. Dále vše o stavbě našeho největšího rybníka Rožmberka, zachycuje i povodeň r. 2002. Kniha má četná vyobrazení o vyměřování a stavbě rybničních hrází, dobové rytiny a kuriozity za života Jakuba Krčína. Velmi zajímavý je i grafologický rozbor Krčínův a dalších rybníkářů té doby, včetně jejich imaginárních portrétů.
- Rožmberkové, první po králi - Jan Bauer
Dramatické osudy pánů z Růže. Žádný jiný ze starožitných českých rodů se do naší historie nezapsal tak, jako se to podařilo Rožmberkům (a jejich předkům Vítkovcům). Navzdory faktu, že vymřeli po meči před více než pěti sty lety, jako by byli stále mezi námi. Vděčíme jim za líbeznou krajinu jižních Čech, protkanou rybníky, za gotické i renesanční skvosty, ale také za věhlas, který kdysi daleko přesahoval hranice Českých zemí. Odvrácenou stranou této nadčasovosti je však snůška omylů, polopravd i zjevných lží, která byla v průběhu následujících věků na pány z Růže navršena, a také mnohé omyly, tradované i v seriózním dějepisectví. Pětilistá rožmberská růže (stejně jako její sestra, růže pánů z Hradce) se v českém středověku a raném novověku rozvinula do krásy a vůně, jež okouzlily celou Evropu. 
- O nesmrtelném regentovi - František Heřmánek
Cituji text ze záložky knihy: Příběh o slavném rybníkáři. Jakub Krčín z Jelčan pocházel z nebohaté zemanské rodiny a ani tehdy, když se nakonec stal tvrdým a obávaným regentem jihočeského kraje, neztratil úplně smysl pro spravedlnost. Jeho životní osudy, posunuté z historické oblasti do roviny pohádek a pověstí, není možno sledovat bez vzrušení, i když jsou vyprávěny v úsměvně klidném tónu.
- Země Světa - Třeboňsko
  Časopis s řadou zajímavých textů s výletem k rybníku Svět. Velmi doporučuji.

archiv autora   Obr.11. Obálka magazínu. Pozor! Není to mořská panna. Je sladkovodní a velmi plodná, žádná panna

- Vodňanská zastavení na přelomu milénia - Město Vodňany
  Ryby - Šťastná hvězda města
- Vodňany a Vodňansko - obsáhlý zpravodaj Městského muzea a galerie ve Vodňanech
  sv.1 z roku 1969 a sv.2 z roku 1970. Regionální sborník, který přesahuje samotný rámec muzea.
- Pohádky z jižních Čech a Šumavy aneb Vyprávění kapra Jakuba - Bára Stluková, s veselými ilustracemi Jaroslava Kerlese.
Mimochodem existuje i audio kniha, kterou namluvil Václav Vydra (samozřejmě, s takovým příjmením, kdo jiný…). Soubor obsahuje pohádky našemu dnešnímu tématu velmi blízké: O rybníku Rožmberku a třeboňských lázních, O prameni Vltavy a Zvíkovském raráškovi, O alchymistovi z Krumlova, O píseckém zlatě a lipenském sumci Bořivojovi,  O chytrých z Vodňan a další. Věřte nevěřte, já si je teď s chutí pročítám i ve svých 75 letech ...
- Kampak chodí labutě - Jan Vodňanský 1999, ilustroval Alois Mikulka
Básník, fejetonista a písničkář Jan Vodňanský, spolu s hudebním skladatelem Petrem Skoumalem, patřili za mého mládí v Praze k mým největším oblíbencům a nevynechal jsem jediné jejich představení, zpravidla v poetické kavárně Viola na Národní třídě.

Nuže, milí čtenáři, takže se s vámi rozloučím právě slovy Jana Vodňanského z této milé úsměvné knížky. Básnička se jmenuje „Bobří den“, ale vybírám jen její krátkou část - věcnou k dnešnímu soutěžnímu tématu:

Z hlíny, větviček a bláta
Staví hráz jak vlastní táta
Troufne si i na přehradu
Říkají mu „bobr-bagr“

Když je všechno postavené
Tělo zdravě unavené
U maminky prospí se
V malé bobří postýlce

Z úvodní básničky o labutích jsem citovat nemohl, neboť v ní labutěnky žádné vodní dílo nestaví. Tak já už také letím, jen vám ještě spolu s kreslířem Aloisem Mikulkou zamáváme.

Obrázek Aloise Mikulky       Obr.12 z knížky "Kampak chodí labutě", archiv autora

 

 

 

 

 

 

 

 

Soutěž Voda
Autor: Libor Farský
Hodnocení:
(5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Libore, je vidět, že jsi pečlivka - s článkem jsi si dal práci, a stojí to opravdu za to. Je čtivý, poučný a moc zajímavý. Do Jižních Čech se vždy ráda vracím. Znám samozřejmě i jihočeské písničky, a jejich táhlé nápěvy se mi moc líbí. Chtělo by to stupně vítězů.
František Matoušek
Libore, myslím, že dílo se podařilo. Stálo Tě to určitě hodně práce, ale jak vidíš ohlas je znamenitý.
Marcela Pivcová
Liborku, díky za zajímavý i poučný článek. Ani jeho rozsah mu neubírá na mém hodnocení. Některé známé údaje si mohu klidně připomenout znova, stejně tak i ty, na které jsem již dávno zapomněla. Navíc se dozvídám i leccos pro mne stále ještě neznámého. Jsem přesvědčena, že při vyhodnocení soutěže "vodních" článků bude jmenován mezi těmi, které čtenářům nejvíce přinesly. Určitě by sis to zasloužil!
Zuzana Pivcová
I když jsi původní Pražák, jsi nyní, jak je vidno, spjat s jižními Čechami. Dal sis velkou práci, ale podařila se a zájem a uznání čtenářů Tě mohou právem těšit. Díky a na shledanou na jihu!
Dana Puchalská
Borku, tleskám, tleskám a moc Ti děkuju. A že byl článek dlouhý? Nevadí. Tolik krásných informací se přeci nedá vyjádřit jedním strohým článkem. A děkuju Ti.
Věra Ježková
Borku, paráda!
Irena Mertová
Libore, vy jste to vzal tedy "z gruntu" :-). Moc pěkný a zajímavý článek...
Libor Farský
Děkuji, milé dámy. Trochu se obávám, jestli to není příliš dlouhé. No jo, když já jsem vám toho chtěl tolik říct ...
Daniela Řeřichová
Velmi zasvěcené a poutavé vyprávění včetně literárních ochutnávek. Tipuji Vás na favorita soutěže Voda. Osobně mám jižní Čechy moc ráda, Třeboň/Majdalena/Suchdol/Halámky... a Lužnice je hned po Sázavě pro mne nejromantičtější řekou. Celé Vitorazsko má své kouzlo.
Hana Nováková
Článek hodnotím min. 10*. Přečetla jsem jedním dechem a ty fotky, jižní Čechy s rybníky a přírodou jsou kus malebné krajiny naší země. Vy jste k tomu dal nejen své psané slovo a dokonalost je na světě. Moc děkuji za krásné čtení...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.