Do koše s tím! Už se ví, jak Češi plýtvají jídlem. Například průměrný Brňan vyhodí za rok přes 37 kg potravin
Ilustrační foto: ingimage.com

Do koše s tím! Už se ví, jak Češi plýtvají jídlem. Například průměrný Brňan vyhodí za rok přes 37 kg potravin

19. 8. 2020

Celý rok sledovali vědci, jak obyvatelé Brna umějí hospodařit s jídlem. Jinými slovy, prohrabávali popelnice a z toho, co nacházeli, se pokusili vytvořit zprávu o plýtvání s potravinami. Je to zpráva pozoruhodná a smutná.

Závěr je jasný: Lidé sami nevěří tomu, jak hodně potravin vyhazují. Myslí si, že hospodařit umí. Když se dozvědí pravdu, tvrdí, že jde o čísla zkreslená. Statistiky mnohé překvapily, protože lidé v dotaznících uvádějí, že plýtvají mnohem méně.

Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce se plýtvá na sídlištích, tam končí v odpadu na osobu a rok více než 53 kilo jídla. Na venkově je to 29 kilogramů a v městských vilových čtvrdích necelých 33 kilogramů. To samozřejmě souvisí s tím, že lidé žijící v domcích se zahrádkami, mají možnost kompostovat nebo dávat zbytky zvířatům.

„Podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby,“ říká Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy. Máme k dispozici velmi zajímavé údaje z popelnic,“ vysvětlila.

Vyšlo najevo, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce, zeleninu, pečiv a jeho zbytky. Dále potraviny balené včetně obalu jak rostlinného tak živočišného původu. „V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě. Například v létě více vyhazují balené potraviny proti potravinám bez obalu. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat,“ připomíná Lea Kubíčková. Tento biologický odpad přitom tvoří přes 48 procent.

Tento výzkum je zajímavý tím, že nejde o žádné odhady, ale konkrétní nálezy a jejich vyhodnocování, porovnávání. Cílem projektu, na který dala peníze Technologická agentura ČR však není jen zmapovat neradostnou skutečnost, ale snažit se změnit chování obyvatel a přimět je, aby plýtvali méně. Že jde o téma aktuální, se dá vysledovat v mnoha rodinách. Právě způsoby hospodaření a nakládání s potravinami bývají častými důvody neshod mezi partnery nebo různými generacemi v rodinách.

„Manželka je posedlá slevami, takže když je něco takzvaně výhodné, koupí toho více. Miluje akce, když je něco v takzvaném XXL balení,“ vypráví pětašedesátiletý Libor. „Takže doma otevřeme obrovské balení měkkého salámu, který se brzy kazí. Mně stačí tři plátky, manželce taky. Další den na něj nemáme chuť. Třetí den ho jím z donucení, protože tam prostě je a musí se jíst. Čtvrtý den má divnou chuť a nechce ho ani pes. Takže polovina z výhodného velkého balení letí do koše. Jenže ženě to nevysvětlím. Ve snaze ušetřit vlastně peníze vyhazuje. Nevím, ale jestli takhle bude hospodařit, i poté, co oba budeme v penzi, brzy se půjdeme pást,“ říká.

Mnoho lidí vyššího věku je však naopak zvyklých hospodařit tak, aby vyhazovali potravin minimum. Každopádně z různých výzkumů a anket na toto téma celkově vycházejí lépe než mladí lidé. Image jim kazí jen jedinci, kteří trpí pocitem, že je dobré mít doma všeho zásoby. „Když začala koronkrize, babička běžela do obchodu a přitáhla domů hromady jídla. Sedm balíků těstovin, pět kilo mouky, kartón krabic mléka, pět lahví oleje. Smáli jsme se jí, ale ona řekla, že to už zažila. Že když přišli v šedesátém osmém roce Rusové, bylo normální, že lidé běželi nakoupit zásoby do obchodu. Když jsem jí řekla, že nechápu, jak souvisí epidemie, během které se žádný supermarket nezavřel,  se sovětskou invazí, řekla, že jsem pitomá a že jsem nic zlého nezažila,“ vypráví osmnáctiletá Kristýna, studentka. A dodává: Vzhledem k tomu, že babička doma už měla hromady krabic mléka dříve, polovinu těch krabic nakonec vyhodila, protože jim došla doba trvanlivosti. Mouky má tolik, že jí z ní lezou červi, takže jí tam čas od času uklidíme a přes její protesty spoustu věcí vyhazujeme.“

Sama Kristýna však přiznává: „Je fakt, že často si do školy ráno koupím různé druhy pečiva, pak na ně nemám chuť, pak už je suché, takže ho vyhodím. Jsou to zdánlivě desetikoruny, ale je mi jasné, že časem jde o několik stovek. Je to škoda, budu si na to asi muset dávat více pozor a přemýšlet, co nakupuju.“

potraviny životní prostředí
Hodnocení:
(5.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Petr Dvořák
Potravinám je úplně jedno, jestli je vyhodí v obchodě po projití komerční lhůty (není totéž, jako skutečná trvanlivost) nebo je vyhodíte až vy z domu do popelnice. Rozdíl je jen v tom, jakým způsobem obíhají peníze. Čím míň nakoupíte, tím to bude dražší. Proto jsou "akce". Obchodníci prostě potřebují svoje. Tak proč by to měli vyhazovat, lepší je, když si to odnesete. Stejně jako voda. Čím míň spotřebujeme, tím víc bude stát kubík. Vodárna prostě potřebuje svoje. A úplně čiré bláznovství je, si v dnešní době myslet, že "potravinovou pomocí" zachráníte hladovějící. Ti už pak nedělají vůbec nic, jenom se množí a ti dravější se pomocí Merkelbáby stěhují do Evropy coby "váleční uprchlíci" (rozuměj - vycvičení hrdlořezové) a "syrští sirotci" europoslankyně Šojdrové. Kdyby to nebylo k vzteku, tak je to k smíchu.
Daniela Řeřichová
V podstatě nic nevyhodím. Jenom když nahnijí brambory nebo zelenina nebo se nesní uzeniny, které mívají dnes krátkou trvanlivost. Stane se, že vařím na oslavu a pak se vše nezkonzumuje, tak dám třeba maso do mrazáku. Ztvrdlé pečivo vezu na venkov pro králíky. Pocházím ze šestičlenné rodiny, s ničím se neplýtvalo.
Věra Ježková
Od dětství jsem z domova zvyklá neplýtvat. Zásoby jídla si nedělám, vybrané potraviny nakupuji podle data spotřeby nebo trvanlivosti. Takže nevyhazuji téměř nic.
Magda Škodová
Plýtvání jídle je specialita posledních snad 30-40 let. Najednou bylo co nakoupit, nikdo nemusel doma vyrábět těstoviny, cukroví apod., takže když se to nesní, není to z "naší" práce, jsou to jen naše peníze... Někdy si v potravinách připadám jako žebráček s půlkou chleba, několika kousky ovoce či zeleniny a 10 dkg šunky, to vše vedle vozíku naplněného vrchovatě jídlem určeném pro domácnost se dvěma osobami.
Danka Rotyková
Plýtvání čímkoli je špatné, když se jedná o jídlo, je to trestuhodné. Nakupuji také i to, co okamžitě nespotřebujeme, ale tak, abych nemusela nic vyhodit. Velká balení nekupuji, pro 2 lidi to není třeba.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.