Do koše s tím! Už se ví, jak Češi plýtvají jídlem. Například průměrný Brňan vyhodí za rok přes 37 kg potravin
Ilustrační foto: ingimage.com

Do koše s tím! Už se ví, jak Češi plýtvají jídlem. Například průměrný Brňan vyhodí za rok přes 37 kg potravin

19. 8. 2020

Celý rok sledovali vědci, jak obyvatelé Brna umějí hospodařit s jídlem. Jinými slovy, prohrabávali popelnice a z toho, co nacházeli, se pokusili vytvořit zprávu o plýtvání s potravinami. Je to zpráva pozoruhodná a smutná.

Závěr je jasný: Lidé sami nevěří tomu, jak hodně potravin vyhazují. Myslí si, že hospodařit umí. Když se dozvědí pravdu, tvrdí, že jde o čísla zkreslená. Statistiky mnohé překvapily, protože lidé v dotaznících uvádějí, že plýtvají mnohem méně.

Průměrný obyvatel Brna vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce se plýtvá na sídlištích, tam končí v odpadu na osobu a rok více než 53 kilo jídla. Na venkově je to 29 kilogramů a v městských vilových čtvrdích necelých 33 kilogramů. To samozřejmě souvisí s tím, že lidé žijící v domcích se zahrádkami, mají možnost kompostovat nebo dávat zbytky zvířatům.

„Podobně rozsáhlé šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby,“ říká Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. „Nyní jsme konečně schopni popsat chování brněnské domácnosti bez ohledu na sezonní a jiné výkyvy. Máme k dispozici velmi zajímavé údaje z popelnic,“ vysvětlila.

Vyšlo najevo, že lidé nejčastěji vyhazují ovoce, zeleninu, pečiv a jeho zbytky. Dále potraviny balené včetně obalu jak rostlinného tak živočišného původu. „V létě a na podzim lidé plýtvají potravinami více než na jaře a v zimě. Například v létě více vyhazují balené potraviny proti potravinám bez obalu. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat,“ připomíná Lea Kubíčková. Tento biologický odpad přitom tvoří přes 48 procent.

Tento výzkum je zajímavý tím, že nejde o žádné odhady, ale konkrétní nálezy a jejich vyhodnocování, porovnávání. Cílem projektu, na který dala peníze Technologická agentura ČR však není jen zmapovat neradostnou skutečnost, ale snažit se změnit chování obyvatel a přimět je, aby plýtvali méně. Že jde o téma aktuální, se dá vysledovat v mnoha rodinách. Právě způsoby hospodaření a nakládání s potravinami bývají častými důvody neshod mezi partnery nebo různými generacemi v rodinách.

„Manželka je posedlá slevami, takže když je něco takzvaně výhodné, koupí toho více. Miluje akce, když je něco v takzvaném XXL balení,“ vypráví pětašedesátiletý Libor. „Takže doma otevřeme obrovské balení měkkého salámu, který se brzy kazí. Mně stačí tři plátky, manželce taky. Další den na něj nemáme chuť. Třetí den ho jím z donucení, protože tam prostě je a musí se jíst. Čtvrtý den má divnou chuť a nechce ho ani pes. Takže polovina z výhodného velkého balení letí do koše. Jenže ženě to nevysvětlím. Ve snaze ušetřit vlastně peníze vyhazuje. Nevím, ale jestli takhle bude hospodařit, i poté, co oba budeme v penzi, brzy se půjdeme pást,“ říká.

Mnoho lidí vyššího věku je však naopak zvyklých hospodařit tak, aby vyhazovali potravin minimum. Každopádně z různých výzkumů a anket na toto téma celkově vycházejí lépe než mladí lidé. Image jim kazí jen jedinci, kteří trpí pocitem, že je dobré mít doma všeho zásoby. „Když začala koronkrize, babička běžela do obchodu a přitáhla domů hromady jídla. Sedm balíků těstovin, pět kilo mouky, kartón krabic mléka, pět lahví oleje. Smáli jsme se jí, ale ona řekla, že to už zažila. Že když přišli v šedesátém osmém roce Rusové, bylo normální, že lidé běželi nakoupit zásoby do obchodu. Když jsem jí řekla, že nechápu, jak souvisí epidemie, během které se žádný supermarket nezavřel,  se sovětskou invazí, řekla, že jsem pitomá a že jsem nic zlého nezažila,“ vypráví osmnáctiletá Kristýna, studentka. A dodává: Vzhledem k tomu, že babička doma už měla hromady krabic mléka dříve, polovinu těch krabic nakonec vyhodila, protože jim došla doba trvanlivosti. Mouky má tolik, že jí z ní lezou červi, takže jí tam čas od času uklidíme a přes její protesty spoustu věcí vyhazujeme.“

Sama Kristýna však přiznává: „Je fakt, že často si do školy ráno koupím různé druhy pečiva, pak na ně nemám chuť, pak už je suché, takže ho vyhodím. Jsou to zdánlivě desetikoruny, ale je mi jasné, že časem jde o několik stovek. Je to škoda, budu si na to asi muset dávat více pozor a přemýšlet, co nakupuju.“

potraviny životní prostředí
Hodnocení:
(5.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Gebauerová
Já teda nevyhazuji, dokonce sbírám pro známé i skořápky a tvrdé pečivo, pokud ho nespotřebuju na strouhanku. Ale bohužel musím napsat, že se mi mnohokrát zkazilo ovoce nebo zelenina dřív než by měla a taky plesniví pečivo. Kdo je sám, nemůže kupovat velké balení u pekaře a je závislý na tom dopékaném ze sámošek.
Helenka Vambleki
Kdyby dělali průzkum u nás, tak jim zkazíme průměr. Zažila jsem v životě hodně bídy a jídla i surovin si nesmírně vážím. Samozřejmě doma nějaké zásoby máme, ale tomu přizpůsobujeme jídelníček. Pokud se navaří víc, sní se druhý den, no bóže, nejsme školní jídelna, kde se tento prohřešek nesmí a jde po něm hygiena. Hlavní je nakupovat s rozumem.
Dana Novotná
Článek je zajímavý, ale měli by ho číst hlavně mladí. Málokterý senior vyhazuje tolik jídla. Taky chodím nakupovat z letáků, ale co jsem si koupila před 40 lety lednici s mražákem, tak nevyhodím žádné jídlo. Pečivo mám pořád na mražáku, zrovna tak maso a vařím vždycky víc a dávám do krabiček. Takže zásoby musí být. Když se mi zrovna nechce do bchodu, mám kam sáhnout. Ale nevyhodím nic.
Marie Faldynová
Plýtvání jídlem mi vadí u sebe i u druhých, vždy se dá nakupovat s rozmyslem a kombinovat různé zbytky, kamarádka v Praze suší pečivo a vozí ho do Zoo. Kdo chce, hledá způsoby,kdo nechce, hledá důvody...
Soňa Prachfeldová
Neplytvám, nakupuji co potřebuji a něco mám vždy v mrazáku. Za oknem čekají ptáčci na drobecky, slepičky taky rády a syn má prasátko, tak každý skrojek usušíme . Ani zrno /pardon/, drobek nazmar. :-)
Marta Novotná
Jsem zvyklá mít doma určité množství trvanlivých potravin, protože ne vždy je možnost dojít na nákup, část zeleniny i ovoce si vypěstujeme, část průběžně nakupujeme podle potřeby, potraviny s kratší spotřební lhůtou nakupujeme jednou týdně, něco málo masa mívám v mrazáku, maso a uzeniny mi vozí pravidelně e-shop jatek sídlících pár desítek kilometrů od nás. Zbytky máme minimální, co lze dáváme slepicím a jinak slupky apod.kompostujeme. Doma mě učili,že za každou potravinou se skrývá určité množství lidské práce a té si musíme vážit.
Mell Nova
Nemám ráda puntíkáře a tzv. harpagony, to neznamená, že mi nevadí plýtvání.Mí rodiče přišli o své úspory při měně, dokázali podpořit i dědu s babičkou, babička byla skoro bez důchodu, děda si pak po nemoci stačil i na důchod něco navýšit.Já i můj sourozenec jsme nikdy neměli hlad, oběma byla dopřána škola s maturitou, jiní mí vrstevníci nemívali tolik hraček a knih.Byla za tím i obětavost celé rodiny, práce.Dodnes si toho vážím, tak si vážím, i toho, že se v dnešní době dá sehnat chutný chléb, který se druhý den dá ještě sníst bez odporu.Nemám od dětství problém, rozdělit se o jídlo s jiným, i se zvířaty.Zbytky se vždy dávaly slepicím, psům,kočkám.Ani v současné době nežji na vesnici, Chlupáče a opeřence ve svém životě mám neustále, i na zahradě vítám vše živé.Pečivo, které nesníme, se usuší, pokud nejde na strouhanku, jde pro zvířata, nejen pro naše, ovšem, nesmí mít známky plísně.Co nejde jinak zužitkovat, vracím přírodě, kompost vše vrátí zpět v podobě kvalitní zeminy.Myslím, že je lepší, se s někým domluvit, než něco jen tak hodit do popelnice.
Elena Valeriánová
Možná jsou čísla vědecky spočítaná správná, ale článek je poněkud zavádějící. Podle toho to vypadá, že plýtvájí svojí bezbřehou hloupostí jen ti zatracení důchodci. Ti nakupují jak zběsilí, ti vyhazují jídlo, ti mají velké červivé zásoby ... Ano, klidně se přiznám, nakupuji zboží podle letáků a mám skoro vždy doma, to co potřebuji. A přesto neplýtvám, prostě proto, že nakupuji s rozmyslem a umím hospodařit. A právě proto si nikdy nestěžuji, že nemáme peníze. Když uvařím a vidím, že jídla je více, odeberu hned do krabičky a zamrazím. Nevyhodím. Druhá věc je ta, že bydlime na vesnici s jediným, docela předřazeným, obchodem. Pak tady máme jeden malý obchůdek a vietnamskou večerku. Určitě je to jiné ve městě, kde je obchodů jak blech v kožichu. A pokud se mi stane, že něco přece jen už není k jídlu, jsem ta a) na sebe naštvaná a za b) jsou tu ještě slepičky. Ale ani těm bych nedala třeba něco plesnivého. Vždy mě spolehlivě namíchne, když se stále poukazuje na seniory pomalu jako na nesvéprávné chudáky.
Marcela Pivcová
Patřím k těm šetrným "hospodyňkám", které od jídla téměř nic nevyhodí. Pokud i z malého množství potravin, které nakupuji, něco zbývá, dám zbylé do mrazáku a ve vhodnoiu dobu použiji třeba do polévky, omáčky nebo do salátu... Občas se mi podaří vytvořit i docela chutnou fantazii. Když se mi zcela výjimečně něco v ledničce zkazí nebo neuhlídám datum spotřeby, zlobí mě to. Nedovedu si vůbec představit ty téměř dva metráky vyhozených zbytků od čtyřčlenné rodiny z nějakého městského sídliště. O financích už raději vůbec neuvažuji.
Margita Melegova
Nevyhazuji nic krome slupek z brambor, zeleniny, vrchni listy salatu, zeli, kapusty, kvetaku, kupuji podle toho co mam v planu varit cely tyden, prebytky konci v mrazaku a kdyz mne nici soucasne vedro nemusim se postavit k plotne ty dve porce nejake dobroty se tam najdou, pecivo nastrouham na strouhanku, chlebove topinky s ajvarem, volskym okem nebo zapecene se syrem jsou zadanou veceri.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.