Přírodní chráněná památka Bílé stráně u Litoměřic. Foto autor

Pověst o modrém květu

21. 8. 2020

Tento příběh je první ze čtyř pověstí, které jsem napsal pro společnou knihu našeho klubu LiPen. Kniha nových pověstí vyšla v ústecké firmě Slon v roce 2015 pod názvem "Dneska jsem viděl psa."

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Měchurová 25.2.2021 18:11

Celý život všichni něco hledáme nebo někoho hledáme. I když jsme úspěšní a nalezneme, nikde není napsáno, že to nebo ho zase neztratíme. O tom ten život je - o nekonečném hledání.

Zdenka Jírová 26.8.2020 00:01

Krásné a smutné.

Martina Růžičková 22.8.2020 13:53

Krásně poeticky sepsáno.

Jan Zelenka 22.8.2020 12:07

Děkuji vám za návštěvu a názory. Pár slov k Modrému květu. Modrý květ je třeba chápat jako jakýsi symbol smyslu života v romantické poezii 19. století. Jednoduše řečeno, je to touha po pozemském, většinou nenaplněném štěstí, vedoucí až k romantickému světobolu. Jakási touha po touze. Modrá barva je dodnes obecně vnímána jako barva naděje. Více to rozvádím ve své máchovské studii.

Libor Farský 22.8.2020 11:43

Přesmutné a překrásné ...

Soňa Prachfeldová 22.8.2020 07:24

Nádherné, věčné touhy provází člověka celým životem, jen by neměl zapomenout i s touhami žít. Cítím vůni jarní louky.

Zuzana Pivcová 21.8.2020 15:59

Pohádka nebo život? Někdy splývají v jedno a pohádky (viz Andersen) nejsou jen veselé. Díky, krásné.

Marie Doušová 21.8.2020 11:26

Procítěné,krásně smutné,ale stálé hledání někdy nic dobrého nenachází........

Hana Šimková 21.8.2020 09:37

Ano, naděje umírá poslední, ale nesmí to jít do krajnosti. Musíme včas zjistit, že náš modrý kvítek neexistuje,

Věra Ježková 21.8.2020 09:17

Jendo, pověst je krásná, smutná i plná naděje, poetická. Vím, že máš k Modrému květu silný vztah.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková