Foto autorka

Fotoreportáž: Smutek

31. 8. 2020

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Elena Valeriánová 2.9.2020 15:37

Nevím, proč to ten sv. Petr takto nerovnoměrně rozděluje. Proč nedá pár kapek vám a pár nám :-) U nás je letos všechno zelené, vzrostlé a teče i ten nejmenší potůček. Včera bylo vody víc než dost, až naháněla strach. Přesto všechno jsou procházky přírodou to pravé ořechové, ráda jsem šla s tebou.

Jitka Hašková 1.9.2020 20:17

Nebyl ten rybník schválně částečně vypuštěný? Díky za hezké fotky.

Jana Šenbergerová 1.9.2020 12:49

Krásně bylo, jako na všech vašich vycházkách. Změny byly, jsou a budou, s tím nic neuděláme. Samozřejmě víc nás těší ty k lepšímu, ale to je jen podle lidských měřítek. Příroda má zřejmě jiná.

Soňa Prachfeldová 1.9.2020 07:16

Ano člověku je smutno z vyprahle krajiny, ale pak přijde období dešťů a je jich až moc. Tady se zase kácí lesy a je mi z toho uzko. Příroda se mění , bohužel.

Irena Mertová 31.8.2020 18:11

Díky za fotky, letos si přírodu užívám opravdu jen na fotkách. A nebyl ten rybník třeba vypuštěný? V každém případě hezká melancholická procházka...

Zuzana Pivcová 31.8.2020 13:55

Děkuji, byl to takový trochu "uplakaný" den, ale příroda určitě nesmutnila, právě tak jako vy.

Anna Potůčková 31.8.2020 13:30

Nadi díky za článek. Ano voda je velmi potřebná, bez ní je opravdu krajina smutná. Tak snad příští léta budou na vodu bohatší a krajina krásnější!

Marie Seitlová 31.8.2020 11:31

Naďo díky za fotky, rybník moc optimistický není, ale trnky a šípky jsou krásné.

Jana Kollinová 31.8.2020 11:01

Při prohlížení fotografií nepociťuji smutek, ale napětí. Naďo, přesně jak popisuješ, klid před bouří. Napětí odlehčují barvy šípkových a trnkových keřů, žluté luční květiny, žena se psem.

Jan Zelenka 31.8.2020 10:51

Fotky pěkné. Obrázky rybníka ale moc optimistické nejsou. Snad se k nám příroda otočí svou lepší tváří.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá