Foto: autor

Termály Malé Bielice

20. 9. 2020

Můj příběh

Autor: Jiří Hradecký

Hodnocení:

(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Daniela Řeřichová 22.9.2020 18:28

Zajímavý tip, pěkný článek, díky.

Jitka Hašková 21.9.2020 18:56

Zajímavé místo pro dovolenou. Škoda, že nejsou fotky, člověk by si udělal lepší představu.

Eva Mužíková 21.9.2020 18:28

Určitě to byl hezký zážitek. Fotky by se hodily...

František Matoušek 21.9.2020 14:56

Cesta tam i zpět plná překvapení, ale pobyt zřejmě všechno vykompenzoval. Tento kraj neznám. Hned se podívám na mapu.

Jana Šenbergerová 21.9.2020 11:10

Na velikosti lázní nezáleží, pokud se v nich člověk dobře cítí a je spokojený. V našem okolí máme hned několik lázní, kdybychom chtěli, máme si z čeho vybrat, ale je dobré znát i jiné možnosti. :-)

Zuzana Pivcová 20.9.2020 18:53

Škoda, že je to pro mě na cestování daleko. Nejsou to žádné honosné lázně, ale o to možná sympatičtější.

Dana Puchalská 20.9.2020 17:19

Je to kraj, kde jsem nikdy nebyla. Děkuji za zajímavý článek. Škoda že u něj nejsou nějaké další fotografie. Třeba dráhy či okolí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá