Vaší prvotinou byl Poslední deník Květy Fialové. Jak se knížce daří a našla si dost svých čtenářů?
Z té knihy a z ohlasů na ni mám obrovskou radost. Loni v prosinci, tedy za pouhé tři měsíce od vydání, se stala bestsellerem a má za sebou už tři téměř vyprodané dotisky. Stále mi píší čtenáři, jak je pro ně příběh paní Fialové silný, že se o ní dozvídají věci, o kterých neměli ani ponětí a jak se u knihy nahlas smějí a vzápětí jsou dojatí.
Asi Vás něco na psaní přitahuje, když jste teď vydal další knížku. Co je na tom psaní tak lákavého?
Zvednul jsem hozenou rukavici od pánů Perglera a Dražana z Nakladatelství Zeď, kteří mě k napsání další knihy přímo vyzvali. Věděl jsem, že už nechci psát o paní Květě, protože všechno, co jsem chtěl sdělit, jsem už sdělil. A pustil jsem se do žánru, který mě lákal, protože má v sobě tajemství a napětí, a tím je psychologický thriller s detektivní zápletkou. Zase jsem pak zažíval ty vzrušující stavy, kdy vám pod prsty na klávesnici vzniká příběh, vy na něj pak všude myslíte a říkáte si, jestli to stejně tak osloví čtenáře. A tak vznikla kniha Herec.
Zatímco u deníku jste pracoval se vzpomínkami Květy Fialové, u titulu Herec jste se inspiroval SMS zprávami. Čí zprávy jsou to tentokrát a jak se ten nápad vlastně zrodil?
Kdysi jsem slyšel vyprávění zpěvačky Lucie Bílé, které jednoho dne na mobil omylem přistála sms z neznámého čísla a ona si řekla, že je to vlastně úlevné psát si s někým, kdo neví, že je to ona, slavná zpěvačka a že může být před ním úplně obyčejnou ženskou. Jenže pak se věci začaly ubírat jiným směrem a mně to fascinovalo. V dnešním světě internetu, mobilů a nejrůznější techniky, která nás obklopuje, se komukoliv u nás může stát, že je lapen do sítě, aniž by to tušil. A právě o tom má napínavá kniha Herec vypráví.
Mají SMS zprávy takovou literární úroveň, že stojí za to zpracovat je knižně?
Důležitější, než sms samotné je příběh, který vyprávějí. Sms jsou jen prostředek. Můj hlavní hrdina Jan je slavný a úspěšný herec a vy s ním díky sms a také jeho deníkovým zápiskům navštívíte zákulisí natáčení seriálů, zajdete s ním do herecké šatny a mezitím budete sledovat, jak se z jeho na první pohled nevinného flirtu s vtipnou a pohotovou Martinou stává psychologická šaráda. Pak se možná začnete ptát - kdo z těch dvou je lepší herec a kdo je jen hračkou toho druhého?
Obecně se má za to, že právě SMS zprávy se podepisují na značném úpadku češtiny. Sdílíte tento názor?
Nesdílím jej. Myslím, že na úpadku češtiny má největší vinu ten, kdy ty odbyté zprávy posílá. Sám u každé sms důkladně dbám, abych adresáta oslovil, používal správně interpunkci a záleží mi na tom, aby měly smysl a úroveň.
Nosíte v hlavě námět na další knihu? O čem by měla být, čeho je mezi lidmi moc a čeho naopak málo?
Nosím v hlavě několik námětů a uvidím, jak dozrají. Začíná mi teď po přečtení mé knihy Herec spousta lidí psát, někteří mě vyzývají k další knize, jiní se dožadují pokračování Herce. Je to moc fajn pocit, vědět, že jste na něčem třičtvrtě roku intenzivně pracovali a teď sklízíte ovoce a jsou to sladké plody. Děkuji mým čtenářům.
Jste hercem Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Ve vašem hledišti je více než 300 míst. Díváte se na nadcházející sezonu s obavami a co jste letos připravili?
Bohužel, jsem stále napnutý z toho, jak se bude situace vyvíjet a zda bude k nám do divadla publikum přicházet. Nastudovali jsme rozkošnou komedii Deskový statek, kterou mají zvláště senioři ve velké oblibě a teď se pouštíme do přípravy světového muzikálu Jesus Christ Superstar. Jenže pak si zapnete televizi a slyšíte, že je lepší, když lidé zůstanou doma, protože venku není úplně zdravotně bezpečno. Uvidíme. Všem kolegům v divadlech držím palce, ať ty právě probíhající týdny zvládnou. A když lidé raději zůstávají doma, mohou si aspoň číst. Což mě za současné situace může vlastně těšit.
