Jmenuji se Albert VII.

Haf! Děkujeme s babi za všechny komentáře, a já slibuji, že se budu snažit se polepšit. Haf!

Pěkný článek, Jitko. Moje žena začala psát něco podobného - Deník štěněte. Jenže krátce nato onemocněla a už na to neměla sílu.

Paráda, pes je prostě kamarád a Albík je i rošt'ák. Děkuju za milý článek.

Prima vyprávění :-)!

Albíku jsi pěkný uličník, kousat lidi nesmíš. To je asi poprvé Jitko , co nějaký váš pes kousl doopravdy. Mám boxery 45 let a žádný to neudělal. Čert ví, co se mu nelíbilo. Jsi hezký kluk bláznivý, tak nedělej hlouposti, prožeň vrabčáky i slípky, jak ti vlezou do tvého rajonu . A víš že tě maá tvoje rodinka moc ráda. Boxeři rozum začnou brát opravdu až když stárnou. Jitko moc hezké a upřímné. Prostě pes je pes.

Alberte, ani ty to nemáš jednoduché, tak už to v životě lidském i psím chodí, věci se dějí, ne vždy příjemné a občas se musí dlouho přesvědčovat, že už zase můžeme někomu věřit. Tak zase napiš o sobě i bezva rodince.

Abíku, co takhle víc fotek??

Albíku, ty jedno psí zlobidlo! Chudák teta! Ted jen doufej, že se jí vrátí důvěra v Tebe! Víš jak ji to muselo bolet? Tak ted bud už jen hodný, přátelský ke všemu živému co je ve Tvé blízkosti! Ale upřímně Ti ta lotrovina kouká z očí......

Milá Alberte, ty máš krásný psí život aa s tebou i ta tvoje lidská smečka. Tvoje povídání mi rozjasnilo dnešní uplakané sobotní ráno. Přeji všem u vás doma hodně zdraví, jen ty slepice to už holt nerozchodí. Prosím, piš častěji, krásně se mi tvoje povídání čte. Pac a bábince objetí naa dálku.

No paráda, zase jeden krásný dopis od čumáčka.... Alberte, ty slepice bych ti také odpistila, nemají tam co létat. Ony jsou to zkratka šmejdilky a ty jsi hlídal,aby tam paničce nerozhrabaly záhonky....Ale to kousání,nevím,nevím.. Tetě se nediv, asi k tobě ztratila důvěru a bude to hoooodně dlouho trvat, než ti bude zase věřit. U nas v útulku máme jednoho pejska, který je moc kamarádský, ALE nesmí se, když jsmes ním zvyšovat klas. To je hned po přatelství a bez varování kousne. Je to škoda, protože jej budeme těžko umisťovat do rodiny....Ale co, už si zvykl na svůk kotec, na svoji boudu s pelíškem, na svoji plnou misku. Chodí na procházky s lidmi kteří jeho problém znají, tak zkrátka bude patřit mezi několik dalších, kteří u nás v útulku mají svůj domov. Děkuji za milé povídaní a zase se někdy chlupáči ozvi. Bertice