Pygmejové jsou taky lidi

Zajímavý článek. děkuji.

S Pygmeji jsme se setkali ve Rwandě a v Malawi. Byli to zřízenci v hotelích, kde jsme byli s manželem ubytováni. Mnozí z příslušníků tohoto národa jsou (alespoň v uvedených zemích) víceméně začleněni do většinové společnosti.

Psala jsem to s nadsázkou, jako většinu svých článků - myslím, že od bělochů to nepochytili...jsou to prostě lidi se vším všudy, a tak ta "podobnost" nebyla "čistě náhodná".

Vždy jsem sledovala, co nejhoršího pochytili různí domorodci od bělochů. Bohužel.

Dokument jsem, možná naštěstí, neviděla. Jako dítě jsem hltala všechno o Pygmejích a nešlo mi do hlavy, jak někdo tak malý jako já, může být dospělý. O to víc jsem s nimi cítila. A teď bych přišla o iluze. :-) Pěkně jste se nad nimi zamyslela.

Dokument jsem bohužel neviděla. Muselo být velmi zajímavé, podívat se na "nebezpečné" vztahy mezi Pygmeji.

Mám ráda v televizi pořady nebo reportáže ze zemí pro mně absolutně nedostupných. Ale tenhle jsem skutečně neviděla. Škoda, musel být zajímavý. Děkuju za přiblížení života Pygmejů.

Já pak jen zpětně přemýšlela, jestli jsem dotyčnému třeba nekřivdila (neviděla jsem celý dokument). Tedy tomu, co se nechal živit tchánem...třeba byl nemocný, zraněný a lovit nemohl, kdoví...říkali tam totiž ještě, že jejich vesnice je pravidelně napadána cizím kmenem, který se s nimi nijak nemazlí. Jinak samozřejmě - "všichni jsme jedné krve" a v podstatě stejní :-))

Také jsem se dívala. Je to jen, jak říkal jeden známý - jiný kraj, jiný brav ;-) - my naštěstí opice jíst nemusíme, brr!

Na ten dokument jsme taky koukali, bylo to zajímavé, jsou to také jen lidé, mají chyby i klady, jako my nebo jiná lidská rasa. :-)