A já se zase trochu bojím

nádhera

Krásné verše. Jen čtu v úžasu nad ...ticho má také svoje noty.

Podívej, plyne čas a oheň v krbu praská. A já teď odejdu, Byla to vlastně Láska?

Já bych v básni zase tolik smutku neviděla, snad se v ní odráží realita současnosti a také jednostrannost lásky jako takové. Báseň je ale nádherná, mě nejvíce oslovilo ticho, které má také svoje noty, a to já ticho bytostně nesnáším. Díky Zuzko za zážitek.

Krásná,novodobá jako vždy Zuzka je nepřekonatelná.

Taky se pokouším o básnění. Ale tak, jako Vy, to ale neumím. Moc hezké.

Skvěl. Díky...

"Noc letí bez křídel, ... tma jako tuš jen na mě zírá, ...ticho má také svoje noty ..." Skvostné! Zuzko, umíš neskutečným způsobem používat různé neotřelé básnické prostředky. Tvá tvůrčí invence je bez hranic stejně jako můj obdiv. ♥

Zuzko, nač tolik smutku? Nikdo na světě není bez viny ,ať ve všedním životě, či v lásce. I když si člověk v dobrém myslí, že má pravdu, ten druhý to může vidět jinak. Bohužel v lásce vždy to mívá horší dopad na city než ve všedním životě, kde se špatkou realitou snad vždy počítáme. Měj hezké dny, ať tě štěstí zahalí do svého hávu, jak by to přirovnal třeba básník....

♥♥♥