Úvaha přímo klasická

Ze mě spisovatel nikdy nebude. Ale nedávno mě inspirovala kamarádka, která mě upozornila na knihu Jakuba Arbesa Okolí Prahy a hned mi ji půjčila. Jsme obě Smíchovačky, kde žil i Arbes. Je to úžasné si počíst, jak Smíchov a okolí Prahy vypadalo v polovině 19. století. Našla jsem, že je tu knihu možné koupit v Antikvariátě přes internet. Kdo umí psát ať píše dál.

Přemýšlela jsem, jestli ty knížky drží Věrka. :-D Já jsem se nikdy nechystala něco vydat. Vždycky si vzpomenu na Františka M., který vydal dost draze své povídky, část jich rozdal, zbytek měl stále ve skříni a mrzelo ho to. Ale Vy už zkušenosti máte, takže pokračujte. Přeji Vám to!!

Plně se ztotožňuji s názvem článku. Byla by škoda přestat psát ...

Zajímavá úvaha a přeji spoustu dalších literárních děl - at už jsou to verše, povídky nebo celý román

Zajímavé zamyšlení a hlavně s dobrým koncem.

Paní Kosťunová, vydáním první knihy určitě ne. Možná tím, co píšete dál. Čtenářským ohlasem a určitě vnitřním pocitem, že mám, co sdělit a že mám na to, abych to sdělil a dal tomu odpovídající formu. Ernest Hemingway kdysi řekl: "Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš a potom je třeba se naučit psát. Na jedno i druhé padne celý život". Zatím díky všem za dosavadní komentáře.

Úvaha je skvělá a jsem ráda, že autor citoval něco málo ze "Švejka". Děkuju Honzo. :-D .

Hezká úvaha.

Tak o tom by mě nikdy nenapadlo přemýšlet. Jednak nejsem spisovatel v pravém slova smyslu, protože jsem psala pouze knihy odborné, jednak jsem vždy vnímala pod pojmem klasik literáta již nežijícího. A proto ti, můj milý Jendo, přeji, abys ještě dlouho nebyl klasikem.

Ten Švejkův výrok je tak pravdivý, až to hezký není. Jendo, tak ať ti to psaní jde pěkně od ruky. :-)