Foto: autorka

Jdeme pomalu a nikdy nejsme osamělí

5. 10. 2020

Můj příběh

Autor: Danuše D'Engeli

Hodnocení:

(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

František Matoušek 7.10.2020 13:27

Ano,stačí se jen rozhlédnout a vnímat krásy kolem nás. Naprostá pravda, obzvlášť v dnešní době.

Anna Potůčková 5.10.2020 19:29

Hezky napsané, a osamělí nejsme, jen se tak někdy v různých životních chvílích cítíme. Dokonce i když chceme uniknout z reality někam do přírody, vždy tam s námi někdo je ....byt jen v myšlenkách, nebo přítomnost všeho živého mezi ptáky, zvířaty, motýli apod.

Zuzana Pivcová 5.10.2020 15:59

To je pravda, Danuško, nepřišli jsme sem být osamělí. To jen řada z nás si se svým místem zde, na Zemi, ve Vesmíru, neví někdy moc rady. Ale to Vy ano. Děkuji.

Eliška Murasová 5.10.2020 15:46

Danuško, souhlasím s Tvými slovy, jsi citlivá duše.

Jana Kollinová 5.10.2020 12:11

Děkuji za sdílení pocitů a víry v kouzlo okamžiku.

Dana Puchalská 5.10.2020 12:06

Ano, lidé mi někdy připadají jako roboti, kteří nevidí, neslyší a nesmyslí. A to je škoda. Život je přeci krásná a jedinečná záležitost, ne?

Marie Doušová 5.10.2020 10:14

Krásně napsané a pravdivé. Je potřeba se dívat na svět kolem sebe s láskou a pokorou.....

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková