O xenofobii s úsměvem XVIII: Rakušané
Úvodní foto: https://pixabay.com/cs/images/search/vídeň/

O xenofobii s úsměvem XVIII: Rakušané

5. 10. 2020

Charakter

Na Rakušany se pro jejich smíšený švábský, bavorský a slovanský původ kolektivní analýza aplikuje jen nesnadno. Co se týká Vídeňáků, složitost míšení jejich plemen a výsledné vnitřní rozpory v jejich povahách jsou přímo legendární. Někdo tvrdí, že se rádi baví, jsou vlídní a obdařeni „zlatým vídeňským srdcem“, zatímco jiní je pokládají za vychytralé, nevrlé, prospěchářské a potměšilé. Skutečnost je však taková, že mohou být tím vším zároveň.

Obyvatelé ostatních provincií se zdají být stejnorodější a vyznačují se charakteristikami danými částečně jejich situací a částečně původem.

Např. v obyvateli Vorarlbergu a Tyrolákovi lze rozeznat švýcarské rysy pracovitosti, šetrnosti, zbožnosti a tvrdohlavosti. Lokální patriotismus je velmi silný na jihu, mezi horkokrevnými Korutanci, o jejichž notoricky známém šovinismu nelze tvrdit, že není ovlivněn přítomností početné slovinské menšiny.

V důsledku všech těch různých jazyků, charakteristik a rozmanitých Weltanschauungen (pohledů na svět), které vytvářejí kolektivní koncept pojmu „Rakušan“, dochází k tomu, že obyvatel Rakouska dokáže žít v souladu s několika různorodými tradicemi a je schopen zaujmout několik odlišných postojů najednou.

Konzervatismus versus kreativita

Rakušan potřebuje hodně přesvědčování, aby své tradice měnil ve jménu modernizace a efektivity. Je zvyklý na své náboženské svátky, které zaplňují kalendář, což je ve světě, kde pracující dostávají štědré příděly dovolených, vysoce anachronické. Je také zvyklý na svůj vuřt, na své nanicovaté pivo, na své mladé bílé víno, které s pozoruhodnou nevšedností chutná jako po železných pilinách. Upřednostňuje to, co je známé, vyzkoušené a ověřené, před novinkami, které dozajista nejsou nic jiného než čísi pokus o zbohatnutí na jeho úkor. Na druhé straně je docela dobře možné, že se otevře dobrým nápadům …

Jazyk

Úsloví a rčení v Rakousku odrážejí rozpolcený přístup k historii a charakteru národa. Pro různá rčení, která se stala součástí jazyka, je typické, že se vrací ke starým, dávným přehmatům a omylům, zejména ve vyšších sférách. Ten nejznámější je „Alles gerettet, Majestät“ (Všichni zachráněni, Výsosti) z roku 1881, když policejní šéf ve snaze potěšit císaře Františka Josefa, podal přehnaně optimistické hlášení o požáru v divadle Ringtheater. Skutečnost však byla taková, že tam uhořelo 386 lidí.

Řada výrazů vyjadřuje Rakušanovu nelibost k vetřelcům, kteří se mu snaží vnutit své bizarní způsoby. Fráze „dělat španělské obličeje“ a „zní mi to jako španělština“ je analogická anglickému „zní mi to jako řečtina“ a českému „je to španělská vesnice“. Pochází z dob, kdy si rakouští Habsburkové dovezli ponurou a nevlídnou španělskou družinu, která trvala na sterilní a rigidní etiketě. Je zde také spousta slov a frází, které jsou určeny k tomu, aby se utnul tipec panovačným nafoukancům a domýšlivcům.

Módním druhým jazykem vzhůru směřující společnosti je angličtina, která soustavně proniká do všech sfér módy, businessu a politiky. Slova jako „super“, „fit“ a „clever“ se vyskytují v každodenní konverzaci, stejně jako fráze „sorry“ (obvykle s ironickým nádechem, naznačujícím pravý opak).

Konverzace a gesta

Rakušané mají tak velkou výbavu decentně urážlivých slovních zbraní, že k tomu, aby se jasně vyjádřili, nepotřebují žádnou divokou gestikulaci. Navenek působí dojmem flegmatiků. Není nic neobvyklého vidět na party hosta, který celý večer tiše sedí v hlubokém zamyšlení. Nepochybně se řídí Wittgensteinovým receptem: „Když člověk nemá co říci, tak musí být potichu.“

Rakušané skutečně mají téměř nevyčerpatelnou schopnost být ke všem formám vychloubání flegmatičtí, což je opakem jejich nadšení z velkolepých podívaných. Často bývá slyšet odmítavou poznámku „Er macht sich wichtig“ (dělá se důležitým) a Wichtigtuerei (pompéznost) všeznalců se setkává  s notnou dávkou odmítnutí.

Reptání a lamentování tvoří základ konverzace Rakušanů obecně a Vídeňáků obzvlášť. „Nenechat Rakušáka, aby něco zkritizoval, je jako byste ho vykastrovali“, řekl sexuální poradce Gerti Senger. Je to nicméně kombinováno s jistou dávkou osobního šarmu a slušnosti, takže nezasvěcenec si může myslet, že je to agresivita obalená podlézavostí.

Rafinovanější formy reptání jsou přetvořeny do filozofického pesimizmu, což je rakouský talent, jehož součástí je schopnost sebezpytování.

Pozn.1: V článku jsou uvedeny doslovné citace. Z estetických důvodů je nepíši v uvozovkách a neuvádím stránky. Vynechaná místa v souvislém textu jsou vytečkována. Národnost autora není uvedena. Usadil se ve Vídni.

Pozn.2: Ludwig Joseph Johann Wittgenstein (1889 Vídeň – 1951 Cambridge). Jeden z nejvlivnějších filozofů 20. století. (Wikipedie)

Literatura: James, L.: Xenofobní průvodce. Rakušané. Praha, Nakladatelství XYZ, 2010.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František Matoušek
Zajímavé "kouknutí" na naše sousedy. Myslím, že v něčem jsme si podobni. Zejména v tom neustálém kritizování všeho různého. Stále jsme s něčím nespokojeni. Neznám Rakušany tak, abych je mohl srovnávat, ale vídeňský řízek mám rád. :-)
Martina Růžičková
Vtipná charakteristika dalšího národa mě pobavila.
Věra Ježková
Děkuji vám. :-) Rakušany neznám. Rakousko mi je sympatické, ale byla jsem tam jen na poznávacím zájezdu v Alpách a jeden den ve Vídni. Text se mi líbí.
ivana kosťunová
Místy mi to připadá, jako bych četla charakteristiku Čechů.
Zuzana Pivcová
Nedokážu hodnotit Rakousko jako stát a do dějin 2. světové války se mi moc nechce. Rakušanů jsem poznala několik, byli vzdělaní - z oblasti kultury a historie, i třeba v dost vysokém postavení, ale moc milí a srdeční. Pamatuji si, jak hned brzy po listopadu přijel do archivu ředitel přes celé archivnictví, byla jsem s ním na obědě, a cestou jsem jen tak řekla, že bych šla na čas do Rakouska, ještě zlepšit jazyk, třeba někam uklízet! A on mě hrozně "srovnal", co mě to napadá, že se přece takhle neshodím, když mám zdaleka na víc.
Dana Puchalská
Ano, zajímavé.
Jitka Hašková
Moc zajímavé.
Jana Šenbergerová
Nemohu posoudit, Rakouskem vždy jen projíždím a ta chvilka, kterou jsem tam jednou strávila na vánočních trzích vypovídá jen o tom, že o Vánocích tone Vídeň v záři světel. Pěkné, to osvětlení i článek. :-)
Jan Zelenka
Rakušan se velmi těžko charakterizuje. Já jsem nikdy takto nepřemýšlel a byl jsem v Rakousku několikrát. Těžko se k textu vyjadřovat, já mám na Rakousko a Rakušany jen ty nejlepší vzpomínky. Musel bych tam žít déle, než týden, či čtrnáct dní dovolené. A tak beru to, co je výše psáno.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.