Už vás nepotřebujeme. Čím je člověk starší, tím více ho bolí ztráta práce
Ilustrační foto: ingimage.com

Už vás nepotřebujeme. Čím je člověk starší, tím více ho bolí ztráta práce

4. 11. 2020

Bude se propouštět. První půjdou na řadu ti starší. Mladí mají hypotéky, děti, vyhodit je nemůžeme, pochopte to. Takové řeči nyní nejsou ve firmách ničím výjimečným. Když člověk přijde o práci, je to vždy stresová situace a nejhůře ji nesou ti dříve narození.

Majitel jedné menší rodinné firmy právě stojí před rozhodnutím. Potřebuje propustit jednu z účetních. Ale která to bude? Pětatřicetiletá Veronika je máma dvou dětí, spolu s manželem splácí hypotéku, ztráta práce by její rodině způsobila obrovské potíže. Osmapadesátiletá Zuzana žije sama,  nemá závazky. Jejich šéf obě dobře zná, ve firmě jsou všichni kamarádi. Jenže finanční situace společnosti kvůli pandemii není dobrá, přišla o mnoho zakázek, propouštět musí. Los padne na Zuzanu, dotyčný už se rozhodl: „Je sama, nemá závazky, Veronice by to ublížilo víc. Pracovně jsou obě stejně dobré, napíšu Zuzaně výborné doporučení.“

Jenže Zuzana to vidí takto: „Pokud půjdu já, nemám ve svém věku šanci najít práci. Už jsem se zkoušela dívat na inzeráty, ptala jsem se známých. Je to beznadějné. Nevím, co si počnu. Půjdu na pracák? V mém věku? Z čeho budu platit nájem? Navíc mám maminku v domově seniorů a připlácím jí tam měsíčně dva tisíce za to, že může být v jednolůžkovém pokoji. Vůbec si nedovedu představit, jak budu žít, pokud přijdu o příjem. Ani nevím, zda by mě v mém věku vzali někam za pokladnu. A zda bych to zvládla.“

Ztráta zaměstnání ve vyšším věku často v lidech vyvolává černé myšlenky. Začnou si říkat: jsem starý, nepotřebný, novou práci už neseženu.

„Krajně náročné může být vyrovnat se se ztrátou práce v situaci, kdy člověk třeba dvacet nebo třicet let pracoval pro jednoho zaměstnavatele. Dovedu si však představit i opačnou situaci. Ve věku kolem padesátky a výše můžeme mít splacenou hypotéku, odrostlé děti a zároveň být profesně na vrcholu sil. Pokud se takový člověk nedobrovolně ocitne na trhu práce, může být v komfortnější situaci, než živitelé mladých rodin zatížení hypotékami,“ uvedl Tomáš Prajzler, poradce ze společnosti Servis vztahů.

Personalisté a psychologové mají zkušenosti, že mladí lidé jsou zvyklí práci měnit častěji, zatímco starší generace často dlouhé roky setrvávala v jednom zaměstnání. Když o ně starší lidé přijdou, často to berou jako své selhání, ne jako příležitost zkusit něco nového.

„Je ale důležité si uvědomit, že o práci přijde alespoň jednou za život většina z nás. Lidé však často  nesou ztrátu zaměstnání hůře než nedobrovolný konec nějakého vztahu či rozvod. Protože se mnohdy připojují strachy z existenčních problémů i větší ztráta identity a sebevědomí. Důležité je ale si výpověď nebrat osobně. Toto nás může dostat do sebelítosti a myšlenek, že všichni jsou proti nám, a to nám při hledání nové práce nepomůže,“ připomíná Tomáš Prajzler.

„Stačí, když si ráno otevřu počítač, a už mám po náladě. Čtu o tom, jak se ekonomika propadá a je mi jasné, že časem to přijde i na naši firmu. A kdo půjde jako první? My staří,“ říká šedesátiletý Libor, který pracuje v menší firmě zabývající se finančním poradenstvím. „Jak závidím kamarádovi, který je malíř pokojů. Ten má dost práce pořád, může si vybírat a vydělá si stejně jako já. Sice už těžce zvládá to poskakování po žebříku, ale je na něm, kdy pracuje a kdy odpočívá. Já se každý den probouzím s hrůzou, že zavolá šéf, že končíme. Ani současná práce z domova mi nevyhovuje, já chodil do kanceláře a za klienty rád, rád si povídám s lidmi. Teď nám šéf nařídil vše zařizovat z domova. Tak jen sedím, telefonuju, vyřizuju maily a děsím se, že přijde ten s výpovědí“ vypráví.

Psychologové radí, aby lidé v takové situace záměrně vyhledávali informace pozitivní, ne jen ty, které je straší. „Pořád jsou nůžky mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu poměrně otevřené a v mnoha odvětvích je velmi dobrá šance najít si zaměstnání nové,“ upozorňuje psycholog a kariérní poradce Tomáš Prajzler.

Současný život v pandemii přinesl většině lidí spoustu starostí. Je to čas, kdy se ukazuje, jak je kdo silný, jak umí řešit potíže, zda je optimista či pesimista. Poměřování, kdo to má v této době těžší, nikomu nepomůže. A už vůbec ne, když se lidé budou škatulkovat podle věku. Ztratit práci ve vyšším věku je hodně nepříjemné, ale nikomu není ku prospěchu, když si to zdůvodňuje větami: jsem starý, nepotřebný, kdybych byl mladší, nevyhodili by mě. Stejně si totiž ti mladší vyhození mohou říkat: lépe bych se měl, kdybych už byl starší, nemusel živit děti, nemusel splácet hypotéku, vyhodili mě, protože jsem mladý a říkají si, že si nějak poradím, kdybych měl před penzí, tak by si to nedovolili.

Novou práci nebo třeba jen přivýdělek k penzi mohou starší lidé najít například na portále https://cz.jooble.org/

důchody práce
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Antonín Nebuželský
Taky jsem tím prošel,kdyz se zavíraly šachty ,kolem roku 2000. Tak jsem oprášil nářadí a šel dělat na živnost elektrikáře.Nakonec jsem dělal ještě deset let v penzi.Prostě musí se chtít,a hlavně se s toho nepo...s
Zdenka Soukupová
Jaroslave, tak takovou práci Vám přeju. Za sebe zopakuji to, co jsem tu už při nějaké příležitosti napsala. Když jsem dosáhla důchodového věku, chtěla jsem ještě alespoň rok pracovat. Ale můj šéf (ve věku mého syna) mi tenkrát řekl: " Strategie firmy je zbavovat se důchodců." Co dodat?
Jaroslav MAREK
Přišel jsem o práci v roce 2017, po 36 letech pracovního poměru, ve věku 54 let. Svobodný, bezdětný, 36 let praxe, z toho 10 let v zahraničí, absolvent 3 vysokých škol, znalost 4 světových jazyků slovem i písmem. Odepsal jsem na 80 nabídek práce, odpovídajících mému vzdělání a praxi. 60 firem se neozvalo vůbec, 13 firem odpovědělo, že nabízená pozice byla mezitím obsazena, absolvoval jsem 7 přijímacích pohovorů. Na každém pohovoru mi bylo řečeno, že vzhledem ke vzdělání, praxi a znalostem jazyků a časové flexibilitě jsem ideální kandidát pro nabízenou pracovní pozici, a že mi dají písemně vědět. Pokaždé však přišla odpověď, že na nabízené pracovní místo byl vybrán vhodnější uchazeč... Dokázal jsem odhadnout, proč... Protože ostatní uchazeči byli ve věku 25-35 let... U jedné firmy se mi stalo, že na pohovoru mi řekli, že nabízené místo je určeno pro čerstvého absolventa vysoké školy... Na můj dotaz, proč to nebylo uvedeno v inzerátu, kdyby to tam bylo, tak bych se přece nehlásil, mi už nedokázali odpovědět. V TÉTO ZEMI EXISTUJE BOHUŽEL OBROVSKÁ DISKRIMINACE UCHAZEČŮ O PRÁCI KVŮLI VĚKU. Můžete mít 10 vysokých škol, 40 let praxe, znalost 10 jazyků, ale jak Vám je přes 50 let, nemáte šanci získat zaměstnání. Nakonec jsem našel práci v Německu, pracuji tam už 3 roky, mám velmi slušný plat, daleko vyšší, než jaký bych měl na na stejné pozici v ČR, výborný pracovní kolektiv, německý zaměstnavatel si mé práce váží a mám výborné pracovní podmínky, A NIKDO MNE NEDISKRIMINUJE KVŮLI MÉMU VĚKU.
Dana Divišová
Pane Pavle, úplně stejně to prožíval můj muž. Sice pracoval, ale měl z té práce takové deprese, že jsme celá rodina řekli, ať už proboha skončí. Ve dvou se přece nějak uživíme. Pak šel v 55 do stavebnin jezdit s vysokozdviným vozíkem, samozřejmě venku za každého počasí. S gymplem a vyučením ve svém věku lepší práci nesehnal. Dneska je tolik volných míst, člověk se ovšem musí přizpůsobit a nemůže si myslet, že sežene to samé jako je zvyklý. Jen si vzpomínám, jak na nás kdysi koukali v zaměstnání mladí. Neuměli jsme totiž plynule anglicky.. Dneska je jim padesát a ono se jim to vrací.
Olga Škopánová
Hraběcí rady, které v reálu jsou k ničemu, a to, že se zaměstnavatelé zbavují starších lidí je fakt, bohužel.
Dana Divišová
Kolikrát jsem ve svém předchozím zaměstnání musela řešit tuto otázku. Horší je snad pro toho, kdo tu výpověď dává. Tedy pokud je empatický a zná osobní život svých podřízených. A pak rozhodujete, zda propustit někoho, komu je přes padesát, ale pro ostatní práce nepoužitelný, nebo mladou ženu s malými dětmi, šikovnou, ale stále na ošetřovačce a s magorem manželem, který ji obere o celou výplatu a je gamler. Jak jednoduché bylo, když šla některá kolegyně dobrovolně o rok dříve do důchodu Průšvih byl, když vám pak odešel ten , na koho spoléháte, protože tolik práce psychicky nevydržel. Naštěstí nikdo neměl hypotéku. Na druhé straně můj muž odešel ze zaměstnání sám v 55 letech, protože se mu nelíbily poměry ve firmě a nechtěl s nimi být spojován. Pak do důchodu bohužel dělal jen skladové práce i s technickým vzděláním a dlouletou praxí. V té době byla krize a firmy spíš propouštěly.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.