O babičce

Věro, zaujala jsi mě svým přímočarým vyprávěním, charakteristikou babičky i rodinných vztahů. Myslím, že je dobře, když má člověk kotvu, ví, kam patří.

Krásná vzpomínka na babičku. Také vzpomínám ráda na svoji babičku - maminku mojí mamky. Bohužel jsem nemohla být na jejím pohřbu, protože jsem ležela v nemocnici a nemohla jsem ven.

Věro, moc hezky jsi vzpomínku na babičku sepsala.

Vzpomínám na své dětství stále častěji,babička s dědou úžasní lidé,do mých dvaceti let jsme bydleli společně,veselí lidé, vždy pro nás děti měli čas,babička vařila děda topil, večer byla černá hodinka,to byla idylka,děda s babičkou pekly výborné rohlíčky,vánočky a já hlupák se to od nich nenaučila,dítě nepřemýšlí o tom že tu jednou nebudou,děda říkaval"odepnu pásek a nařežu vám" nikdy to neudělal přesto že jsme pod okny křičeli a on byl po noční,zlatý člověk,babička mě učila vařit,děda napsal do sešitku recepty dodnes ho mám je to ukázka krasopisu,moje zážitky by byli na knihu,škoda že to dětství tak brzy končí.Každámu dítěti bych přála mít takové rodiče a prarodiče jako já ,ale to vím až dnes,tehdá to pro mě byla samozřejmost.

Děkuji vám. Myslím, že jsem spíš po tátovi. Babiččinu urputnost jsem určitě nezdědila; bohužel. Druhou babičku jsem zažila jako dítě taky, ale vídala jsem se s ní mnohem méně. Maminka ještě žije – v Praze v DS. Už jsem ji delší dobu neviděla, ale pravidelně si s ní telefonuji prostřednictvím její skvělé mladé pečovatelky. Květnatě psát neumím a tento styl se mi ani moc nelíbí.

Krásné vyprávění, krásné vzpomínání. No někdy je život opravdu hodně složitý, jsou klikaté cestičky a ne vždy jsme autory svých stavů - něco nám bylo podsunuto, co bychom sami svým rozhodnutím neudělali.

Tvé vyprávění se mi líbí a vážím si ho. Je věcné a přitom i citově podbarvené, nijak literární, žádné příliš květnaté věty. Obsahuje vše, cos cítila, cos chtěla říct. Moc děkuji.

Věruš,moc hezké vzpomínání.z matčiny.Pamatuji si na obě babičky jak z tátovy strany,tak ze strany matky.Babiřka z tátovy strany byla to žena inteligentní,sečtělá,chodila moderně oblečená a jaká byla?.Snad tak pracovitého člověka jako byla ona jsem nepoznala.Uměla výborně vařit a všechny domácí práce,pošila celou rodinu..Uměla taky dřít do padnutí na zahradě,celý sad jabloní a na poli.Takže i když to byla dáma, práce na vesnici kde měli krávu,kozu s kůzlaty,kačeny,slepice a králíky ..Tu obdivu stále ve svých vzomínkých,jak to vše mohla zvádnout.Vždy čistá a upravená..Druhá bya obyčejná vesnická babička v šátku a fěrtochu taky s domácími zvířaty,byla milá.

Obě dvě babičky jsem zažila. Jedná žila u MB (tam jsme moc nejezdili, teta Anežka návštěvy zakazovala) druhá babička od HB nás ráda měla.

Oprava: jsem; s mojí