Ztráty a nálezy
Foto autorka

Ztráty a nálezy

17. 10. 2020

Za svůj život toho člověk ztratí, ale i najde hodně. Ztrácíme přátele, své blízké, své domácí mazlíčky. Na druhou stranu, aby byla dodržena rovnováha, spoustu toho nacházíme a objevujeme. Nebudu vypisovat, co nacházíme, protože u každého jedince je to jinak, jediné, co máme všichni společné, je láska a to láska ke komukoliv a k čemukoliv.

Tak, teď jsem si dovolila trochu filozofování a zkusím použít humor. Proč jsem příspěvek nazvala Ztráty a nálezy, hned vysvětlím. Co člověk taky může ztratit, je peněženka. Ano, tuto věc, která je pro mnoho z nás moc důležitá, pro mě taky, jsem ve středu ztratila. Stalo se to podruhé v mém dlouhém životě. A přišla jsem na to ve čtvrtek, když jsme se s dcerou chystaly jet utrácet. Jak to tedy bylo. Vzala jsem si kabelku, dávala  jsem do ní mobil a něco jsem v ní hledala, a jak tak v ní štrachám, něco mi chybí. Ano, peněženka, hádáte správně. V tu chvíli jsem myslela, že mě klepne pepka. Polilo mě horko a zařvala jsem, že šrajtofle je pryč. Dcera mi říká, ať neblbnu, že se najde. V mozku se mi roztočila kolečka a já vyjmenovávala, kde jsem ve středu  byla. Takže jsem zavolala do lékárny, ta byla poslední, a nic, manžel, který odjel na veterinu pro léky, se díval v autě a nic, v ulici, kde se nachází lékárna, taky nic, bezdomovců v parčíku jsem se z obavy ptát nešla. Fakt se mi chtělo brečet. Naštěstí tam nenosím doklady, důležitá byla jen platební karta, tak, babo, raď. Neradila baba, ale dcera, bankovní Helpdesk a trocha zklidnění.

Nebudu to déle protahovat. Nákup v Möbelixu, Tamdě a Kauflandu se uskutečnil, naše hodná dcera mě finančně založila, nechala jsem zablokovat svou platební kartu, a jely jsme domů. Po cestě jsme se dohodly, že si vezmeme klíče od našeho auta a pro jistotu to tam ještě prohlédneme. Když ho Terka otevřela, zavolala na mě, že to musím vidět. No a já viděla, mezi předními sedačkami na otvoru pro pití trůnila moje milovaná peněženka. Nevěřila jsem svým očím, manžel mi tvrdil, že to auto prohlédl důkladně. Když jsem mu ji doma ukázala, nevěřil svým očím on. Ani jsem mu nevynadala, nějak to nešlo.

Radost z nálezu nejcennější věci v mé kabelce pochopí jen ten, kdo to také zažil. Proto jsem tomu dala tento název.  Pokud se to bude někomu zdát přízemní, je to jeho věc, já pozemskými statky nepohrdám. Za několik dní mi přijde nová karta, zatím budu utrácet s kartou manžela. Přeji všem hezký a méně uplakaný podzim.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
Taky bych mohla vyprávět ...
Anna Čípová
Tak tomu říkám štěstí v neštěstí.
Věra Ježková
Naďo, to jsou infarktové situace. Nedávno jsem psala na chatu, jak jsem nemohla najít doma v batohu doklady a našla je zapadlé za podšívkou. Tuto středu jsem měla kliku jak od blázince. Jela jsem za Jendou, dřívějším autobusem, než čekal. Před příjezdem do Litoměřic jsem si vyndala z batohu mobil, abych mu mohla zavolat, až dojedu MHD k jeho bydlišti. Při vystupování z městského autobusu mi zaklepala na rameno mladá paní a upozornila mě, že mám otevřený batoh – aby mi nevypadla peněženka, která ležela nahoře. Nechápu, že jsem zip nezapnula. Peníze bych oželela, ani jich tam moc nebylo, ale kreditka ano.
František Matoušek
No, sláva, je na světě. Znám ten pocit.
Zuzana Pivcová
Dovedu se, Naďo, vžít do Tvých pocitů. Mně jednou peněženku z kabelky někdo ukradl, podruhé mi celou kabelku při přepadení odcizil pachatel a potřetí jsem suverénně nechala kabelku na odkládacím pultu v Bille na Florenci a pochodovala dál jen s nákupní taškou až do Obecního domu koupit vstupenky na koncert. Zjištění, že nemám kabelku, bylo na infarkt. Už jsem v duchu viděla, co mě vše čeká. Kabelku dal někdo pokladní a já ji dostala zpět.
ivana kosťunová
To jsem ráda, že v tom nejsem sama. U mě to bylo naopak. Si třikrát jsem nahlédla do mé bezedné kabelky a klíče od auta nikde. Vždy si je dávám do stejné kapsičky. Manžel nahlédl pouze jednou, a našel je, Byly v jiné kapsičce. Jak se tam dostaly- nevím.
Daniela Řeřichová
Napínavý příběh s dobrým koncem. Znám takovou situaci z vlastní zkušenosti. Jak v člověku hrkne, když se nemůže dohledat něčeho důležitého. A ta radost potom!☺
Elena Valeriánová
Asi každý z nás v životě něco ztratil a vzápětí (dřív či později) našel, takže se do tvých pocitů lehce vcítíme. Na konci si oddechneme, že vše dobře dopadlo. A věř mi, Petr je v tom nevinně, peněženku před ním schoval nějaký zlomyslný skřítek Schválníček. Díky za hezké počteníčko.
Eva Mužíková
Dobrý konec, všechno dobré. Asi měla peněženka nožičky, když jí hledal Petr, schovala se pod sedačku:))) Povedlo se, pořád Ti říkám, umíš nejen krásně fotit, ale i psát.... Jen tak dál..

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.