Že není stáří veselé?
FOTO: Seznam.cz

Že není stáří veselé?

1. 11. 2020

Ano, stáří je veselé. Obrázek  nahoře je sice absurdní a trochu morbidní, ale stařenky se zasmály. Nesmíme se totiž brát tak vážně. Ano, stáří pokračuje, hlodá a pracuje na našem těle i na naší vizáži.

Zasměju se hned po ránu, protože nemohu najít bačkory, které jsem si přece večer dala k posteli. No, přece nebudu plakat. Vykašlu se na bačkory a radostně a bosa se šourám do koupelny. Těším se, co zase v zrcadle uvidím. A hele, kdo to na mne kouká? Nějaká příšerka. Jedno oko zalepené, protože se mi na oku udělal nějaký zánět, ale tím druhým vidím všechno. Spočítám si, kolik mi přibylo od včerejška vrásek, několikrát se spletu, protože jsem si to zapomněla zapsat a už si to nepamatuji.Asi je to dobře a zasměji se tomu. Přijde mi to totiž směšné, až veselé. Do zrcadla se také zasměji a  zrcadlo mi to opětuje. Je asi široko daleko jediné, které mi úsměv může oplatit. Za rouškou se totiž už na vás neusměje nikdo, nebo ano, ale vy to nevíte. Leda, že by se ten člověk chechtal nahlas a vy ho popřípadě slyšeli.

No, je to jedno a nedá s tím zatím vůbec hnout. Osobu v zrcadle tedy pozdravím, protože ji už nepoznávám a zdá se  mi, že je to někdo cizí. Nevadí, mám si alespoň s kým popovídat. Vyprávím jí tedy, že se mi zdál krásný sen, jak jsem byla mladá a milovala jsem se s nějakým nádherným klukem. Až mi srdce usedalo, jak jsem byla zamilovaná. No a pak šmik a já hledám ty bačkory. Ten sen byl ale tak krásný, že je škoda, že se mi nezdá častěji. Někdy se mi zdají sny ošklivé, ale ty raději ráno rychle zapomínám. S tím se zrcadlu nesvěřuji.

Tak si s tím zrcadlem hezky povídám a mám radost, i když mi ono tu radost kazí tím, co v něm vidím.Raději se tedy zasměji svému pejskovi, který vrtí ocáskem a štěkáním mě vybízí k většímu spěchu, protože potřebuje vyvenčit.

Bačkory najdu stát hezky spořádaně u sporáku v kuchyni. Nevím, jak se tam dostaly, ale mám radost, že je vidím. Konečně jsem nachystaná a jdeme s pejskem ven. Když už jsme kousek ušli, zjišťuji, že mi chybí berle. Hodně mě to pobaví, protože vidím, že už mohu chodit bez nich. .No, a ty radostné situace pokračují celý den.

Trošku mě ale rozesmutnilo, když jsem potkala známou a zeptala se jí, co dá svojí rodině k vánocům. Ona mi ale odpověděla, že až se všichni sejdou, tak si asi vzájemně předají koronavirus. Tomu jsem se už zasmát nemohla, protože to veselé nebylo. No, co, co, rodina mého mladšího syna koronavirus právě prodělává a já se můžu radovat alespoń z toho, že  mají ten lehčí průběh. Těm už musím dát k vánocům dárek jiný a radostnější. 

Tak se všichni radujte z maličkostí, nedejte se tou potvorou, co tu mezi námi běhá, rozhodit a smějte se, protože smích léčí.Co vlastně jiného se dá právě dělat.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindra Hubačová
Haničko, děkuji, s chutí jsem se zasmála, piště dál ! Musím podotknout, že zrcadla jsem v bytě odstranila, zbytečně mě lekala . Mějte se prima !
Jan Zelenka
O tomto problému jsem už napsal i několik glos. Některé z nich jsem už zde zveřejnil. Např. 22.9. o svém virtuálním obraze v zrcadle. Beru své stáří jako nutný fakt, nad kterým se ale dnes jen málokdy zasměji. Chápu článek jako hezkou nadsázku, ale povahou jsem zřejmě jinde.
Hana Šimková
Věrko je to nadsázka a trochu legrace sama ze sebe. Určitě se nechechtám pořád. Jenom pokud bych byla blázen a to opravdu nejsem. Jasně že není všechno veselé a stáří někdy vůbec ne, ale pokud to půjde ,tak se občas zasměji srdečně.
Jaroslava Handlová
Smích je kořením života. Tak proč se nepobavit na svůj účet? Je to lepší, než být mrzout :-)
Věra Ježková
Není. Především slovo "veselé" je na mne příliš expresivní. Veselá můžu být chvíli, ne celou etapu života. Jsem dost rozumná na to, abych se uměla radovat z maličkostí, zasměju se své nešikovnosti apod. Ale nejsem díky tomu veselá. O "veselém" stáří by mohl vyprávět můj přítel. Kvůli svému zdravotnímu stavu se musel vzdát výuky na VŠ, včetně U3V, kde si našel přátele. Již třetí týden neopustil byt. Stará se o něj jeho dcera, bydlící v sousedním bytě. K němu domů nechodím ani já, abych ho případně nenakazila. Naposled jsme spolu seděli v parku u jejich domu a prošli se kousek podle Rokytky. Nebýt Jendovy dcery a jejího manžela, kteří mě dovezli autem do Litoměřic, abych Jendovi pár dní pomohla, byla bych teď sama doma. Oceňuji snahu ukazovat na humorné stránky života. Ale mám své limity. Někdy život veselý není. Ani, nebo spíš zejména, stáří.
Naděžda Špásová
Hezké rozjímání, ranní pohled do zrcadla nemám ráda, no já nemám ráda ani ten odpolední, nebo večerní, ale beru ho jako nutné zlo. Kapky do očí si bez něj nenakapu. :-)
Vladislava Dejmková
Vyprávění se mi moc líbilo. Před zrcadlem si také povídám s tou cizí paní, co na mě zírá...
Marie Ženatová
Díky za humorný článek - moc mne pobavil*
ivana kosťunová
Tak berle už nepotřebujete ? To je dobrá zpráva, hned je veseleji. Chtěla bych mít v zrcadle takovou parťačku, jako máte vy :))
Libuše Křapová
Hanko, bezva :-) S humorem jde všechno líp, to je známá věc :-) A propos, nevíš, kam jsem v kuchyni mohla založit načnuté balení kuchyňských utěrek? U postele je nemám, tam jsem se šla podívat ihned po té, co jsem dočetla tvůj článek

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.