Kousek melouna

Krásná vzpomínka. Melouny mám ráda od dětství. Nejvíc jsem si svůj "krajíc" melounu užívala na zahradě. Pecky jsem vyplivovala do trávy, ale nikdy nám tam žádné nevyrostly. Dnes pecky jím s melounem, ale málokdy je tak dobrý jako kdysi. V posledních letech chutnají, jako by je cestou k nám někde uvařili.

Pamatuji se, že klidně i v sobotu nebo v neděli přijel na náměstí náklaďák plný melounů až někde ze Slovenska. Jak jsme se to dozvěděli, to už nevím, ale rodiče nás tam s velikou síťovkou poslali a meloun byl vždycky, ač se u nás obracela každá koruna nejmíň 2x.

I když za nás až na výjimečné předvánoční období nebylo exotické ovoce, tak melouny byly. Protože z nich hrozně tekla šťáva, tak mě s ním poslala maminka na společný balkon nad dvorkem. Kousala jsem opřená o zábradlí a šťáva melounu nakapala na hlavu jedné paní z domu, takže se šla podívat, co a odkud to je. No, nějak to vzala. Mám ráda melouny dodnes, ale většina prodávaných není tak sladká jako dřív. Jiný druh nebo nezralé?? Díky, Jituš.

Ano, kus melounu za korunu to bylo něco. Náš zelinář na rohu to dělal. Bylo to skvělý a pak všichni ven. A když jsem byla u babičky, kde je neprodávali, tak mi jej vozili naši.

Nevzpomínám si,že by nám rodiče jako dětem koupili meloun.Vím,že na banány a mandariky,pomeranče stály dlouhé fronty. Jitko hezká vzpomínka.

I na vesnici jsme se občas k melounu dostali, takže tvé vzpomínce, Jitko, rozumím.

Hezká vzpomínka. Naši mě jednou poslali asi osmiletou pro meloun, byl moc velký, tak jsem ho kutálela do kopce jak ten brouk...:-)

Jitko, hezká vzpomínka. Já si ale opravdu nevzpomínám, že bych jako dítě jedla melouna. Určitě ho ve vesnici nikdo nepěstoval a naši by nám ho nekoupili. Vynahrazuji si to každý rok, mám melouna ráda. :-)

Ano tenkrát bylo tenkrát.

Jitko já bych ještě doplnila, že ta šťáva nám dělala na ušmudlaných tvářích cestičky. A tvůj článek vyvolal mou vzpomínku. Naproti našeho domu byl plácek, kde vždycky stály kolotoče a houpačky. Měli jsme na zahradě třešně, spoustu třešní, a já jsem si vždycky narvala kapsy k prasknutí a běžela za těmi kolotočáři, aby mě zhouply. Ne vždy to vyšlo. :-)