Taneční - archiv autora

Návraty - Trochu ujetý striptýz

9. 11. 2020

Můj příběh

Autor: Jan Zelenka

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 10.11.2020 09:39

Krásné a ty dojemné fotky z tanečních. Mládí je tak krásné a my si tehdy tak nevěřili, pořád nám na sobě něco vadilo. A život spěchá dál, podívejte se na to pustošení , prostě život tropí hlouposti.

Dana Puchalská 9.11.2020 20:00

Hezký a zajímavý článek. Děkuju.

Eva Mužíková 9.11.2020 17:38

Také se občas ve své minulosti hrabu. Někdy se stane, že se i samovolně usmívám.... Zajímavý článek.

Alena Vávrová 9.11.2020 17:13

To úvodní foto je mi taky nějak povědomé ;-)) .

Jan Zelenka 9.11.2020 15:47

Díky za vaše komentáře.

Naděžda Špásová 9.11.2020 14:28

Jendo, to je normální, máme to všichni. Mně spíš vadí, že se mi vybavují vzpomínky na věci, které bych raději zapomněla. :-)

Anna Potůčková 9.11.2020 10:56

Také se vracím ve svých myšlenkách do minulosti. Z této doby minulé mám spoustu krásných vzpomínek, zejména pak z období, když mně bylo okolo 20ti let. Ne, opravdu se nedá zapomenut i kdybych to chtěla tisíckrát. Dobře to napsala ve své první větě Zuzka P. s čímž musím také jen souhlasit.

Věra Ježková 9.11.2020 09:57

Jendo, pokud je ta minulost hezká, hrabat se v ní ujeté jistě není. Působí to radost tobě i tvým čtenářům. Ve svém nitru stále stejná jsem. Fotky jsou krásné. :-)

Hana Šimková 9.11.2020 09:41

Úplně jsem se lekla , že na fotografii jsem já. Všechny jsme tehdy vypadaly skoro stejně.

Jana Šenbergerová 9.11.2020 09:09

Teď jste mě přiměl zapřemýšlet, jestli jsem ve svém nitru pořád stejná. Svým způsobem zřejmě ano, ale zvenčí to tak rozhodně nevypadá. Z chyb jsem se snažila poučit a raději teď dělám jiné. Dík i za pěkné vzpomínkové fotky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá