Foto: autorka

Antverpy a "listo pad" dvatisícedvacet, navzdory všemu ještě stále slunečnice kvetou

10. 11. 2020

Můj příběh

Autor: Danuše D'Engeli

Hodnocení:

(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Martina Růžičková 10.11.2020 22:41

Kéž by těch krásných a léčivých okamžiků bylo co nejvíce... Antverpy jsem před lety na krátce navštívila. Je to kouzelné město.

Dana Puchalská 10.11.2020 16:23

Tam bych se jednou chtěla podívat. Děkuji.

Soňa Prachfeldová 10.11.2020 15:11

Moudré pozastavení se zamyšlením.

Jitka Hašková 10.11.2020 14:46

Zajímavé, ale s fotkami města by to bylo zajímavější.

Věra Ježková 10.11.2020 11:32

Danuš, velmi bych uvítala fotky města. Vím, že je občas dáváš na FD, ale tady mi chybí. Nebyla jsem tam.

Daniela Řeřichová 10.11.2020 11:15

Díky za zamyšlení nad hodnotami současného světa.

Zuzana Pivcová 10.11.2020 11:02

Danuško, jako obvykle citlivé a dojemně pravdivé. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková