Ilustrační foto: pixabay.com

Nejsi žádný vedoucí, jsi starý a rozbitý děda!

14. 11. 2020

Včera dovršil můj vnuk krásných 16 let. Užili jsme si hezkou oslavu a mně tak nějak při pohledu na mladého skoro muže došlo, jak ten čas rychle letí.

Můj příběh

Autor: Hana Ederová

Hodnocení:

(4.9 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eliška Murasová 14.11.2020 13:28

Zasmála jsem se i dojala, pěkný příběh. Já to teď vnímám u svého muže, který je milujícím dědečkem.

Jana Šenbergerová 14.11.2020 13:15

Pěkný příběh. Souhlasím s tím, že dědečkové jsou důležití a dodávám, obzvláště tehdy, když se otcové moc nevydaří. V obou našich rodinách zoufale chyběli, zemřeli všichni dřív, než se mohli ujmout svých dědečkovských radostí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce