O zřícenině hradu Kamýk u Litoměřic jsem se dozvěděla loni v říjnu na výletě s Jendou. Projížděli jsme pod ním, zastavili a vyfotili se s ním v pozadí. Hrad se mi moc líbil. Proto jsem uvítala Jendův návrh, abychom se vydali přímo k němu. Listopadové odpoledne bylo slunečné, příjemně teplé.
Pohled na hrad byl impozantní už ze silnice, po níž jsme se k němu blížili. A nejen na Kamýk, ale i na část Českého středohoří. Po cestičce plné kamenů a kořenů stromů jsme vystoupali těsně pod hrad. Vynadívat jsem se nemohla. Na hrad, na stejnojmennou vesničku pod ním s půvabnou kapličkou, na hory kolem nás.
Podle starých pověstí se hrad nazýval původně Orlí hnízdo; zřejmě proto, že byl vybudován na příkré skále, a podobal se tedy spíš orlímu hnízdu než lidskému sídlu. Kamýk prý tehdy patřil rytíři Ditrichovi a sloužil k ochraně lodní dopravy po Labi. Pod hradem býval žalář k věznění vzpurných obchodníků, odmítajících platit lodní clo. Hrad stojí na skalnatém čedičovém ostrohu v nadmořské výšce 350 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Existence obce Kamýk se předpokládá již v polovině 13. století. První konkrétní zprávu o Kamýku přináší listina Jana Lucemburského z 10. ledna 1319.
Výlet jsme zakončili, stejně jako loni, krátkou zastávkou v Marině Píšťany. Na rozdíl od minulého roku jsme ale nemohli posedět u šálku kávy.
Nabízím vám několik fotografií z našeho, asi posledního, podzimního putování za krásami Českého středohoří.
Zdroje:
Informační tabule
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kam%C3%BDk_(hrad)
Foto: autorka