Moje první brýle

Pamatuji si, když jsem byla malá a dostala jsem své první brýle. Bylo mi tehdy deset let a stále si pamatuji, jak jsem byla ohromená tím, jak jasně a ostře vidím. Nedávno jsem si musela pořídit nové dioptrické brýle na čtení na internetových stránkách https://www.hotovebryle.cz/ a opět jsem velice spokojená. Nejenže lépe vidím při čtení, ale také se cítím pohodlněji.

Maruško, neboj,Tvůj článek zaujal mnohé z nás. Já si pořídila první brýle díky infekční spálové chřipce v dospělém věku,to se mi začal rapidně kazit zrak. Ale teď nosím brýle pouze na čtení. Po operaci šedého zákalu už na ulici vidím a poznávám i lidi, což byl předtím veliký problém. A jsem šťastná jako blecha.

S šedým zákalem je rozhodně třeba něco dělat. Já jsem odložil své brýle na dálku (5 dioptrií) po 50 letech. Trochu problém je, že díky nové čočce vidím perfektně do dálky, ale na počítač stejně brýle potřebuji, protože nová čočka neakomoduje, přičemž multifokální je proklatě drahá a výsledek není zaručen. Ale zíral jsem, jak se svět najednou rozjasnil.

Překvapilo mne, že mé brýle někoho zajímají :-))

Jako dítě jsem si nedovedla představit, že bych měla nosit brýle, byly tak neslušivé. U nás v rodě byly asi u všech jen brýle na čtení a určitě po čtyřicítce. Z brýlí udělala módní doplněk Naďa Urbánková a ještě krátce před ní také semaforská Jana Malknechtová, která ale záhy zmizela do Švédska. Dnes už bez brýlí nepřečtu nic, ale dioptrie mi nijak moc nepřibývají. Sestra brýle nenosila, že vidí. Dnes má oba zákaly. No a já zatím nevím. Díky za hezké vyprávění.

Jo, s brýlemi si člověk užije i legraci. Já je nosím asi od 40 let jen na čtení a pořád je někde hledám. A lepší už to asi nebude.

Hezký článek. Já jsem začala nosit brýle asi v 5. třídě, nejdřív jen ve škole. Od spolužáků jsem si dost vytrpěla. Na ulici asi v 15 letech. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se zbavila mindráku z nich. Od té doby jsou mou neoddělitelnou součástí. Peněz za ně jsem nikdy nelitovala – jsou nezbytné a záleží na tom, jak v nich člověk vypadá. Když jsem si nechala prvně udělat multifokální, samozabarvovací, asi za 17 tisíc, zeptala se mě kolegyně: „To jsou ty rolls-royceové?“ Brýle se bez brýlí skutečně špatně hledají; to říkám taky. Kdysi jsem napsala vzpomínku na brýle do Národní kroniky SenSen.

První brýle jsem měla už někdy ve 2 letech. Ve škole mi to trochu vadilo, na gympl jsem už nastoupila bez nich, z předních lavic jsem viděla. Teď už se to zase horší, no to se dalo čekat...

Moc pěkný článek. Já mám brýle už od první třídy. Byl jsem ve třídě tehdy jediný. Během života jsem mnoho brýlí rozbil a od dvou dioptrií jsem to dotáhl až na dnešních jedenáct. Když beru v optice to nejlevnější, stojí mi brýle okolo pěti tisíc, protože musím mít zvláštní skla. Když jsem se opatrně zeptal, kolik doplácí pojišťovna, bylo mi řečeno, že tři sta. Zkrátka, po staru se žít nedá. Já vím, který náš potentát to řekl. Víte to také?

Moc hezký článek. Pravda je, že obrýlené děti dříve budily pozornost. Dnes patří brýle mezi módní doplňky a člověk si může vybrat ze stovky druhů. Já jsem si své první brýle nadělila k padesátinách po edemech sítnice. // Paní Kopecká, zase jste mě pobavila!☺