Skoro splněný sen

25. 11. 2020

Hodnocení:

(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Soukupová 25.11.2020 14:02

Hanko, moc hezky jste to napsala.

Marie Faldynová 25.11.2020 12:45

Knížka je to krásná, nápad "přezimovat" asi okouzluje každého! Já mám naopak naordinovaný pohyb, neboť mám kila navíc. Nejtěžší cvik je zavřít počítač a zvednout zadek!

Jitka Hašková 25.11.2020 10:30

Moc hezký nápad. I když to nemohu udělat, tak ti to ze srdce přeji a také každému, kdo může.

Jan Zelenka 25.11.2020 10:23

Mám radost za každého, kdo se do vkládání prstíku zapojí. Kniha o broučcích byla krásná. Jen škoda, že nemohu být na zimu medvědem. V listopadu bych zalehl do pelíšku a probudil se až s jarním sluncem. Vyžraný jsem, myslím, až dost. Pár kil dolů by mi jen prospělo. Hezký článek, paní Šimková.

Zuzana Pivcová 25.11.2020 10:13

Někdy bych byla také raději malým broučkem. Děkuji za hezkou úvahu včetně obrázků z knížky.

Hana Šimková 25.11.2020 09:49

Věuško a chceš si ji koupit?

Věra Ježková 25.11.2020 09:45

Hani, mám radost, že ses také zapojila. Navíc krásně. Broučky jsem milovala, na knížku si ještě pamatuji. Už ji bohužel nemám.

Daniela Řeřichová 25.11.2020 09:28

Moc milé, děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá