Jste zvědaví? Tak to zůstanete dlouho mladí

Naše kelišová je zvědavá i v 90ti letech jen o druhé

Reaguji na titulek článku a doufám, že je založen na exaktních zkušenostech. Přeji naší zvědavé sousedce, aby to platilo na ni. :-)

Zájem o druhé když jim chci pomoci - to je správné, ale nosit v hlavě kolik stála souseda nová střecha - to po mě ani nechtějte...

Jsou věci, na které zvědavá opravdu nejsem. Kam jeli sousedi na Idovolenou, kdy moji mladí vstávali a co vařili. Kolikrát ročně bych podle naší babičky měla umýt okna a kolik dala kolegyně za ten nemožný hadr, o kterém si myslí, že jí sluší. Co si povídaly sousedky na pavlači a s kým to teď táhne ta herečka z nového seriálu. Jsou ale věci, na které zvědavá jsem. Jako je prohlubování znalostí v mém oboru, zda je opravená Werichova vila opravdu tak pěkná jako na fotce, jestli mi kytičky lépe pokvetou s tou lepší zeminou. Zda budu v lepší kondici, když trvale vynechám MHD a jestli mě netrefí šlak, než provedu plánovanou úpravu zahrady, kterou jsem si vymyslela a dala sama sobě i termín...Někteří lidé by měli počítat do deseti, než z pusy vypustí dotaz, který zasluhuje pouze jediný správný druh odpovědi....a sice PO TOM VÁM SKUTEČNĚ NIC NENÍ A BUĎTE RÁD, ŽE JE TA ODPOVĚĎ TAK KRÁTKÁ. Protože dotazy typu umřel vám děda doma nebo ve špitále, kolik jste dali za barák a prý jste se už taky chtěli rozvést, ty nepokládá člověk zvídavý ani zvědavý, ale úplně hloupý. A to je ještě mírný vyraz...

Myslím, že občas zvědavá jsem, zvláště když potkam spolužáky, sousedy, bývalé spolupracovníky , prohodíme řeč , je to oboustranné povídání .

Pan Rostislav mě předběhl :-)

Možná by chtělo použít o známé "všeho moc škodí". Uvedu příklad:jedna naše známá klade otázky typu" už jste udělali, už jste koupili, nebo vyřídili to, či ono"... Zvlášť u věcí o kterých se nám nechce. A dopravází to slovy "vždyť jste říkali"... Tak to je někdy na zabití":-)

Zvědavost u knihkupectví? Prosím. Nic nenamítám. Ale zvědavost u okna? Pochybuji, že má zásluhu na dlouhověkosti a udržení inteligence. Máme příbuznou: Vy jste měli výročí! Jak to, že jste mi to neřekli? Já bych to přeci měla vědět! / Byli jste na oslavě. Co jste tam jedli? Kdo to uvařil? Kolik tam bylo lidí? A kde vzali tolik židlí?! - Ona o sobě však neprozradí nic. Jsem už poučen, na její otázky neodpovídám, či se nějak vymluvím.

No vida jak se nám daří rozpitvat obsahově výraz ,,zvědavost" na další segmenty. To už je skoro jako seminář z filozofie. Díky ,,zvídavosti" pochopíme podstatu ,,zvědavosti." :-) Paní Soukupová zde píše ,, sebekriticky přiznávám, že jsem drbna." No a to je taky zajímavý rozdíl. I tady bych rozlišoval . Dalo mi to hodně práce, než jsem u nás na vsi lidem vysvětlil co je drb a co pomluva. Drb je neškodný a často pomůže. Když ženské na návsi ,,zdrbou" Maruš od... ,,že tedy jako včera na tom bále... ty šaty teda... no vááám byla hrůza. Dyk to měla snad přešitý vod svý báby..." Tak to je DRB. Neškodný. Subjektivní hodnocení někoho či něčeho. Nikomu to neškodí, nikomu neubližuje. Pak je drb ,,pomáhající" . To je asi to co má na mysli paní Soukupová, nebo autorka v části svého článku. Pokud potkám na návsi skleslou sousedku, tak samozřejmě kromě pozdravu se jí zeptám copak se stalo. To není sbírání drbů, zvědavost. To je jen zájem o bližního. Řada z nás se nerada svěřuje. Je to pochopitelné. Ale někdy, když nevíme kudy kam tak i to vyzpovídání se místní ,,drbně" nám může pomoci. Třeba poradí, pomůže, nebo jen slovem povzbudí. Takže ,,drb". A teď to další. O čem tady píšeme je otázka filozofická a já teď do toho zatáhnu trochu problém právní. To když se od drbu dostanu k pomluvě. Podle § 184 TZ je pomluva. (1). Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. ( 2) odnětím svobody až na dvě leta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odst. 1 tiskem, filmem, rozhlasem, TV ,veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. Tolik litera zákona. A teď na závěr shrnutí na příkladu. Soused si pořídí solární panely na střechu. Koukám na to z okna. Pokud si sednu k počítači a vygoogluji si na wiki jak ty solární panely vlastně fungují páč je to pro mne španělská vesnice, tak jsem ZVÍDAVÝ. Pokud na něj přes ulici zahalekám kolik, že to stálo tak jsem PROSTĚ ZVĚDAVÝ. Pokud se zeptám a zároveň sousedce nabídnu, že jim na tu chvíli pohlídám děti ať se jim nepletou pod nohy než to složí, tak jsem POZITIVNĚ ZVĚDAVÝ. Pokud to zavolám kamarádovi z naší karetní party, že si Franta odvedle pořídil solární panely tak je to neškodný DRB. No ale pokud mu sdělím, že ,,ten šmejd odvedle si na to určitě nakradl, protože kde by na to vzal a aaa vůbec." Tak se dopouštím trestného činu pomluvy dle odstavce jedna. No a když se s vámi o to podělím na téhle diskusi , tak se dopouštím trestného činu pomluvy podle odstavce dva. A na dva roky vás opustím i v příspěvcích, protože v base přístup k internetu není. Úplně na závěr se omlouvám autorce článku, protože článek je pěkný. Jen by nejspíš v diskusi vyvolal to čemu se ve filozofii říká ,,kategorie trhu." Myslíme všichni totéž, jen o tom jinak mluvíme nebo chápeme. Takže: Buďme ZVÍDAVÍ, buďme ZVĚDAVÍ, DRBEJME a zajímejme se o své blízké, ale NEPOMLOUVEJME. ;-)

Bez mučení přiznávám, že jsem zvídavá i zvědavá. A když mne něco zajímá, klidně se ptám a "vyzvídám". Jsem zvědavá, jak lidé reagují zde v diskusích. Jsem zvídavá, protože mne zajímá všechno, co mne může obohatit (sem ovšem rozhodně nepatří, zda si sousedka koupila nové boty). Naprosto mi mluví z duše Milan. A ještě k té zvídavosti - pořád se něco učím a dozvídám něco nového podle Goetha: "...celý život jsem se obdivoval všemu." Nejlepší na tom ovšem je, že to možná zas všechno brzo zapomenu, kdoví... :-))