Proutěná výstava I
Úvodní foto: autorka

Proutěná výstava I

9. 12. 2020

Na výstavu „Proutěné řemeslo“ jsem se vydala do svého oblíbeného Národopisného muzea v Letohrádku Kinských na poslední chvíli. Prvního září, když se ještě mohlo do muzeí. Byla jsem moc ráda, že jsem ji stihla vidět. Na hodinu mne příjemně odpoutala od nepřízně dnešních dní.

Výstava představila dlouhou a pestrou historii košíkářství od jejích počátků až do současnosti. Seznámila návštěvníky s různými technikami a typy proutěných výrobků a jejich rozmanitým využitím. Svoji reportáž jsem rozdělila kvůli většímu množství fotografií do dvou částí.

Košíkářství patří pro svou jednoduchost a dostupnost materiálu k nejstarším řemeslným činnostem. Vzhledem k tomu, že materiál snadno podléhá rozkladu, existuje o košíkářství v pravěku a starověku jen málo dokladů. Je známo např., že římští legionáři používali proutěné koše při opevňovacích pracích a proutěné štíty při výcviku. Poblíž hradiště Valy u Mikulčic byly nalezeny zbytky vrší, které jsou nejstarším přímým dokladem košíkářství na našem území.

Nejdostupnějším materiálem bývalo vrbové proutí. Mnohdy rostlo na zemědělsky jinak nevyužitelných pozemcích u vodních toků. Majitelé takových pozemků někdy proutí dražili „nastojato“ a po vydražení si je sami pletaři sklidili. Nástup odborného a intenzivního pěstování vrb po francouzském vzoru lze ale datovat až do posledních desetiletí 19. století. Kromě vrbového proutí se používaly také větvičky z olší, lísek, topolů nebo bříz, sláma, orobinec, lýko nebo kořínky. Později se začaly objevovat materiály exotičtější, jako asijský ratan a pedig nebo mořská tráva – „elhar“.

Košíkářství bylo ve středověku a novověku široce rozšířené, ale zpravidla nemělo charakter organizovaného řemesla. Hojná domácká nebo příležitostná výroba, kterou nekontrolovaly cechy, mohla sloužit jak k ekonomickému přilepšení například domkářů nebo bezzemků, tak i jen pro soukromou potřebu. První zmínky o řemeslných košíkářích – profesionálech u nás pocházejí z 15. století. Vlastní cechy zakládali košíkáři jen ojediněle. V roce 1739 vznikl košíkářský cech v Morkovicích na Hané, jednom z tradičních středisek košíkářství.

Omlouvám se za horší kvalitu fotek. Uvidíte sami, že podmínky pro focení nebyly zrovna nejlepší.

Zdroj: informační panely výstavy

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladislava Dejmková
Zajímavá výstava, pro někoho i inspirace. Mám kamarádku, která má pletení různých košíků a dalších věcí jako koníčka. Občas se něčím pochlubí. Naposledy proutěnou velikonoční dekorací před domem.
Věra Ježková
Moc vám děkuji. :-) Jitko, ráda tam s tebou půjdu. Je to mé nejoblíbenější muzeum. Už mám výstavový absťák. Danko, dobrý. Karel IV. mě nenapadl.
Naděžda Špásová
Krásná výstava, proutěné věcí mám ráda, hezké fotky. :-)
ivana kosťunová
Proutěné výrobky se mi moc líbí a ráda jsem tu výstavu tvým prostřednictvím navštívila.
Anna Potůčková
Moc hezké fotky a určitě to byla hodně zajímavá výstava. Morkovice máme od nás jen pár km, a tatínek v restitucích m.j. získal zpět pole svých rodičů, na které se právě pro Morkovice pěstovalo proutí. Zda je tam dodnes netušíme, po smrti rodičů jsme nejen toto pole prodaly jednomu zájemci o polnosti.
Dana Puchalská
Moc hezká výstava Věrko. Ano, košíkářství má v naší zemi opravdu dlouhou tradici. Vždyť i Karel IV. pletl košíky.
Jan Zelenka
Řemesla byla ve středověku na vysoké úrovni. Bohužel, civilizační vývoj je postupně vytlačuje. Věrko, moc pěkně popsáno a nafoceno. Na Slovensku jsem viděl košíkáře při práci a byl to zajímavý pohled.
Jitka Hašková
Věro, moc děkuji, je to krása. Až se tam budeš po otevření znovu chystat, půjdu s tebou. Mám to blízko a nevím o tom, co je tam za krásy.
Jana Šenbergerová
Věro, umíš skvěle prezentovat různé zajímavé výstavy. Košíkářské výrobky se mi moc líbí. I z těch tvých fotografií bych si nějaké vybrala. Díky!
Jana Hošková
Tak jsem se zas trochu poučila, díky, Věrko. V tomhle muzeu jsem ještě nebyla...vlastním sice pár proutěných věcí a dva košíky, které ještě občas i používám, ale do tohohle pletení bych se asi nepustila, i když moc obdivuji šikovnost těch, kteří to umějí...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.