Foto: autorka

Jak jsme stopovali v lese

14. 12. 2020

Můj příběh

Autor: Jana Hošková

Hodnocení:

(4.9 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Růžena Kuželková 14.12.2020 18:26

Díky paní Janě,pobavila jsem se. :-))

Naděžda Špásová 14.12.2020 17:59

Hezké vyprávění, připomnělo mi to jak jsme jednou na Vysočině, kam jsme jezdili na dovolenou, zabloudili s mužem na houbách a podle slunce, které nesvítilo, hledali cestu zpátky. Ale dobře to dopadlo. Hry s vnoučaty mají svoje kouzlo. :-):^)

Irena Mertová 14.12.2020 17:28

Vtipný článek, hezké.

Zuzana Pivcová 14.12.2020 15:45

Moc hezké, jen více takových prarodičů a takových vnoučat!

Daniela Řeřichová 14.12.2020 15:09

Hezký příběh s vtipnou pointou, děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá