Jak jsme zachránili koťátko

Mám ráda lidi, co pomáhají zvířátkům. Kočičky dokáží být vděčné, milé přítulné. Moc hezký příběh. Děkuji.

Tak to je teda zapeklitá věc...u nás tohle dělá zřejmě někdo na své chatě, že ty kočky krmí. Jenže ony pak běhají po celé osadě a je jich čím dál víc. Problém je v tom, že pak ten dotyčný ovšem odjede zřejmě z chaty domů a kočky jsou pak hladové bezdomovkyně. Dochází k tomu, že je někdo pronásleduje, aby zlikvidoval jejich počet...taky mi na zahradu jednou vběhlo vystresované, úplně šílené kotě, které se ale nedalo chytit a uteklo mi. JInak bych zas já určitě podnikla patřičné kroky...

Ty kočky....Máme jednu už 6 let,k ní přišla v létě další nalezenkyně,co se usadila na naší zahradě.Dále jsou to další 3 vykastrované kočky-bezdomovkyně a dva kocouři,též odněkud přišedší.Na mlíčko si chodí dvě kočky od sousedů...Je to hezký pohled,jak se umí malebně rozvalit po zahradě,ale jinak člověk nestačí kupovat žrádlo. Bohužel,jsou na vesnici lidi,co nedávají kočky kastrovat,takže se zřejmě budou asi dál a dál množit a jejich koťata se přijdou živit zase k nám, a to už by se zvládnout nedalo. Jak s tím udělat nějaký dobrý konec,nevím.

Je to jako pohlazení po duši, když se dá šance na hezký život opuštěnému tvorovi. Takhle jsme přišli ke dvěma kocourům a 1 kočičce, ještě že máme zahradu a místa dost. Hezké vánoce přeji .

Jsem známá milovnice všech koček a kocourů. Vždycky mě potěší, když opuštěné zvířátko najde nový domov. Mám tři kocoury, vím, jak dokáží být vděční a dát najevo lásku. Děkuju za Zrzounka.

Moc krásný příběh o záchraně kocourka! Kéž by takto skončili všechna opuštěná a lidmi zanedbaná domácí zvířátka. Také děkuji za záchranu a přeji krásné Vánoce!

Moc krásný příběh o záchraně kocourka! Kéž by takto skončili všechna opuštěná a lidmi zanedbaná domácí zvířátka. Také děkuji za záchranu a přeji krásné Vánoce!

Paní Jano, takové příběhy mám noc ráda. Děkuji Vám.

Zrzounek měl štěstí, že vás potkal :-). Příběh mi připomněl moje první pracoviště, které bylo ve staré budově se zahradou. Za kolegyní v přízemí vždy ráno přicházel oknem veliký zrzavý kocour. Dostal najíst a do konce pracovní doby spokojeně pochrupoval v měkce vystlaném spodním šuplíku jejího psacího stolu.

Hezký příběh se šťastným koncem :-)