Ilustrace: archiv autorky

Vánoční čas

21. 12. 2020

Blíží se vánoce a my starší ve svém dětství jsme museli moc často snít a probouzet fantazii, abychom se odpoutali od všedního plnění povinností a mohli se alespoň někdy "vznést" do oblak.

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Nováková 21.12.2020 09:59

Krásný, dojemný článek v tento předvánoční čas. I Vám krásné vánoce a hodně zdraví v novém roce...

Anna Potůčková 21.12.2020 08:51

Článek se mně moc líbí. Ano přesně tak to bylo. I k nám nejen na Štědrý den chodila jedna stará paní, která sice měla rodinu, ale moc o ni nestáli a nejraději chodila k nám. Bývala s námi i u Štědrovečerní večeře a sledovala naši radost u stromečku. I ona pod ním našla pro sebe vždy nějaký dárek. A ještě dodám, že pokud mrzlo, tatínek nám vždy zaledoval téměř celý dvůr, abychom mohly bruslit na dvoře a ne na tehdejším koupališti, kde hrozilo prolomení ledu. Co na tom, že slepicím nebo husám se na ledu rozjížděly nohy. Tomu jsme se vždy nejvíce smály, že musí bruslit i drůbež.

Zpět na homepage Zpět na článek