Mýty, které kazí dlouholetá manželství. Nevěřte jim
Ilustrační foto: ingimage.com

Mýty, které kazí dlouholetá manželství. Nevěřte jim

28. 12. 2020

Malá nevěra vztahu neuškodí. Už jsme si všechno řekli. Víme jeden o druhém úplně všechno. Manželství je vždycky časem nuda. Mnoho lidí považuje některý nebo všechny tyto výroky za nedílnou součást dlouholetých partnerských vztahů. Jde však o mýty. A ty bývají nebezpečné. Tady je několik z nich.

Už se ničím navzájem nepřekvapíme.

Když jsou spolu lidé desítky let, mají často pocit, že jeden druhého tak dobře zná, že se vzájemně nemohou překvapit. Od toho je jen krůček k přesvědčení, že se vlastně navzájem překvapovat není třeba. A tak léta plynou, dny jsou téměř stejné, z života se stává stereotyp a partneři jsou přesvědčeni, že tak to je takzvaně normální. Jenže jsou lidé, kteří druhé překvapují rádi a chovají se tak i po třiceti letech manželství. Třeba jen tak přinesou partnerce květiny. Nebo partnerovi jen tak uvaří na večeři něco, co má moc rád, pěkně prostře, rozsvítí svíčky. Banalita? Hra na romantiku, která ve vyšším věku nemá místo? Ti, kteří podlehli mýtu, že překvapení k dlouholetému vztahu nepatří, si to myslí. Ti, kteří si to nemyslí, mají zpravidla vztah veselejší a tudíž i pevnější.

Vášeň a touha se po letech vytratí.

Záleží na tom, co si kdo pod pojmy vášeň a touha představuje. Jestli sex každý den nebo náhodné pohlazení či nečekaný polibek. Právě ve vyšším věku, v dlouholetých vztazích se nejlépe pozná, jestli to, co mezi partnery je, je skutečná láska. Jestli jsou schopni spolu žít v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví, jak si to kdysi, pradávno, slíbili. A k lásce patří intimita. V některém manželství to může být sex, v jiném letmý polibek do vlasů, nebo dotek ruky při procházce. Ale vždy by nějaká touha po blízkosti, po doteku, zůstat měla. V tom se přece manželství liší od kamarádství. Jestliže si muž myslí, že vzít manželku za ruku je po padesáti letech vztahu trapnost a zbytečnost, podlehl jednomu z častým mýtů. Stejně tak mu podlehly ženy, které, když je muž pohladí, říkají: Šílíš? Na co to v našem věku myslíš?

Mlčení je normální.

Už jsme si všechno řekli. O čem po tolika letech mluvit? Jestliže muž mlčí, je spokojen. No jo, chlapi už takoví jsou, potřebují klid. Myslíte si to? No tak pozor. Ano, někteří lidé jsou introvertně založení samotáři, kteří opravdu jsou nejspokojenější, když nemusejí nic říkat. Často je za takovým chováním určitá nejistota, nespokojenost. Na druhé straně, kde jinde než doma, s partnerem se takoví lidé mají cítit jistí, klidní, spokojení. Partnerství má být založeno na důvěře, na sdílení, na vnímání pocitů druhého. Nebo aspoň na snaze se o to občas pokusit. Ani ten největší mlčící introvert by neměl tvrdit, že normální je tichá domácnost, protože tím dává najevo, že mu partner nestojí ani za trochu jeho zájmu. Jednou z podstat partnerství je, že se jeden zajímá o druhého. Tudíž nemlčí, ale mluví s ním. Aspoň trošičku. Občas.

No tak ať si užije…

Nevěra vztah okoření. Partner o nevěře nemusí vědět. Není normální být třicet i více let stále s jedním partnerem. I to jsou klišé často spojená s dlouholetými vztahy. Jsou páry, ve kterých se nevěra odehrála a ten podvedený se to nikdy nedozvěděl. Jsou páry, ve kterých se podvody dopustili oba a oba to jeden o druhém vědí. A jsou páry, které jsou si věrné a vůbec je nenapadne, že by to mohlo být jinak. Faktem však je, že ne nadarmo se nevěře říká podvádění. Jeden z partnerů podvedl druhého. A podvod není nic, co by mělo být považováno za normální součást života. Ano, může k němu dojít a je na každém, jak se s ním vypořádá. Ale tvrdit, že je to normální součást dlouholetých vztahů, není fér.

Žijeme si každý po svém.

Jsou páry, kterým vyhovuje, že žena jede s kamarádkami k moři a muž s kamarády lovit ryby. Někteří lidé se po desítkách společně prožitých let stanou téměř samostatnými jednotkami, které mají společné jen to, že žijí v jednom bytě či domě. Ale není dobré podléhat dojmu, že jde o lidi, kteří si spolu nemají co říct, natož, že se už nemají rádi. Bývá tomu právě naopak. Jsou to silní jedinci, kteří si navzájem důvěřují a tolerují se. Umějí žít po svém a zároveň se k sobě rádi vracejí. Mnohdy spolu ve výsledku mluví více, než lidé, kteří tráví veškerý čas spolu. Proto není dobré věřit tvrzení, že k dlouholetému kvalitnímu manželství patří to, že si každý žije takzvaně po svém. Je to totiž umění, které ovládá málokdo. Zpravidla k němu dospěly páry, které se paradoxně mají velmi rády a jejich vztah je pevný.

Dlouholetá partnerství vzbuzují zvědavost a proto je s nimi řada mýtů spojována. Každý totiž v mládí touží po kvalitním vztahu, mnohdy přímo po lásce na celý život. Málokdo něčeho takového dosáhne, málokdo něco takového vidí kolem sebe. Takže, když pak něco takového vidí, nevěří. Šťourá. Podezírá. Podlehne mýtům a klišé.

vztahy a sex
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Divišová
Příspěvek se mi moc líbí. Pravdivě popisuje , v čem je podstata dlouholetých manželství. Každé manželství za dobu svého trvání naráží na různá úskalí. Právě překonání překážek spolu v ruce s odpovědností upevňuje vztah. Samozřejmostí je, že si jeden druhého váží. Žádné podrazy, žádné podvádění. A důležitá je i tolerance. Obzvlášť v tom případě, kdy máme každý z nás odlišné zájmy. Já třeba léta jezdím k moři s kamarádkou. Můj muž slunce a teplo nesnáší. Raději něco kutí. Vztah nám drží přes 48 let a doufám, že nám ještě dlouho vydrží.
Soňa Prachfeldová
Je hezké, když manželství vydrží pomalu na věky a přesto funguje. Někdy je to sázka do loterie a tam je výhra znacne nepravdepodobná.
Milan Pepo
Myslím, že v každém dlouhodobém vztahu jsou občas ve všech oblastech života dny jasné a dny zatažené. Vždycky říkám podle čeho poznáme, že máme někoho rádi. No podle toho, že se nám po něm stýská. Tátovi je osmdesát pět let. Je naprosto soběstačný, ale když máma odjede hlídat na pár dnů pravnučky tak druhý den už táta chodí jak tělo bez duše. A máma? Jednou přede mnou tátovi něco ostřeji odsekla. Řekl jsem jí na to, ať toho nechá protože přijde den , kdy bude v noci v ložnici sama brečet do polštáře a prosit Boha, aby vrátil tento den a ona svá slova tátovi mohla vzít zpět. ;-)
Iva Kaucká
Také jsem si tím prošla nedávno a konečně jsem se odhodlala zrušit po 38 letech naše nevěrami pokažené partnerství s mužem, co si pořád chtěl něco dokazovat.
Martin Vrba
Na nevěru v podzimu života se musíme podívat vždy individuálně. Pokud k ní dojde u starších partnerů, tak se musí posoudit, zda příčinou bylo náhlé poslední milostné vzplanutí k novému partnerovi, nebo se jedná o něco horšího, tedy o první náznaky sklerózy. Řečeno jednoduše, že dotyčný (dotyčná) už svého partnera nepoznává. :)
Václav Soukup
Velikej hřích je běhat za jinejma, leč - máš li kapičku štěstí, nikdy to na tebe nepraskne !
Marie Doušová
Moc pěkně popsané vztahy mezi dloho trvajícími manželi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.