Pozor, vakcína. Aneb proč lidé věří dezinformacím a riskují životy
Manželé Uğur Şahin a Özlem Türeci. Vědecký pár, který stojí za vývojem nové vakcíny. FOTO: wikimedia.org

Pozor, vakcína. Aneb proč lidé věří dezinformacím a riskují životy

22. 12. 2020

Vakcínu proti covidu ještě nemají vyzkoušenou a už by to zkoušeli na nás. Vakcína vyvíjená na univerzitě v Oxfordu změní lidi v lidoopy, protože laboratoře pracují s virem vyskytujícím se u šimpanzů. Vakcínu si zaplatil Bill Gates, aby nás zotročil. Tyto poplašné zprávy kolují internetem a lidé jim věří.

Úvodem si připomeňme: kdybychom měli jmenovat jednu jedinou nejúspěšnější věc, která se podařila světové medicíně za posledních sto let, tak by to nebyly zázraky v léčbě rakoviny, infarktů, náhrad kloubů atd., ale v očkování. To očkování, ne operace, zachránilo desítky milionů životů. Očkování proti pravým neštovicím, tuberkulóze, spále, záškrtu, tetanu atd. atd. Také očkování proti chřipce zachránilo stovky tisíc a spíš miliony životů. Tak se těšme z toho, že se daří vyvinout vakcínu proti další infekci.

V České republice onemocnělo k 21. prosinci 624 140 lidí. Z nich 10 331 zemřelo. Nezemřeli přímo nebo jenom na covid, ale proto, že měli jiné velmi vážné onemocnění (např. těžkou cukrovku, plicní onemocnění, některý druh rakoviny, vysoký krevní tlak apod.) a přítomnost koronaviru už jejich imunitní systém nezvládl.

Pro nás je důležité jedno číslo. Jestliže zemřelo 10331 z 624140 nemocných, tak je to 1,65 % (tedy zemřel jeden z šedesáti onemocnělých). V celém světě je to 2,2%. To je docela malé číslo, u jiných nemocí je úmrtnost mnohem vyšší. Avšak naše společnost bojuje o každý život a očkováním by se toto číslo mohlo ještě podstatně snížit až téměř k nule. Kdyby se aspoň 60-70% lidí všeho věku nechalo očkovat… Nezapomeňte, Covid je nekonečně nebezpečnější než vakcína proti němu. A to nakonec platí o všech nemocech a vakcínách proti nim.

Vakcíny mají podobně jako léky nežádoucí účinky, ty jsou ale mnohem méně časté a méně závažné než nežádoucí účinky těch nemocí, proti kterým se očkuje. Všimněme si, že když onemocníte a lékař vám předepíše lék, tak si ho přinesete z lékárny, užíváte ho a možná ani nečtete seznam nežádoucích účinků. A i kdybyste ho četli, stejně si lék asi vezmete, protože se prostě chcete vyléčit, že? Tak proč si nedat očkování, abyste nemoc vůbec nedostali? I s malým, nepravděpodobným rizikem, že to bude mít nějaké vedlejší účinky, které však tak jako tak budou nejspíš málo závažné. Žádná vakcína, žádný lék, dokonce ani žádné jídlo (když ho třeba špatně skladujete) není zcela bezpečné. Ani u přecházení přes vozovku, ani za letu letadlem, ani při koupání - nikde nemáte absolutní 100% jistotu, že se vám vůbec nic nestane.

U covidu jde o to, že neškodí všem lidem stejně. Mladší člověk se nakazí stejně jako starší, avšak u mladšího to má většinou lehký průběh, kdežto u staršího to má někdy těžký průběh. Proč? Je to jednak souběhem s jinými vážnými nemocemi, to už všichni víme, jednak ale všeobecně nižší imunitou. Protože konkrétně T-lymfocyty (což je jeden druh bílých krvinek), které bojují proti virům a bakteriím, sice vznikají v kostní dřeni, slezině a v lymfatických uzlinách, avšak hlavní továrna na ně, brzlík (je uprostřed hrudi) se začne již od puberty zmenšovat, až skoro zmizí. Přestane T-lymfocyty produkovat a tak ochuzuje náš imunitní systém. Pořád ještě imunitu máme a pořád si ji můžeme udržovat nebo zvyšovat (např. sportem nebo vhodnou stravou), ale silnou imunitu z mladého věku už plně neobnovíme. Proto hovoříme o tom, že „na covid“ umírají ti, kteří jsou už vážně nemocní. Covid sám o sobě, u jinak zdravého člověka, je skutečně asi tak nebezpečný jako ta příslovečná chřipka.  

A už k těm vakcínám. Nejvíc nadějí dávají tři, už jste o nich slyšeli.

Tři mušketýři nastupují

Jako první byla k používání schválena vakcína od společností Pfizer a BioNTech. V EU se to stalo minulé pondělí. Průběžná analýza na základě studia 43 538 lidí ukázala, že vakcína má účinnost 95 %. To znamená, že vakcína zabránila propuknutí nemoci u 95% lidí, kteří se někde nakazili. To je skvělé číslo! U osob nad 65 let věku byla účinnost 94 %. Žádné signály, že by vakcína byla nebezpečná, nebyly zaznamenány. Nejčastějším nežádoucím účinkem byla únava a bolest hlavy. (Já tedy několikadenní únavu a bolest hlavy okamžitě vyměním za jistotu, že neumřu na covid a už se nebudu muset bát. Nebo vy si necháte „naději“, že umřete na covid, abyste se vyhnuli jedné nebo dvěma injekcím?)

Podobná je vakcína od firmy Moderna. Podle dosud zveřejněných údajů dosáhla účinnosti 94,1 % a nevyskytl se žádný vážný průběh ani bezpečnostní rizika. Viz např. anglicky psaný článek https://1url.cz/RzbFv z 30. listopadu. Podle něho bylo zkoumáno zhruba třicet tisíc lidí po minimálně dva měsíce, aby se zjistily pokud možno všechny vedlejší účinky. Co je důležité: minulý pátek vakcínu schválil americký Úřad pro potraviny a léky FDA, takže v USA se může začít používat. V lednu ji snad schválí i v EU. Moc se těším, už bych zas rád chodil občas na pivo, občas do kina, a často za svými příbuznými a přáteli. K tomu je ale třeba očkování mé i mnoha spoluobčanů.

A pak tu máme odlišný typ vakcíny, na níž spolupracuje jeden ústav slavné anglické univerzity v Oxfordu s jednou z největších farmaceutických společností AstraZeneca. Dívám se do zprávy, která byla zveřejněna v časopisu The Lancet 8. prosince. Kdo si to chce přečíst celé, tak tady: https://1url.cz/7zbFa, stručnější verze je tady: https://1url.cz/zzbF3. Je to anglicky a docela dlouhé, ovšem v Lancetu najdete výsledky desítek dalších důležitých studií.

Také tato vakcína má velmi dobrou bezpečnost a účinnost. Účinnost se v případě, že se nejdřív podá poloviční dávka a po dvou týdnech plná dávka vakcíny, pohybuje mezi 67 a 97% (to číslo se ještě může měnit, protože studie s lidmi stále probíhají). Všimněte si: 67-97%! I kdyby měla účinnost jen dejme tomu 50%, zachránila by už nyní jen v Česku pět tisíc životů (polovinu z dosud zemřelých). Při účinnosti 97 % by zachránila 9300 životů. Nestojí ta bezplatná vakcína za dva vpichy do svalu?

Vakcína byla do začátku listopadu zkoumána na 23848 účastnících z Velké Británie, Brazílie a jižní Afriky. To aby se ukázalo, zda jsou rozdíly na různých kontinentech – a nebyly. Samozřejmě kdybyste nějakou vakcínu ověřovali třeba jen v Rusku, tak by stále nebylo jisté, že se může použít třeba v Americe nebo v Africe. Ani po očkování touto vakcínou nemusel být žádný účastník hospitalizován ani neměl závažný průběh. Výhodou je hlavně to, že vakcína může být skladována v normální lednici. Není třeba extrémně nízkých teplot jako v případě vakcíny Pfizeru.

Pokud jde o bezpečnost, tak ze všech účastníků studie, kteří vakcínu dostali, pouze v jednom až dvou případech (pouze v jednom nebo dvou ze zhruba 12 tisíc!) se objevily zdravotní problémy. Šlo však o běžně zvládnutelné věci: bolest a citlivost v místě vpichu nebo příznaky podobné chřipce, jako je bolest hlavy, horečka a bolesti svalů. To nejsou závažné problémy. A nikdo v souvislosti s očkováním nezemřel. Nikdo! (V jižní Americe se kdysi začalo mluvit o úmrtí a v USA a o vážném poškození jedné paní, která měla těžký nález na patách – ale v obou případech se ukázalo, že to nebylo v žádné souvislosti s očkováním. Přesto někteří lidé, nejen Češi, začali okamžitě strašit…)  

Zdravotní problémy se objevují běžně i u osob, které ve skutečnosti vůbec očkovány nebyly, ale neví o tom. Musím tu zdůraznit, že studie na lidech probíhá tak, že nikdo neví, zda skutečně dostal vakcínu, anebo nedostal. Jestli totiž nedostal jen takzvané placebo, tedy neškodnou látku, například roztok laktózového cukru. Jenže to neví ani lékař, který tu injekci dával. Ví to jenom výzkumný tým a ten čeká, dokud studie neskončí a do té doby poskytuje pouze hromadné údaje (anonymizované). Takže se celkem běžně stává, že lidé hlásí všelijaké příznaky a přitom ve skutečnosti vakcínu nebo nějaký lék nedostali. Těchto lidí může být třeba 1% nebo 5%, ale klidně jich může být třeba třetina ze všech. Vědomí, že jsem asi vakcínu dostal plus můj strach nebo hysterie způsobí, že začnu ty příznaky skutečně mít.

Neznáme zatím dlouhodobé účinky vakcín – po mnoha měsících či letech. Ale dosud všechny používané vakcíny ukázaly na negativní účinky zhruba v rozmezí dvou měsíců od prvního očkování. Účinek, který se projeví později, je naprosto vzácný. To spíš mezitím člověk umře na něco jiného.

Šimpanz nebude

Ještě k tomu šimpanzovi z úvodu: Od šimpanze tato „oxfordská vakcína“ využívá virový vektor, který se nemůže dál množit (tedy jen kousek viru), ale pozor – ne koronaviru (!), nýbrž viru, který způsobuje běžné nachlazení (adenovirus), tedy ten, který chytneme každý rok. Navíc i tento vir je oslabený. Takže a) nepracuje se s koronavirem, ale s adenovirem (nachlazení), b) není původní, ale oslabený, c) není to celý vir, ale částice toho adenoviru. Můžeme říci, že koronaviru se to vůbec nepodobá, je to vlastně jen cizí nosič pro vnesení účinné látky do těla. Nese genetický materiál jednoho proteinu (bílkoviny) viru SARS-CoV-2. Po očkování se tento protein dál produkuje a tím připraví imunitní systém k útoku na virus SARS-CoV-2, pokud by se později do těla dostal. Imunitní systém si začne připravovat protilátky a koronavirus rychle a snadno rozpozná a začne ho ihned ničit. To je nakonec podstata i jiných očkování.

Čili: nebudeme chlupatý ani nezačneme běhat po stromech, dostaneme-li tuto vakcínu. Je pouze pravda, že tato vakcína je vyvíjena na jiném základě než předchozí dvě. Jako nosič do těla používá silně oslabený adenovirus, který by v neoslabené formě mohl způsobit nejvýše běžné nachlazení.

Lidé někdy říkají: Jak je možné, že se vakcína připravovala necelý rok, když jindy vývoj vakcíny nebo léku trvá pět nebo víc let? Není to celé odfláknuté? Máme být pokusnými králíky?

Vysvětlení je prosté. Především, vědci i farmaceutické firmy urychlili celý postup tím, že začínají pracovat na další fázi ještě dřív, než se definitivně ukončí a vyhodnotí ta předešlá. Kdyby se dodatečně ukázalo, že předchozí krok přinesl špatné výsledky, tak se práce okamžitě ukončí. Přesně to se stalo už v desítkách případů vývoje vakcín, jen se o tom nedozvídáme. Ty tři zmiňované vakcíny všechna úskalí zvládly. Za druhé, normálně se například u léků zkouší mnoho měsíců, zda přece jen nenastanou nějaké takzvané vzácné nežádoucí účinky. Například u jednoho nemocného z deseti tisíc. Z vývoje stovek jiných léků a vakcín je však známo, že nežádoucí účinky nastávají téměř vždy hned v prvních šesti nebo osmi týdnech po podání. Toto trvání ty vakcíny proti covidu dodržely a nikdo nezemřel ani vážně neonemocněl (kdyby ale vakcínu nedostal, už by tady třeba nebyl). A za třetí: proces schvalování je velmi náročný a zdlouhavý. Trvá celé měsíce. U těchto tří vakcín došlo k něčemu novému. Všechny regulační a schvalovací úřady vyšly vstříc autorům vakcíny a jejich žádosti o schválení zpracovávají jako první - ovšem dle stejných norem a nároků jako vždy. Pouze vše ostatní odsunuli. A ano, jejich odborníci a úředníci pracují stále, vánoce nevánoce. Nepečou vánočky, nestrojí stromky, kontrolují, vyhodnocují a schvalují vakcíny. 

Mimochodem, víte, kdo vymyslel molekulu, která se stala základem celé vakcíny? Jsou to dva Turci, Uğur Şahin (mimochodem imigrant) a jeho manželka Özlem Türeci, žijí v Německu. Celkem dva nenápadní lidé, koukněte na jejich fotku. Jen se prosím nepohoršujte, jejich majetek měl minulé pondělí hodnotu 4,4 miliardy dolarů (u miliardářů se to sleduje každý den). Jak k tomu majetku přišli? Jak jsem pro vás vyšťáral, svého majetku dosáhli jednak vlastní prací, neboť to jsou vůdčí pracovníci v oborech imunoterapie rakoviny prsu, prostaty a plic, a jednak byla jejich firma Ganymed tak úspěšná, že ji před čtyřmi lety koupili Američané za 1,3 miliardy dolarů. Právě oni přirovnali proces schvalování s průjezdem Londýna v dopravní špičce. Normálně by cesta trvala mnoho hodin. Ale při posuzování a schvalování vakcíny proti covidu má „jejich auto“ absolutní přednost: policie s majáky klestí cestu, všechna ostatní auta (vezoucí jiné vakcíny) musí zastavit u chodníku a na všech křižovatkách jim navíc svítí zelená.

Tak takhle je to s „urychlováním“ vakcíny. Na nás se už žádná vakcína zkoušet nebude, jak někdo říká. Ta už je vyzkoušená. My už jsme ti, kdo z ní mohou mít jen prospěch. Vysvětlíme to aspoň svým dětem a přátelům?

koronavirus zdraví
Hodnocení:
(4.4 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladislava Dejmková
Mám známé v Anglii. Tam už se očkovat začalo. Manžel mé přítelkyně dostal první dávku, patří mezi dost ohrožené. Nediskutuje se tam o tom, zda ano či ne.
Martin Vrba
Proč lidé věří kravinám? Protože v lidstvu došlo k tomu, že mnoho lidí se dostalo na takovou vysokou úroveň vědění, že ti ostatní, ta většina jim vůbec nerozumí a nejsou schopni jejich práci pochopit ani v kostce. Dokonce i odborníci z různých oborů, protože je stále větší specializace, si nemusí rozumět, ale přesto mají tendenci se jeden druhému do toho „plést“. A protože máme takový stupeň demokracie, že i neodborník (doslova i blbec) má právo na názor, tak ta většina lidí, raději přijme jeho názor – doslova i blbost, protože se jim zdá přijatelnější – ta blbost je jim jaksi bližší – to dá přeci „rozum“. A mohou se tak těm chytřejším konečně i pomstít za tu jejich výjimečnost. :) Ti, kteří se nemohou ničím proslavit pro nedostatek invence, tak se proslaví třeba i blbostí „v návratu ke kořenům“ a začnou zase tvrdit, že je Země placatá. :)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.