Seběhlo se to takto: V Děčíně žijí mladí manželé (moji známí), kteří, než se vzali, měli každý svého psa z útulku. Jenže přišlo na svět miminko a tatínek jezdí pracovat do Německa, tak se s těžkým srdcem rozhodl, že toho svého pejska dá do nějaké pečovatelské rodiny, která dokonce dává tyto pejsky i do ciziny. Moc o tom nevím, bude to také nějaká charitativní záležitost. No, prostě, když jsem se to dozvěděla, tak mi to bylo moc líto a nabídla jsem jim, že mohou mít Sašenku u nás, a když to půjde, že si ji mohou zase půjčit. Už prý měla odcestovat někam do Švýcarska, byli zájemci. No, a tak k nám přišla Sašenka, nekonfliktní pejsek asi 5 let, moc milá a temperamentní. Máme ji doma, spí u vnučky, protože můj kocour nemá rád narušování svého pohodlí. Je moc mazlivá a střídavě projevuje svoji lásku vnučce i mně, cpe se pořádá na klín. Na procházkách je poslušná a rychlá jako chrt, s Mysty se prohání jako o závod. Máme o jednu parťačku navíc.
Je to zvláštní, vždy jsem toužila po bílé kočičce a vždy se k nám zatoulal černý kocour - Mikeš už je můj třetí a to nepočítám kočky, které vždy měla moje maminka. Chtěla jsem, aby moje Mysty měla alespoň 1x štěňátka (tolik ocenění, máme i chovnost a holka nechce). Tak jsem si řekla, dobře, o starost méně, ejhle najednou se tu octla Sašenka, pejsek neurčitého vzhledu a původu. Ale takových asi v útulcích je, kteří čekají na páníčky a nový domov.
Musím se v duchu smát, protože mě tady každý zná, pravidelně chodím ven, a až jednou budu na nebeském výšlapu, tak ty děti v dospělosti budou určitě říkat. Kdepak je ta stará paní, která tady chodila s tím černým psem a potom ještě s jedním malým zvláštním ? Chodím totiž po našich kopečkách a rekultivacích, asi tak jako Krakonoš po svych horách A moc se divím, že místní jsou pohodlní a ještě v těch místech nikdy nebyli. Ono se totiž do vršků musí pěšky. Tak jsem si koupila na doporučení naší paní lékárnice Proenzi, na klouby v nohách - to na běhání a na ruce - to abych udržela foťák a abych těm dvěma holkám stačila. Naštěstí mám dobrou zálohu v domě - syna a ten mě zastane, abych mohla také někam odcestovat. Život nám připravuje pořád nějaké překvapení, a když se navíc pomůže jedné psí dušičce, ta to umí vrátit, takže jsme zase o něco bohatší.
Všem přeji objevování radosti v sobě, vlídná slůvka a pochopení pro druhé, mnoho zdraví a pohody v roce 2021!
