I zvířata mají deprese. Trápení může způsobit zdánlivá maličkost
Ilustrační foto: pixabay.com

I zvířata mají deprese. Trápení může způsobit zdánlivá maličkost

2. 1. 2021

Vypadávání srsti, olizování se, zívání, apatie nebo naopak přehnaně silná energie a ničení věcí. To jsou projevy, které mohou naznačit, že pes nebo kočka nejsou spokojené, že mají psychické problémy. Veterináři a kynologové čím dál častěji v souvislosti se psy zmiňují výraz deprese.

Nejčastější a nejsmutnější případy jsou ty, když se zvíře propadne do deprese a případně i uhyne poté, co zemřel jeho lidský parťák. Takové případy jsou známé zejména u psů. Ale pozor, s psí nebo kočičí psychikou mohou pořádně zamávat i na pohled banální situace. „Znám případ, kdy kočka upadla do deprese a majitelé nevěděli, jak jí pomoct. Vyšlo najevo, že jí vyhodili škrabadlo. Když ho po několika dnech od popelnic přinesli zpět, kočka přestala být okamžitě zkroušená,“ říká Klára Nevečeřalová, která se starala o zvířata v ZOO a nyní pomáhá lidem, kterým dělají starosti jejich kočky, díky čemuž se jí říká kočičí psycholožka. Říká, že často se ukáže, že za změnou chování kočky je něco, co jí způsobilo trauma, co narušilo její zaběhnuté zvyky. A rovněž říká: „V depresi může být jakékoli zvíře, domácí kočka stejně jako třeba tygr. A domácí kočka může na depresi i zemřít.“

Stejně jako veterináři či zkušení chovatelé koček a psů doporučuje, aby si lidé u svých zvířat všímali i změn, které zdánlivě nesouvisí s psychikou. Jenže psychickou nepohodu často právě naznačuje například to, že kočka nebo pes začne nadměrně línat, na těle se mu začnou objevoat lysiny. Vypadávání srsti je častým projevem stresu, deprese, úzkosti u psů.

Jedna majitelka psa dodnes lituje svého neuváženého činu. Vzala oblíbenou plyšovou hračku svého pejska a hodila ji do pračky. Pes to viděl. Viděl, jak se jeho hračka zmítá za sklem pračky a od té doby, kdykoli se přiblíží ke koupelně a vidí pračku, začne se třást. Majitelka mu tím způsobila evidentně šok. Trvá to už několik měsíců a ten pes je ve stresu stále. Odmítá chodit do těch míst, vypranou hračku ignoruje.

„Lidé se chovají ke psům jako k sobě navzájem. Jenže právě to v poslední době tolik časté polidšťování zvířat, jim škodí. Lidé nechápou, že mnoho věcí psi vnímají jinak a něco prostě nejsou schopni pochopit. Jsou pak často zmatení, nejistí,“ tvrdí kynolog Rudolf Desenský.

„Uvědomme si,  že psy nutíme žít jinak, než jak pro ně bylo přirozené. Ještě před padesáti lety psi běhali po zahradách nebo volně a kamarádili se s dalšími psy. Vzpomeňme si, jak psi procházeli vesnicemi. Nyní je většina psů zavřených doma, většinu dne jsou sami, ven se dostanou na hodinu denně a mnohdy ani to ne,“ uvedla Penelope Malby, odbornice na psí chování. 

Lidé, kteří se zabývají tajemstvím psychiky domestikovaných zvířat, říkají, že depresi u psů či koček často působí i rozvod v rodině nebo například to, že dítě dospěje a odstěhuje se. V jedné rodině například pes přestal žrát a byl naprosto apatický poté, kdy se dcera majitelů odstěhovala a začala studovat v jiném městě. Byl na ni tak zvyklý, že to bral podobně, jako když nějakému pejskovi pán zemře. Byla  to pro něho ztráta blízkého člověka a trvalo dlouho, než se zase začal chovat normálně.

„Někdy je to detektivní práce, přijít na to, v čem je problém. Někdy  přijdeme na to, že se kočka chová jinak, divně, protože sám majitel je ve stresu. Prožívá špatné období, kočka to vycítí a stres přejde i na ni,“ říká Klára Nevečeřalová.

Velmi často se stává, že se kočka začne chovat agresivně, začne ničit věci. Majitelé se diví, nevědí proč. Někdy je za tím fakt, že kočka je celý den sama, bez podnětů k aktivitě, tak se v ní nahromadí tolik energie, že ji večer či v noci musí vybít. Jinde chce na sebe upozornit: jsem tady, věnujte se mi. Vždy to však svědčí o tomtéž: není šťastná, spokojená, její majitelé jí nepřipravili veselý život plný her. Protože pozornost a lásku potřebují psi a kočky stejně jako lidé. A když ji nemají, stejně jako lidé se dostávají do smutku, pochybností, nejistoty.

domácí mazlíčci pes
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Hošková
Článek byl o tom, že i zvíře má své city a pokud je to zvíře, které bylo zvyklé žít v tlupě - jako vlk či pes, tak ty instinkty tam pořád jsou...pejsek má "svou tlupu" rád a záleží na tom, jaká ta tlupa je, jestli uspokojuje jeho psí potřeby nebýt sám a vědět, že je milován. To s tou vypranou hračkou mne dostalo...asi bych utíkala sehnat stejnou do obchodu, aby netrpěl. Takhle jsem já pochopila ten článek. Ale na druhou stranu se musím zastat pana Martina, určitě to nemyslel zle, jen to "roztáhl" do širších souvislostí, o kterých nebyla v článku zmínka. A to je naprosto jiné téma a ve spoustě věcí měl pravdu. :-))
Zdenka Jírová
Pane Vrbo, stále " sčítáte jablka s hruškami". Řešíte zde sice závažné problémy společnosti, se kterými nelze nesouhlasit, ale nepleťte dohromady životy lidí a zvířat. Láska ke zvířatům se opravdu neprojevuje prodáváním oblečků na pejsky nebo v přemrštěné jejich úpravě. Problém je v tom, že skutečný milovník zvířat si nejdříve prostuduje, co je pro daný druh podstatné a pak si podle svých možností zvíře obstará. Rozhodně snad nikdo, kromě ziskuchtivých jedinců, nepodporuje množírny zvířat. Naopak měly by se zpřísnit tresty pro tyto lidi, protože to je týrání zvířat. Nemůžete srovnávat zdravotní péči o lidi a o zvířata. Za ošetření zvířat si každý platí sám, na tom se stát ničím nepodílí. Takže je zbytečné to srovnávat v tomto článku ani jinak. Vše je jen v lidech. Moje rodina vždy měla nějaké domácí zvíře, bez zvířat není rodina úplná. Děti si osvojují od malička správný vztah ke zvířatům a k přírodě. Vždy ale vycházíme z toho, že zvíře není člověk a má jiné potřeby.
Martin Vrba
Paní Znamenáčková, ne, ne, asi jste mi dost dobře v té hlavní oblasti nepochopila, vždy všechno souvisí se vším a tak lze srovnávat i to, jakou péči dostává člověka a jakou zvíře. Já také vím, že veterinář je zvířecí doktor a ne ten pro lidi a že většinou na sono chodí zvířata jinam, než lidé, že tedy zvířata ve frontě lidi „nepředbíhají“, tak jsem to přece nemyslel.:) Také vím, že se musí za péči o zvířata platit a to dost. No – a právě i to zase ubírá prostředky důchodcům na živobytí. Vytvoří si ke zvířeti takovou citovou vazbu, že raději jdou s kočkou desetkrát na dialýzu ledvin v beznadějném stavu a rozmazlují ji drahými pochoutkami nadnárodních firem, než aby se pořádně sami hodnotně najedli. Jedná se o to základní, jaký máme ve společnosti žebříček hodnot a kdo ho ve prospěch byznysu řídí - formuje. To také bylo obsahem té podle Vás mé „neomalené“ kritiky nadváhy té paní, zase se jedná u Vás o nepochopení a u té paní o špatný žebříček hodnot, ona se stará o zdraví cizích koček a přitom se sama před našimi zraky zabíjí přejídáním. Kdyby byla obézní ta čtyřnohá kočka, byla by ta paní první, která by na to tu majitelku kočky upozornila, tedy měla by ji na to upozornit. :) Doktor Nowzaradan, který tyto morbidně obézní lidi v USA operuje, začíná vždy pravdivou a ne „neomalenou větou“: „Pokud se budete přejídat, brzy umřete“. Pořádně s takovými lidmi na úvod zatřese ve snaze je vytrhnout ze špatných stereotypů a ne jim ublížit, tak jsem to myslel i já. A pejsek a kočička (ale i křeček je dobrý) je také občas dárek – „záplatou“ dítěti na duši, když táta a máma nemají pro něj čas, nebo se kvůli vlastní blbosti dokonce rozvádějí a to samé platí pak pro děti směrem ke svým starým rodičům. Svůj nezájem o ně i oni zalepí pejskem. Nemáme my lidé na sebe čas, protože od základních lidských citů nás odvádí reklama ke spotřebě a k nákupu blbostí a nezlobte se, je to tak a také vím, že zvířata jsou v tom nevinně a dokonce suplují to, co patří lidem. Tam je pak sice to zvířátko alespoň něčím, co pomůže „zaplácnout“ v našem citovém ustrojení tu díru záplatou, ale má jinou barvu a je z jiného materiálu a je to tedy znát. A že se Vám nezdá moc vtipný ten první příspěvek, no každý jsme trochu jiný. Jsem si ale jist, že já i Vy máme zvířata rádi, ale já se na ně koukám i v širších souvislostech s vývojem ve společnosti. Zvířata nekritizuji, obdivuji je a vidím, jak jsme jim i podobní, sleduji všechny pořady, kde ukazují jejich svět v jejich přirozeném prostředí, kritizuji společnost lidí. Děkuji Vám za výměnu názorů.
Milena Znamenáčková
Pane Vrbo, myslím, že srovnáváte dost rozdílné věci, veterinární péče a lékařská pro lidi nejsou nijak provázané, to, že je péče dostupná pro zvířata není na úkor lidských pacientů. Ano, taky vím, že s kocourem se dostanu někdy na vyšetření rychleji, ale taky si to platím, takže služby prostě jsou lepší - i když já si opravdu nemůžu na lékařskou péči stěžovat. A buďte ujištěn, že i kdyby se zrušily všechny veteriny, tak ta stařenka se na sono dřív nedostane, protože je to financované z úplně jiných prostředků. V čem s Vámi souhlasím je to nepřirozené "šlechtění" zvířat, nikdy bych si nic takového nepořídila. Také mám pocit, že zpochybňovat něčí odbornou klasifikaci, jen proto, že váží víc, než se Vám líbí je neomalené. A Váš první příspěvek opravdu vtipný nebyl ani trochu.
Martin Vrba
Paní Jírová, myslím, že se mýlíte, já se přece také vyjadřuji ke zvířatům, mám k nim možná mnohem lepší vztah, (už jako kluk jsem neuznával týrání zvířat v cirkusech) než si myslí ti, kteří je různě šlechtí a przní a odklánějí od původních předků, kdy se jim už i třeba špatně dýchá, ale mají „božsky“ rozšlápnutý čumáček, ano pěkně „vypadají“ pro úspěšnost prodeje (například i ten pejsek s vypoulenýma očima u článku). Vždyť je to odporné, jak jsou v honbě za stále menšími druhy doslova týráni například čivavy. Cituji z jednoho článku na netu: Nejmenší pes světa, čivava Miracle Milly, je vysoká necelých deset centimetrů. Říká se, že co je malé, to je hezké. A platí to i pro čivavu jménem Miracle Milly, která se stala nejpopulárnějším psem nejen v Americe. Na sociálních sítích má statisíce fanoušků. Konec citace. Tomu říkáte láska ke zvířatům? To je pro mne týrání zvířat, takové pak nezachrání ani deset psích psychologů od smutného závistivého pohledu na své původní předky, jsou to totiž vlastně invalidní - zvířata , které si z nich lidé pro svůj „smysl“ pro „krásu“ „vyšlechtili“. Ale ti samí lidé se bojí jíst geneticky upravenou kukuřici, to jsou paradoxy. A to nemyslím ani na ty odporné množírny, kde žijí v hrozných podmínkách po desítkách u „milovníků“ u obchodníků se zvířaty. Kdyby je ti tak zvaní „milovníci“ zvířat nekupovali, tak by ani ty množírny neexistovaly. Konzumní společnost podporuje chov zvířat, protože se kolem toho točí dost peněz. Kdyby se taková pozornost věnovala starým lidem, a vynakládalo se na ně tolik všech finančních i jiných prostředků, byl by svět lepší a zvířata by nám „zatleskala“. Dnes se dostane pes na sono, dříve, než nemocná stařena. Ano, dnes už mají zvířata skoro stejnou a dokonce i lepší lékařskou péči, než mnozí lidé u nás a v celosvětovém měřítku, tedy v rozvojových zemích, například v Africe zcela určitě. Že se ti milovníci zvířat nestydí. Existují profese, které nebyly dostupné nedávno ani lidem a dnes se to hemží různými zvířecími psychology kardiology, cvičiteli, optiky a dokonce jsem už slyšel i o psím koučinku, kde se učí správně běhat a odkašlávat hleny. Módních návrhářů je také dost naseto, kteří zvířata oblékají, zvířata mají salony na úpravy zevnějšku, které je doslova przní, to všechno s láskou ke zvířatům nemá nic společného, protože je to ze zvířecího života vytrhává. Ta paní, co se tak „pěkně“ stará v televizi o kočky, by se měla v prvé řadě postarat sama o sebe a ubrat dvě třetiny na své váze, jinak bude velice brzy nemocná a zatíží naše zdravotnictví. Ano, žebříčky hodnot se úplně zhroutily a všechno diktuje jen byznys – kolotoč peněz. Snad koronavir světem zamává a tyto různé naprosto zbytečné profese zaniknou. Měl by na svém kontě konečně i něco pozitivního. Tím, že jsem se vrátil do minulosti 50. let s humornou nadsázkou, jsem chtěl jen poukázat, že konzumní společnost převálcovala základní hodnoty a vnucuje lidem reklamou to, co je nelidské a nezvířecí a je to stejně odporné, jako když fašisté a komunisté chtěli stvořit „nového“ člověka.
Zdenka Jírová
Pane Vrba, vždyť vás nikdo nenutí číst podobné články, zvláště když nemáte ke zvířatům žádný vztah. Určitě si někde jinde najdete i článek o pracujících ve šroubárně a budete spokojen.
Martin Vrba
Jo – to jsou starosti, 50. léta na vás, v půl páté šlapat 10 km jaro – zima na kole a v 6 hodin už nástup v montérkách u soustruhu v Kolbence s termoskou s bílým kafem a krajíčkem chleba se sádlem na celý den a plnit plán ve šroubárně minimálně na 120% a starosti o psí deprese byste nechali určitě jen navoněným paničkám zazobaných kapitalistů z vólstrýtu . A smutné psí oči by jste upínali jen vy sami na kalendář, kdy už bude den branosti.:)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.