Vzpomínka: Čas bálů

Ano vzpomínání na dobu bezstarostného života a mladických radovánek. Vzpomínám na dobu svých prvních plesů a konce studií. V době na kterou vzpomínám, byl závěrečný ples tanečních kurzů v pražském Obecním Domě . Bylo to tehdy když ČsT začínala s Malým Televizním Dázením MATES - sedmero splněných přání. Studentka z Košic si tehdy přála zažít pražský ples. Volba padla na náš v Repre ! tehdy to nikdo z nás dopředu samozřejmně nevěděl a netušil. Byl to zážitek pomíjivé slávy , hlavně pro příbuzné a známě kteří se hned druhý den snažili zjištovat sojmy tehdy poplárního a divácky sledovaného pořadu.

Pěkné vzpomínání, mladí nám to můžou závidět, a že je co závidět !

Libore, ano, tak to bylo, vnoučata se ráda dívají na fotky, povídáme si o všem. Dano, díky, někde jsme se snad potkaly i v těch lodičkách ve sněhu, je fajn, že máme na co vzpomínat, žili jsme naplno.

Danielo, děkuji za vzpomínky. Taneční v Repre, zahradnický bál na Žofíně, myslivecký bál v Lucerně, tanečky na Valdeku a čaje ve Slováči. Později jsem odešla za Prahu na tehdy malé městečko. Každý spolek měl svůj bál. Úžasné období života. Můj manžel byl úžasný tanečník, dneska už ho bohužel bolí kolena. Kolikrát jsem šlapala domů v lodičkách ve sněhu, který mezitím napadl. Naposledy jsem tancovala před třemi lety na oslavě narozenin mé snachy.

Danielko, vzpomínky na taneční hodiny, plesy, čaje...jsou ty nejhezčí. Vzpomínám na zámecký ples, který měl majordoma, dvě různá předtančení, půlnoční verše...díky za připomenutí.

Ještě jednou děkuji za prima ohlasy a moc si jich vážím.

Jako mládežníci jsme kromě vesnických plesů a zábav organizovali každý týden Čaje o páté. Díky slušné hudební skupině nás navštěvovali mladí z mnoha okolních vesnic. Za pořadatele jsem byl předvolán na Národní výbor na zasedání Národní fronty, kde jsem se zodpovídal, proč při tanci nesvítí plné osvětlení sálu. Mé vysvětlení, že v přítmí se zmenšují rozestupy mezi tančícími, takže do sálu pro 130 osob prodáváme až 200 vstupenek, pro dozorující důchodce nad morálkou mladých nebylo přijatelné. Přestože jsem obdržel punc mladého oportunisty, zábavy se pořádaly dál a občas na ně u piva vzpomínáme.

Do tanečních jsem nechodila, střevíce jsem asi nikdy neprotančila, ale s Honzou jsme tančili rádi. Pamatuji si na naši první taneční zábavu. Měla jsem na ni jít se sestrou a švagrem, ale jim se nechtělo. Z trucu jsem šla sama. A tam jsem podruhé potkala Honzu, byl prosinec 1971 a od té doby tančíme spolu životem. Někdy kvapík, jindy valčík, ale spolu.

Moc mě potěšily vaše vzkazy a osobní zkušenosti, je vidět, že tanec má pro nás své kouzlo a že nám chybí. Třeba se někde sejdeme v tanečním rytmu.☺

Skvělé povídání , take mě tanec provazel od mládí , caje, tanecni , maminka mi síla krasne6 saticky5 a dělala.i garde, nekdy5 jsem si myslela ze je daleko hezčí než já, tanecni strevicky atlasky. Pak bály a zábavy na vesnici. Bylo to nádherné . Díky za připomenutí.