Plynutí dnešních dnů aneb vzpomínky a realita dámy v letech

Díky za hezký článek a také trochu "nakopnutí..." * Dnes jsem zvaná k rodině dceři na oslavu svátku jejího manžela - je Zdeněk - tak si určitě vezmu dlouhou sukni, halenku, vestu a také jako paní Irenka si ihned nabodnu náušnice - aby mi "nezarostly dírky..." *

Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Nenaučila jsem se, tedy nepostrádám. Vám to, Hanko, sluší a váš článek se mi líbí.

Hezký článek Hanko, moc hezký.

Je to jak píše paní Novotná ... Není kam se strojit. A pod rouškou stejně není případné nalíčení vidět, navíc je rouška, na které těžko budou nějaké viry z krátké procházky např. s pejskem nebo do popelnice, je stejně tak akorát hned do pračky, protože je upiplaná od "mejkapu"... K paní Pivcové: Reginu na řasy používám celá ta léta až dosud ... Co já měla všelijakých řasenek! Vždycky jsem si nějakou pořídila, abych nebyla už trapná, ale nějak mi nevyhovovaly - zkusila jsem to vždy jednou, dvakrát a stejně jsem sáhla po tubičce a kartáčku a řasenky po čase byly na vyhození ... Regina je moje nenahraditelné "líčidlo na řasy", jsem ráda, že se stále prodává, i když jen v některých drogeriích ...

Jo, kde jsou ty časy, kdy nás zdobilo mládí! Měla jsem dvě sukně, obě jsem si ušila a nosila tu čistou. Dneska mám plnou skříň a když si vezmu černou bundu, říkám si, že jsem si měla vzít radši tu modrou. Tyhle problémy jsem ve dvaceti neměla...

Hanko, ty jsi prostě vždy "za dámu". Po přečtení článku jsem si šla aspoň zabodnout do uší náušnice, aby mi ty dírky nezarostly . A zítra si namaluji aspoň oči! Jeden by za chvíli docela zvlčil... Měj se fajn :-)

Haničko, přiznám se, že si Tě jako nenalíčenou ani neumím představit. Sluší Ti to a nezapřeš v sobě někdejší Lady Avon (pro ty, kteří nevědí). Zavzpomínala jsem si s Tebou na své začátky v líčení. Ano, na střední škole nenápadně podmalované oči, přesně, vypálenou sirkou. Od maturity už pravidelně. Byla ta krabička s tuhým mascarem a kartáčkem nebo malinká tubička s barvou Regina. Jednou jsem náhodně sehnala před MDŽ řasenku Astor. Od té doby už jsem nic jiného nechtěla, ale kde brát?? Nyní, v této době je ze mě minimalistka, co se týče oblečení a doplňků, ale nad rouškou vykukují stále namalované oči. Toho už se nezbavím. :-D Děkuji, potěšila jsi mě.

Tato doba klade na nás velké nároky. Pohyb venku mám podobný jako vy, Hano. Venčení, odpadky a jednou týdně nákup. ještě, že nemusím přemýšlet o tom, jak vypadám. Vlasy uhrábnu rukou, moc to nevylepším, protože u své kadeřnice jsem nebyl už několik měsíců a je mi to úplně jedno. Daleko se psem nejdu, protože mi to záda a kyčel nedovolí. Tak jde den za dnem a týden za týdnem. Nejsem zrovna pesimista, ale dívat se příliš dopředu nechci. Co bych tam asi viděl? Snažím se žít. Francouzský filosof René Descartes kdysi prohlásil: Cogito, ergo sum. Myslím, tedy jsem. A tak se snažím myslet, abych byl. Třeba i při nákupu v Penny.

Hani,moc krásné a taky zčásti humorné zamyšlení. A pobavily mně tlapky od Kennyho na tričku. Děkuju .

Paní Naděždo, když chodíte do práce, tak je samozřejmé. Ale když chodíte jenom s pejskem a s hadrem na puse, tak začíná být opravdu jedno co máte na sobě. Já jsem se hrozně ráda oblékala a upravovala a teď bohužel . je to moc smutné jako všechno kolem.