Tchyně zestárla a potřebuje pomoc. Mnohé snachy neví, co si počít
Ilustrační foto: ingimage.com

Tchyně zestárla a potřebuje pomoc. Mnohé snachy neví, co si počít

25. 1. 2021

Celé roky na mě nadávala, škodila mi a teď se o ni mám starat? Tato věta zní poměrně často. Pokud vztah tchyně a snachy neklape, s přibývajícími roky se to zpravidla nelepší, ba právě naopak. A vrchol krize je na obzoru.

Prodlužující se lidský věk a tudíž i doba prožitá ve stáří s nemocemi odhaluje jeden velmi nepříjemný jev. Pokřivené vztahy mezi snachami a tchyněmi se stávají přímo kritické, když tchyně zestárnou. Snachy jsou postaveny do situací, kdy se tchyně, které jimi léta pohrdaly nebo je sekýrovaly, mění v zesláblé bytosti, které potřebují pomoc. Tchyně, které se léta těžce vyrovnávaly s tím, že si jejich milování synové vzali tak nemožné ženské, jsou najednou v situaci, kdy je pro ně nepředstavitelné, požádat ty nemožné ženské o pomoc.

Na tyto situace už před lety upozornila spisovatelka Simona Monyová ve své knížce Tchyně a uzený, podle které byl natočen i úspěšný televizní film. Zápletka? Tchyně je tak nespokojená s ženou, kterou si její syn vybral, až udělá vše pro to, aby jejich manželství rozvrátila. Povede se jí to, ale další žena, kterou synovi mimochodem sama dohodila, se ukáže být pořádná potvora. Zestárlou, nemocnou a životem zlomenou tchyni nakonec navštěvuje první snacha a na rozdíl od té druhé jí nabízí vlídné slovo, pomoc.

Jedná se o případy velmi složité, ale časté.

Šestapadesátiletá Monika si se svou tchyní nikdy neporozuměla, vyslechla si od ní hodně ošklivých slov, ale nyní ji několikrát do týdne navštěvuje, pečuje o ni. Tady je její vyprávění: „Od začátku mi dávala najevo, že pro jejího syna nejsem dostatečná partie. Manžel je lékař, já zdravotní sestra. Což je málo, měl si vzít paní doktorku. Toto tchyně několikrát výslovně řekla přede mnou, dokonce i před mými rodiči a před naší dcerou. Snažila jsem s k ní celý život chovat slušně, ale nikdy jsem ji neměla ráda a nejsem typ, který by to uměl předstírat. Ono by to bylo stejně jedno, ona se nikdy nezajímala o to, co si myslím, co cítím. Nedávno řekla, že musí uznat, že jsem dceru nevychovala špatně, že by to do mě neřekla. To byla asi největší pocta, jaká se mi od ní dostala. Manžel se tomu směje, zlehčuje to, říká, že to vidím moc černě. Chápu, je to jeho máma, já také k té mojí přistupuju jinak než k tchyni, od mámy mi kritika tolik nevadí. Jenže před rokem tchyně onemocněla. Už to není ta energická dáma, která řídí všechny kolem sebe. Špatně chodí, má spoustu zdravotních potíží, potřebuje zajišťovat nákupy, pomáhat s domácností. Jezdím k ní dvakrát do týdne. Uklízím jí v bytě, navařím jí dopředu, pomáhám jí s hygienou. Je to vyčerpávající, protože vedle toho normálně pracuju v zubní ordinaci a ještě jezdím pomáhat mému tatínkovi, který ovdověl a je dost nepraktický. Je toho na mě moc a rozhodně nemám pocit, že by to manžel, natož tchyně oceňovali. Nedávno mi řekla, že vypadám unavená a stará, že bych na sebe více měla dbát. Já myslela, že mě trefí šlak.“

Podobný příběh, i když z druhé strany, prožívá jednaosmdesátiletá Vlasta. Nezastírá, že si se snachou nikdy nerozuměla. Před časem si zlomila nohu a nemohla se pohybovat. Syn jí navrhl, že se má na pár týdnů nastěhovat do jeho domku. „Hned druhý den jsem slyšela, jak mu snacha řekla, cituji, že mi rozhodně zadek umývat nebude. Syn řekl, že to přece po ní nikdo nežádá, že tam budu jen krátce. Čímž vlastně potvrdil, že jsem jim byla na obtíž. Že to musejí nějak přežít a těší se, až vypadnu. Snacha se ke mně chovala odměřeně, bylo jasné, že vadím. Než abych o něco požádala, snažila jsem se doskákat do kuchyně po jedné noze. Upadla jsem a zlomeninu si ještě zhoršila. Strašně jsme se kvůli tomu všichni pohádali. Nakonec jsem skončila v léčebně dlouhodobě nemocných, ale bylo mi tam lépe, než u nich doma. Už jsem si zažádala o místo v domově seniorů, rozhodně nechci dopustit, abych byla bezmocná a odkázána na pomoc syna a snachy,“ vypráví.

Krizové situace obvykle odhalí kvalitu vztahů, ať už jde o vztahy partnerské, přátelské či rodinné. Právě u vztahů snach a tchyní to platí dvojnásob. 

„Problém je  tom, že lidé nechávají vztahy vadnout, nepracují na jejich zlepšení a to platí i ve vztahu tchyní a snach,“ řekl psycholog Pavel Rataj. „Je třeba zpracovat v sobě zahořklost, nepřipomínat si stále  situace, kdy se žena cítila být tchyní zraněná, ponížená, nedoceněná. Tyto emoce k ničemu dobrému nevedou,“ míní.

Je však velmi těžké poskytovat lásku a péči někomu, kdo ji sám poskytovat nebyl schopen. Mnoho žen, které se do takové situace dostaly, tvrdí, že pečovat o vlastní zestárlé rodiče či prarodiče jim připadá přirozené a nezpůsobuje jim trápení, ovšem, když jde o tchyni, cítí to jinak. Ženy se tak často dostávají do obtížných situací, které často končí totálním vyčerpáním. „Pendluju mezi mámou  a tchyní. Obě jsou ještě soběstačné, ale pomoc v domácnosti potřebují. Obě jsou vdovy, cítí se osamělé a chtějí si povídat. Když tam pár dnů nejsem, máma volá a má řeči typu: ‚Už jsem týden s nikým nemluvila. Uvařila jsem toho nějak víc, nechceš přijít? Kdybych tady ležela mrtvá, nikdo to neví.“ Vždy ji utěšuju, pak tam jedu, posedím s ní. Jenže totéž říká tchyně. Tam už jezdím spíše z povinnosti. Manželovi se tam jezdit nechce, vždy se na něco vymluví. Je mi jí líto, tak ji vždy navštívím a protrpím ty její řeči, které jsou pořád plné ironie a narážek. Nedávno jsem jí koupila zákusek a ona řekla, že je hnusný, ale že to chápe, protože do ní přece nechci investovat o deset korun navíc.“

Naopak se objevují i případy, kdy dlouholetý mizerný vztah tchyně a snachy právě přibývající roky zlepšily. Stává se, že obě znepřátelené dámy s přibývajícími léty zjistí, že život přináší tolik těžkých situací, že je zbytečné si ho komplikovat vlastními neshodami. Pokud k tomuto závěru dojdou obě a včas, měly by si otevřít láhev šampaňského a slavit. Mnohem více je totiž případů, kdy přibývající roky ostré hrany neobrousí, ale naopak.

psychika rodina stárnutí
Hodnocení:
(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helena Přibilová
Na svoji tchýni mám jen ty nejlepší vzpomínky. Byla milá, laskavá, obětavá. Měla jsem s ní lepší vztah než s vlastní mámou...
Eva Kopecká
Jinak úžasně zareagovala v rozhovoru jedna známá na postesknutí svojí kolegyně. Tato zvažovala, že by zůstala doma a starala se o tchýni. Známá to své kolegyni řekla poměrně výstižně. Je to snad tvoje máma? Není. Je to tvá tchyně a má vlastního syna a vlastní dceru. Tak se do toho nemontuj. Nech to na nich. Nebo si snad myslíš, že to ti dva ocení? Určitě ne. Třeba v tom budou hledat něco, na co ani nemyslíš. Třeba že se ti nechce chodit do práce a chceš disponovat jejím důchodem a penězi za péči. Ať najdou řešení její děti. Zůstaň stranou. Kolegyně to uznala. Musela by pustit svoji práci a po smrti tchyně by jí třeba už ve svém oboru nenašla. A to je totiž další stránka věci. Že si jeden přidělá práci, získá akorát nevděk, a potom co. A ve věku kolem šedesátky, kdy už má žena mnohdy sama se sebou co dělat, kdo by zvládl pravidelně několikrát v týdnu chodit vlastně na třetí směnu? V práci ani doma za nás kolikrát nikdo nic neudělá. Ono se řekne, že máme už domácnost dvoučlennou a nedá tolik práce. Mne dá kolikrát starost i ta jednočlenná. Pomáhala jsem hodně dřív a to i vzdálenějším příbuzným. Dnes bych se na trvalou a pravidelnou pomoc necítila.
Eva Kopecká
Myslím, že je to zejména tchýně, jakožto ta starší, zkušenější a tím pádem moudřejší, která by měla vstupovat do vztahu se svojí snachou s tím správným a rozumným přístupem. Snacha je asi spíš až ta druhá, která vzájemný poměr sil může ovlivnit. Je logické, když se tchýně nedrží zpátky a snaží se zasahovat mladým do života, snacha se brání a od začátku si ty dvě nesednou. Snachu by patrně ani nenapadlo, aby tchánům říkala, co by měli vařit, kdy vstávat, jak trávit volno a kam chodit nakupovat. Tchyně by si měla uvědomit, že si její mladí, byť s minimálními zkušenostmi z partnerského a rodičovského života, mají právo žít po svém - tedy v takové té standardní formě, nevybočující z běžné klasiky. Je čistě v jejich režii, zda jedou v sobotu na kola nebo se projdou v místním parku. Zda jedou na dovolenou v létě či v zimě, zda vaří zdravěji či klasicky. A každá tchýně, která má proti snaše x výhrad, by si měla uvědomit, že jednou bude možná ráda, když jí tahle osoba jednou bude ochotná jít nakoupit, až ona sama na tom bude tak, že z domu nevyleze. Ze svého okolí znám dost snach, které v manželství měly problémy právě díky tchyni. Mockrát i vztahu bránila hned zpočátku, ač snachu vlastně neznala. A mockrát chodila do domova mladých neohlášeně a s "dobře míněnými radami". Mockrát rozhodovala o věcech, které by si mladí měli domluvit mezi sebou. Sama jsem manželství prožila s takové nějaké symbióze - museli o všem vědět, u všeho být, všechno věděli lépe. Strašně těžko má v takové situaci snacha prostor pro cokoli vlastního. Od zařízení bytu po volby koníčků dětí. A když manžel ve snaze rodiče si nerozhádat s nimi drží celoživotně basu, jak to asi může dopadnout. Že i děti, které světe div se v tom manželství stihnou vyrůst, toho mají samy plné zuby. Není nic smutnějšího, než když je člověk na stáří sám. A když se přidá nemoc. Ono i to stáří samo o sobě stačí. A tak by každá tchyně měla spolknout, co si myslí, co by mladí měli a neměli. Čím méně se jim bude připomínat, tím víc se k ní mladí budou ochotni vracet. S pomocí, s popovídáním, s prací kolem domu, bytu. Staří to jistě nemyslí špatně. Ale žít jenom pro mladé, nemít své aktivity, obětovat jim půlku domu, dát jim na auto...skrývá řadu úskalí. Ve vyčítání, my pro vás vše, vy pro nás nic, bydlíte si tu skoro zadarmo, dali jsme vám, vy nás ani nesvezete......je základ budoucích malérů. Ať si mladí svoje bydlení platí, chtějí-li auto, ať si našetří, ať tchánům necpou děti každý víkend, pořídli si je oni. A tcháni, kteří mají konečně čas si oddychnout a žít bez dětí, by se s tím měli umět vyrovnat. Každé děti vyrostou. A jen ty děti, které dostaly možnost skutečně dospět a žít v odpovědnosti za svůj život, jednou budou ochotny tu pomoc nabídnout. Ty, které jsou drženy v dospělosti na krátkém řetězu, budou jen koukat, jak se utrhnout a být co nejdál. To stáří a nemoc rodičů je dobrý důvod. Už nemají sílu mladé komandovat, tak hurá pryč. Od čeho jsou státní a zdravotnická zařízení, že...?
Soňa Prachfeldová
Každý máme své zkušenosti ze svých životů. Těžko se vyjadřovat k druhým. Snaha má být oboustranná, aby to fungovalo. A hlavně, neplést se mladým do jejich dění, pokud sami nepřijdou. Je pravda, že lépe funguje vztah matka-dcera, než tchyně-snacha, což je i pochopitelné. Důležité je neubližovat si navzájem i špatně vyslovené slovo může zabolet. Pomohu ráda, hlavně, co se týká dětí , když je zapotřebí o prázdninách a p. Co kdo zaseje, vetšinou také sklízí.
Dana Hašková
Někdy je to i opačně a snacha nechce s tchyni udržovat jakýkoliv vztah.Intrikuje,dělá vše pro to aby ji izolovala od vnoučat a syna.Neni vždy chyba jen na straně tchýně.Ale zlá tchyne je takové dobře zakořeněné zarikadlo které se lehce a často používá.Ono nikdy není ta chyba jen na jedné straně.
Anna Potůčková
Měla jsem úžasnou tchýni a moc ráda na ni vzpomínám. Když jsem nějaký čas bydlela s manželem v domě jeho rodičů, vařili jsme si sami. Jednoho krásného dne jen tak při řeči vyslovila návrh, že já jakožto kuchařka můžu vařit pro všechny v jejich větší kuchyni a většinu surovin můžu brát z jejich spíže, nebot pěstovali zeleninu, měli králíky, kachny, vepříky, takže vlastně jsme takto více ušetřili. Přistoupila jsem na to a nikdy nelitovala. Společně jsme jen pekli cukroví a hlavně zdobili cukroví. Byla to opravdu prima tchýně. Když jsme se odstěhovali, tak jsme si jejich velké prádlo na oprání brali domů a aspon takto jim pomohli. Větší úklid jsme jim jezdili dělat také i s dětmi. Úklid i prádlo jsme museli stihnout i u mých rodičů, všechno leželo na nás
Jarmila Komberec Jakubcová
Mám báječnou snachu se kterou si dobře rozumíme. Vztah snacha - tchyně se musí budovat od samotného začátku. Bydlím se synem a jeho rodinou v domečku, oni nahoře a já dole. Navzájem se respektujeme já nikdy své snaše neříkám co má nebo by měla. Ona miluje zahradu a kytičky, tak jí do toho prostě "nekecám". Každý člověk potřebuje mít svůj prost na svou realizaci. Syn se snahou vychovávají 2 báječná vnoučátka, nejstarší už je vdaná. Včera jsem přijela po třech týdnech v nemocnici domů, snaha mi uvařila oběd, nakoupila, starala se o kočičáky, byt mi uklidila. Je mi jako vlastní dcera, kterou jsem neměla..
Venca V.
Moje žena si se snachami rozumí velmi dobře, jedna ze snach si bohužel nerozumí se svojí mámou....jenom z důvodu, že v začátcích, po svatbě, odmítla spolu s mým synem snahy matky zasahovat jí do života, manželství a výchovy dětí....občasné návštěvy jsou, ale vřelé vztahy nikoli a snacha daleko raději a častěji komunikuje s mou ženou, tedy svou tchyní, než s vlastní mámou....život je pestrý a lidské vztahy také....
Olga Škopánová
Já to mám stejně jako pan ppeett, horšího člověka po morální stránce než byla moje tchyně jsem nepoznala a i když je to smutné tak bych nebyla ochotná pro ni něco udělat
Daniela Řeřichová
Podobný, až idylický příběh jako L. Otřísalová znám také. Snachy a dcery dojíždějí za skoro stoletou maminkou, která nechce opustit domov, a vzorně se o ni starají. Moji rodiče si vzali na dožití babičku k sobě. S manželem jsme žili sedm let s jeho maminkou, která byla starší než moje babička. Já už jsem také tchyně . Loni mě propustili z nemocnice v době nouzového stavu, nejvíce mi pomohla exsnacha. Každá mince má dvě strany. Jak se do lesa volá, tak se ozývá. Ty negativní až toxické vztahy popisované v článku si nedovedu představit. Proč si vzájemně ubližovat? Život je složitý sám o sobě.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

19%