Patnáct let a dost. To je doba trvání českých manželství

V posledních dekádách se tak výrazně proměnila společnost a životní styl, že institut zvaný manželství přirozeně reaguje na tyto změny. Tempo je zrychlené, prosazuje se individualismus, žádné závazky, hodně nových zážitků. Nemyslím si, že se vrátí tradiční forma manželství. Ta totiž předpokládá, že partneři budou vztah opečovávat ve všech možných rovinách. Vidím kolem sebe partnerství, končící po pár letech z důvodu nezájmu nebo neschopnosti zvládat nějaké překážky. My jsme byli spolu 47 let, jako muž a žena, jako kamarádi, jako spolupracovníci. Bavilo nás to a díky podobnému humoru jsme překonali ledacos.

Kazdy musi obcas prihmourit oko a potom vydrzi manzelstvi i tech 55 let, ktere letos oslavime, prochazky ruzovou zahradou jsou jen v pohadkach.

Tak to jsem dobrá! V prvním manželství jsem to vydržela 26 let. Druhé manželství v mých 52 letech jsme si slíbili na 30 let. Letos budeme mít za sebou 22 let soužití, z toho 20 let v manželství. Podmínkou pro šťastné manželství je, nechtít předělat toho druhého k obrazu svému, ale začít u sebe. To platí oboustranně, ale i obecně v mezilidských vztazích. I v manželství mohou být dva lidé šťastní nezávisle na sobě i bez nevěry a různých podvodů.

Pokud manželství není vyloženě patologické (nevěra, domácí násilí, alkoholismus), myslím, že má cenu pokusit se ho zachránit, protože je iluzorní si myslet, že někdo jiný bude bohatší, hezčí, zábavnější.