Jak ošálit toho, komu se nechce chodit

Vždy jsem chodila moc ráda , především po Moravě . Byla jsem i v některých evropských státech - hodně pěší . Teď už mi to tak nejde , ale snažím se , i s vnoučaty. Ta brblají , protože jsou zvyklá na auto , ale vždy si dáme nějaký zajímavý cíl s odměnou a je to v pohodě .

To bylo určitě nádherné, co jste udělala. Já měla chození v přírodě nebo po památkách vždy moc ráda. Teď jen mohu sledovat televizi, protože velmi špatně chodím. Alespoň jsem ráda, že jsem si vycházky užila dokud jsem mohla.

Jako holka z venkova bych na chůzi v přírodě měla být zvyklá. Ale bylo to právě naopak. Když jsme utekli po škole ven, bylo to dobré. Ale jako rodina jsme toho moc nenachodili. Až se svým manželem jsem poznala příjemné procházky. Když jsem zůstala sama, začal mne syn brát na vycházky v Alpách. Tam jsem chození v přírodě propadla doslova. Škoda, že už tu krásu nemůžu manželovi ukázat.

Mám tři děti a jen nejmladší syn s manželkou prohánějí děti po lese a na sněhu. Zatím vnoučatům stačím, takže je v pohybu podporuji.

Že se "někomu" nechce chodit? Tak k tomu v rodině není veden. Já jsem se svých děcek neptala: chceš, nechceš. Naplánovala jsem trasu, která měla 35 km, a vyrazili jsme. Mladší se u=rostřed trasy začal vztekat, že ho bolí nohy, že dál nepůjde. TaK jsme se vyzuli, opláchli nohy v potoce, a šlapali dál. Zajímavé, že když jsme vyšli kopec a byla tam zřícenina hradu, tak tam ožil a nohy ho vůbec nebolely. Můj vnuk není doma veden k pohybu - rodiče spolu nejsou, otec je mým synem a matka je z té líné rodiny. Když je u mne, tak ráno cvičení, studená sprcha, pak rychlá procházka, po obědě výšlap. A vidím, že doma se mu tak nikdo nevěnuje, protože nemá trénink.

Není nad dobrou motivaci a to se vám povedlo, moc pěkně napsáno.

Hezky vymyšlené a krásně napsané. Ano, malé děti se nechají ošálit. :-)

Moc hezký článek a kéž by takových lidí s nápady bylo více. Jenže obávám se, že díky dnešní době bude těch peciválů u PC ještě více přibývat a narůstat.

Moc vám fandím, není to jednoduché rozjet a udržet takovou aktivitu. Ale ta úžasná zpětná vazba je nejlepší poděkování. Děti budou na putování s vámi vzpomínat celý život.

Moc hezký článek ! :-))