Vzpomínka: Čas sněhových závějí
Zima 1960. FOTO: Miroslav Podhajský

Vzpomínka: Čas sněhových závějí

1. 2. 2021

Každý den se kochám zimními snímky v rubrice Foto dne. Zaváté chaloupky, nekonečné bílé pláně, třpytivé krystaly vloček i melancholické podvečery navozují atmosféru čistoty a jímavé krásy.

V této době stejně jako ostatní musím i já odolat touze brodit se sněhovými závějemi, sevřít do dlaně mrznoucí hroudu a vložit ji do úst.

Našlapovat ztichlými pěšinami a vnímat stopy neviditelných obyvatel lesa. Cítit, jak se na řasy snáší poprašek z větví, na nichž skotačí veverka.

V ozvěně tušit dětský smích a v duši pokoru z neuchopitelnosti vesmíru.

Naskakuje vzpomínka na dřevěné sáňky i první lyže, stromečkování do kopce, svištění sjezdovkou i tváře zrudlé mrazem.

Nejde zapomenout na každoroční běžkování na Vysočině, čtyřicet let ve stopě na Devět skal, Sněžné, Herálec, Tři Studně, Medlov, Sykovec,  Rokytno, Fryšavu.

Vesnička Kadov s bylinným likérem a silvestrovským srazem lyžařů v historické výstroji, nejvýše položená Studnice s neodolatelným zmrzlinovým pohárem horká láska a kobaltově modrým obrazem Františka Emlera, který jsme si pak darovali k rubínové svatbě.

Milované Nové Město na Moravě s plejádou kumštýřů a mistrů bílého sportu.

Zlatá lyže, kam jsme se občas připletli, pak Vysočina Aréna nejen pro biatlonové krásky.

Naše patriotské artisky tam zanechaly stopy křížem kráž, jak jsme se potkávali s dalšími běžkaři, co při setkání pozdraví a dají tip na prima hospůdku.

Zůstaly tam naše výstupy i pády, ztraceny rukavice i rovnátka, nalezena přátelství.

A ještě předtím zimy s navátými cestami, kluzišťátky v činžovních vnitroblocích, zimy, které jsme přežili v teplácích a v gumácích, v nichž byly vloženy kotníčkové bačkory.

Naše sportovní úbory rychle zmrzly a pěkně křupaly. Nezatíženi batohy s mobily a svačinkou jsme se ve svahu mohli smýkat až do tmy a pak sušit chrastící gatě doma nad kamny a usrkávat horký čaj.

Vzpomínám na několik zimních prázdnin u babičky, které svým prvním fotoaparátem zaznamenal můj mladičký strýček Mirek.

Domeček byl ztracen v bílé peřině, do světa vedla úzká pěšina mezi vysokými sněhovými hradbami. A přece v tom miniaturním království paní Zimy bylo tolik úsměvů!

Maminka v poděděném králičím kožichu, bráškové a sestřička s nekonečnou koulovanou.

A tatínek, který v opuštěném pražském bytě psal teskné verše o domě, kde již týden nepřebývá láska. Mezi vzpomínkami je i telegram, jímž přivolával svou mírumilovnou choť, když se mu nedařilo zažehnout oheň v kamínkách značky Petra.

A tak se musel zahřát na bruslích, na nichž stával do pozdního věku.

Prohlížím fotografie přítomné i minulé.

Právě se za oknem zlehýnka snáší sníh…skutečnost nebo sen?

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.8 b. / 35 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Daniela Řeřichová
Udělali jste mi radost, pokud ve vás článek vyvolal hezkou vzpomínku, děkuji.
Jitka Hašková
Danielo, máš krásné vzpomínky a kouzelně je vyprávíš.
Martina Růžičková
Krásně jste zavzpomínala a vyvolala i u mě plno vzpomínek na zimy dávno minulé.
Marie Ženatová
Moc Vám milá Danielko děkuji za nádherné vzpomínky, které i mne přenesly často do mého dětství*
Eliška Murasová
Danielo, kouzelné vyprávění. Vybavují se mi vzpomínky, tolik podobné vašim, usmívám se představuju si ... jen ty fotky z těch časů žadné nemám, škoda.
Marie Seitlová
Krásně jste zavzpomínala na zimu dříve. U nás na horách bývalo hodně sněhu, denně jsme bývaly na kopcích na saních, lyžích, koulovaly se. Také ráda vzpomínám.
Daniela Řeřichová
Děkuji vám za milé ohlasy, moc si jich vážím.
Naděžda Špásová
Taky si vzpomínám, že kdysi byla zima zimou a ne něčím rozbředlým a špinavým. Vyrůstala jsem na vesnici a kopec na sáňkování jsme měli za plotem. :-)
Anna Potůčková
Krásné vzpomínky a moc krásné vzpomínání. Mnohdy sněhu dříve bylo i více než jen po kolena. To a si dnešní děti neznají, snad jen ty co bydlí na horách či pod horami. V nížinách když napadne 10 cm, je to skoro zázrak. Díky i za ty dobové fotografie!
Vladislava Dejmková
Opravdu kouzelně vyvolané vzpomínky. Také mi leccos připomněly.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.