Vzpomínka: Čas sněhových závějí
Zima 1960. FOTO: Miroslav Podhajský

Vzpomínka: Čas sněhových závějí

1. 2. 2021

Každý den se kochám zimními snímky v rubrice Foto dne. Zaváté chaloupky, nekonečné bílé pláně, třpytivé krystaly vloček i melancholické podvečery navozují atmosféru čistoty a jímavé krásy.

V této době stejně jako ostatní musím i já odolat touze brodit se sněhovými závějemi, sevřít do dlaně mrznoucí hroudu a vložit ji do úst.

Našlapovat ztichlými pěšinami a vnímat stopy neviditelných obyvatel lesa. Cítit, jak se na řasy snáší poprašek z větví, na nichž skotačí veverka.

V ozvěně tušit dětský smích a v duši pokoru z neuchopitelnosti vesmíru.

Naskakuje vzpomínka na dřevěné sáňky i první lyže, stromečkování do kopce, svištění sjezdovkou i tváře zrudlé mrazem.

Nejde zapomenout na každoroční běžkování na Vysočině, čtyřicet let ve stopě na Devět skal, Sněžné, Herálec, Tři Studně, Medlov, Sykovec,  Rokytno, Fryšavu.

Vesnička Kadov s bylinným likérem a silvestrovským srazem lyžařů v historické výstroji, nejvýše položená Studnice s neodolatelným zmrzlinovým pohárem horká láska a kobaltově modrým obrazem Františka Emlera, který jsme si pak darovali k rubínové svatbě.

Milované Nové Město na Moravě s plejádou kumštýřů a mistrů bílého sportu.

Zlatá lyže, kam jsme se občas připletli, pak Vysočina Aréna nejen pro biatlonové krásky.

Naše patriotské artisky tam zanechaly stopy křížem kráž, jak jsme se potkávali s dalšími běžkaři, co při setkání pozdraví a dají tip na prima hospůdku.

Zůstaly tam naše výstupy i pády, ztraceny rukavice i rovnátka, nalezena přátelství.

A ještě předtím zimy s navátými cestami, kluzišťátky v činžovních vnitroblocích, zimy, které jsme přežili v teplácích a v gumácích, v nichž byly vloženy kotníčkové bačkory.

Naše sportovní úbory rychle zmrzly a pěkně křupaly. Nezatíženi batohy s mobily a svačinkou jsme se ve svahu mohli smýkat až do tmy a pak sušit chrastící gatě doma nad kamny a usrkávat horký čaj.

Vzpomínám na několik zimních prázdnin u babičky, které svým prvním fotoaparátem zaznamenal můj mladičký strýček Mirek.

Domeček byl ztracen v bílé peřině, do světa vedla úzká pěšina mezi vysokými sněhovými hradbami. A přece v tom miniaturním království paní Zimy bylo tolik úsměvů!

Maminka v poděděném králičím kožichu, bráškové a sestřička s nekonečnou koulovanou.

A tatínek, který v opuštěném pražském bytě psal teskné verše o domě, kde již týden nepřebývá láska. Mezi vzpomínkami je i telegram, jímž přivolával svou mírumilovnou choť, když se mu nedařilo zažehnout oheň v kamínkách značky Petra.

A tak se musel zahřát na bruslích, na nichž stával do pozdního věku.

Prohlížím fotografie přítomné i minulé.

Právě se za oknem zlehýnka snáší sníh…skutečnost nebo sen?

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.8 b. / 35 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Jó zima za mého dětství...Vzpomínám na velkou bolest rozehřívaných prstů pod studenou vodou u umyvadla v družině : Byli jsme venku,pletené rukavice se brzy namočily,my nedbali,házeli jsme po sobě koulemi a váleli se ve sněhu,přes napomínání družinářky.Pak ale nastalo to rozmrazování,než jsme mohli jít na oběd...Tehdy v 60. letech jsme nosili tzv. šponovky,pod tím punčocháče (hladce-obrace),doma pletené vlněné ponožky a boty- křusky (byly podobné kanadám),s okovanými podrážkami. K tomu kabát-plyšák,na který se lepil sníh,a pletenou čepici....Když mi koncem zimy začaly být boty malé,musela jsem bohužel vydržet,neměli jsme tolik peněz a nové boty se koupily až další zimu....Ty zmrzlé nohy cítím ještě dnes....I takové bývaly zimy.
Dana Puchalská
Danielo,to je moc krásná vzpomínka. Děkuju.
Marie Bartošová
Mám slzy v očích. Díky, Danielo.
Daniela Řeřichová
Moc vám všem děkuji za souznění. Prožili jsme hezké chvíle a já z nich čerpám hodně energie pro dny příští.
Rostislav Mraček
Je dobře, můžeme-li vzpomínat na něco pěkného. A je dobře, že se vy, s námi čtenáři, o příjemné vzpomínky podělíte.
Elena Valeriánová
To všechno odvál čas a zůstaly jen ty vzpomínky, pevně uzamčené v srdci, drahé a jedinečné. I já si své vzpomínky hýčkám.
Jana Šenbergerová
Krásně jste vyvolala vzpomínky časem zaváté ...
Jan Zelenka
Nádherná vzpomínka. Mění se klima, mění se společnost, žijeme v jiném světě a nelze říci, že v lepším. Proto se občas rádi ohlédneme zpět.
Jitka Chodorová
Kouzelné vypravování, tak nějak to tenkrát bývalo všude, ale i uprostřed Plzně jsme nacházeli místa ke sněhové zábavě, v neděli se šlo bruslit na "zimák" a podobně. Sáně jsme táhli přes kus města tam, kde to jen svištělo. Děkuji Danielo za vzpomínku i pěkné dobové fotky.
František Matoušek
Krásná vzpomínka na dětství doplněná "historickými" fotografiemi. Mamimka byla krásná žena a tatínek obdivuhodný sportovec.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%