Mé obrázky Paříže

Omlouvám se , zase jsem byla nepozorná. Nad fotkami jsem vzpomínala a některé i na tabletu zvětšovala a tím nechtěně bodovala, že naskočí vždy jen jedna hvězdička, je divné. Článek je na plný počet hvězd.

Do Paříže bych se ráda jednou podívala. Snad to někdy půjde. Moc děkuji za její přiblížení článkem a fotografiemi. A přeji vám, aby vám to příště určitě vyšlo :-).

Paříž byla pro mě po Vídni druhým místem, kam jsem se podívala brzy po otevření hranic. Cestovala jsem tam ještě s bývalým přítelem a to tak, že jsme celou noc jeli autokarem z Prahy přes Německo a v 8.00 ráno jsme dorazili do Paříže. Po celý den jsme pak pobíhali po městě s krátkými přestávkami, abychom se posilnili svačinou, kterou jsme si přivezli z domova. Večer ve 20.00 jsme stejným autokarem absolvovali cestu zpět do Prahy. Byla to tehdy zoufale krátká návštěva takové metropole, ale přes všechno nepohodlí s touto cestou spojené na ni ráda vzpomínám. Dokonce jsem poprvé vyzkoušela v praxi svoje ve škole nabyté znalosti francouzštiny.:))

Přeju ti, Soňo, aby ti to s vnučkou vyšlo, stojí to za to ! Jakmile se dáme oočkovat, tak se to snad všechno zlepší a koroňáka zdoláme, abychom zas mohli normálně žít ! :-))

Paráda Jano, pořád je to můj sen, dostat se do Paříže, vnučka říká, babi pojedeme spolu, no snad.

Ráda jsem si přečetla vaše vzpomínky na Paříž. Jazyky bylo to poslední, co by nás na našich cestách odrazovalo. Domluvili jsme se všude, třeba i rukama-nohama, ale šlo to :-)) všude se našli ochotní a milí lidé. Francouzštinu jsem se kdysi ve škole snažila "zmoct" asi 2 roky, ale bohužel mi nešla, ačkoliv bych se ji tak ráda naučila.

Ráda jsem se podívala. Paříž mě ale neláká, protože se tam mluví jazykem, který mi zní velice nelibozvučně. A proto jsem ani neměla potřebu se ho učit. Podobně jako Zuzka jsem ráda, když se v cizí zemi dokážu orientovat po jazykové stránce.

V Paříži jsem nikdy nebyla. Někomu to možná bude připadat dost divné, ale mě odradilo hodně to, že jsem se nikdy nenaučila ani trochu francouzsky a vždy jsem se cítila lépe tam, kde jsem se mohla dorozumět.

Paříž má své neopakovatelné kouzlo, byli jsme několikrát s uměleckou agenturou. Pravda ale také je, že od prvního okouzlení a fascinace jsme se dobrali k poznatku, že v posledních letech ztrácela svůj šarm.

V Paříži jsem byla krátce po otevření hranic. Absolvovali jsme podobný zájezd autobusem. Je to nezapomenutelný zážitek. Byla jsem později ve Francii ještě dvakrát. Dneska už mne Paříž neláká. Necítila bych se tam bezpečně. Děkuji za připomenutí a hezké fotky.