Foto: autorka

Únor bílý, pole sílí

11. 2. 2021

Můj příběh

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5.1 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 11.2.2021 09:09

Moc hezké ,Soňo. Namáčím si nohy v lavoru, že dnes budu nejen kadeřnicí, ale i pedikérkou a uvádí mne tvá slova do tak potřebného klidu. Jak se lidé dostávají do aut, že lezou protějšími dveřmi, někdy i přes zavazadlová prostor, vidím z okna teď často.

Jitka Chodorová 11.2.2021 09:06

Děkuji za krásný článek. Určitě jsi se vyděsila, ale vše dobře dopadlo. Co se sněhu týče, dost mi v poslední době vadil, ale letos ne, možná to bude tím, že nemusím pravidelně někam chodit.

Zuzana Pivcová 11.2.2021 08:55

Věřím, že ses vyděsila, člověk občas něco nedomyslí. Ale jinak je Tvůj příspěvek rozjímavý a lidsky citlivý jako vždy. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá