Foto: autorka

Páteční den jak vyšitý

20. 2. 2021

Můj příběh

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5.2 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 22.2.2021 10:47

Když se daří, tak se daří. Člověku postiženému se možná trochu uleví, když se svěří. A ti svěření jsou zase rádi, že v tom nejsou sami. My jsme pěkně ťukli pravým zrcátkem v pondělí :) Hlavně že jsme zdraví!

Jan Zelenka 22.2.2021 09:54

Takové dny nebývají obvykle často. Na maléry by si člověk měl zvyknout. Já je mám ale až příliš často. Zvykám si těžko.

Dana Kolářová 21.2.2021 20:40

Soňo, tak už jen samé pěkné a příjemné dny ve zdraví.

Jana Šenbergerová 21.2.2021 19:39

Soni, ať je příští pátek vyšitý hezčími bavlnkami a povede se ti začátkem března využít couvajícího měsíce ke své spokojenosti. Tu skleničku vyzkouším. :-)

Jaroslava Handlová 21.2.2021 17:30

Soňo, když se „zadaří". tak to nemá chybu. Ale příroda to zase hodí zpátky do normálu a život běží dál s úsměvem. Budu dělat pokusy, zda sůl funguje :-)

Zdenka Soukupová 21.2.2021 16:53

No, není vždycky posvícení. Soňo, zasmála jsem se. Já vím, že není hezké smát se cizímu neštěstí, ale když jste to tak hezky napsala.... A fotky jsou fakt krásné.

Irena Mertová 21.2.2021 15:25

Po sérii nepříjemností by měla přijít série zas dobrého :-). Ať se ti daří! Hezké fotky...

Jana Kollinová 21.2.2021 12:38

Je až neuvěřitelné, jak mě pozitivně ovlivňuje prohlížení fotografií pořízených íčkaři při jejich procházkách přírodou. Děkuji všem, kteří sdílejí své "lovy beze zbraní". :-)

Věra Ježková 21.2.2021 08:37

Soni, s tou negativní energií to zkusím. Hezké fotky.

Elena Valeriánová 21.2.2021 06:23

Den blbec, taky bych mohla povídat a kdo ne? Tvůj článek a fotky mě pěkně naladily na veselé ranní vstávání. Soni a prozradím ti jen tobě pěkně potichu: i u nás měsíc pořád jen dorůstá.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková