Monte Carlo, svět hazardu a Formule 1

Také jsem měla příležitost párkrát tam zastavit na takovou povinnou 8-hodinovou pauzu řidičů, když jsme cestovali autobusem a pak pokračovali dál různě do Francie, nebo Španělska apod. Mám podobné zážitky a při čtení jsem si dokonce připadala, jako když tam znovu procházím těmi všemi zajímavými místy. Byla jsem zvědavá na Casino, ale ke hře v hlavním sálu jsem se nikdy nedostala, dopadla jsem podobně jako Vy. Ostatně snažila jsem se o to jen jednou, ale vše ostatní včetně Oceánografického muzea jsem postupně důkladně prohlížela. Opakované návštěvy se mi líbily, ale žít bych v Monte Carlu také nechtěla.

Tam se nikdy nedostanu. Děkuji za poutavé vyprávění a fotodokumentaci.

Aleno, nikdy neříkej nikdy. Monte Carlo je pozlátko. To není to pravé Středomoří. To pravé je v obyčejných lidech, v kavárničkách, v uličkách měst a městeček, ve starých památkách, v dobrém víně, v pozorování moře a v užívání krásných emocí toho všeho najednou.

Do Monaka se určitě nikdy nepodívám, některá přání se plní, jiná nikoli. Škoda, musí tam být krásně.

Honzo, jsi náš cestovatelský průvodce, je prima, že uveřejňuješ osobní poznatky a fotky z Tvého putování. Sice se tam nedostanu, ale ráda si alespoň počtu.

V devadesátých letech jsme byli s manželem na čtyřech několikaměsíčních pracovních pobytech v jihofrancouzském Antibes. Odtud jsme to neměli daleko do Monaka (Monte Carla), takže jsme se tam dvakrát zajeli podívat. Náš dojem z tohoto ministátečku byl dost podobný Vašemu. Co mě tehdy zaujalo, byly v ulicích vysázené pomerančovníky, jejichž plody nás lákaly k utrhnutí. Mně se ještě líbila terasovitá zahrada se subtropickou vegetací. Nejvíce nás však zaujalo proslulé oceánografické muzeum. Dodnes si vzpomínám na model, který ukazoval, jakou rychlostí roste mládě velryby.

Přátelé, děkuji vám za vaše příjemné ohlasy.

Byli jsme v osmdesátých letech s divadelním souborem. Ale takhle živě jako Vy bych návštěvu Monte Carla nepopsala. Do kasina jsme šili poprvé v životě, patřičně se vyštafírovali, krásné krupiérky, atmosféra, celý ten rituál kolem sázek, ta elegance a rychlost mě fascinuje stále. Nechtěli jsme vyhrát, ale prohrát. Což nebyl problém. Děkuji za silnou vzpomínku.

Díky za poutavé vyprávění o zajímavém místě. Jacque Yves Custeau byl díky televizním pořadům o podmořském výzkumu můj oblíbenec, takže by mě oceánografické muzeum také lákalo.

Před lety jsem také Monte Carlo navštívila.