Pohled

Poddůstojnická škola a vánoce

24. 2. 2021

Můj příběh

Autor: František Matoušek

Hodnocení:

(5.2 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 26.2.2021 17:45

Kdo byl na vojně, má do konce života na ni vzpomínky, veselejší i někdy nedobré, podle toho kde sloužil. Myslím, že by některým dnešním jinochům vůbec trocha vojny neškodila.

František Matoušek 25.2.2021 16:01

Zdeni, t.zv. na rotě jsme stromeček měli, ale bohužel Ježíškem byl velitel útvaru, který k nám promluvil, jak píši, při večeři a dáreček jsme dostali společný a to byl ten sovětský film o statečných obráncích Kavkazu. V armádě se tehdy nepěstoval sentiment.

Zdenka Soukupová 25.2.2021 13:22

Františku, hezké počtení. Jen mi tam chybí ten Ježíšek a dárky, to tam nebylo? ☺

František Matoušek 25.2.2021 08:51

Díky všem. Jak některé píšete. Člověk to s odstupem času nevidí tak nesnesitelné, jak to v některých dnech bylo. A na dotaz pí Kosťunové, nemohu posloužit, na to se nepamatuji.

Irena Mertová 24.2.2021 19:44

Mně se vaše vzpomínky z vojny také hezky čtou.

Marie Měchurová 24.2.2021 19:31

Zážitků z vojny je v naší rodině málo. Otec za první republiky na vojně nebyl, manžel má modrou knížku, bratr byl u tankistů v Č. Budějovicích a náš syn jen jeden rok po revoluci na hranici (tomu se ani vojna říct nedá). Proto si ráda přečtu, jak to tam chodilo.

Jana Šenbergerová 24.2.2021 19:25

Dnes to byla skoro idylka. Hezky se to četlo.

Eva Mužíková 24.2.2021 19:21

Jak už jsem napsala, Tvé příběhy moc ráda čtu. Těším se na pokračování.

Dana Puchalská 24.2.2021 17:43

Františku,super vzpomínání. Ano,po letech většina pánů vzpomíná jen na to dobré. Děkuju.

Zuzana Pivcová 24.2.2021 13:56

Františku, dobře se to čte. Nepojímám to nijak ideově. Jen jako informace, jaké to bylo na vojně. Neměla jsem nikoho blízkého, kdo by mi o ní vyprávěl. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková