Strašně krásný, hrozně dobrý, anebo výpověď dohodou... Do naší mluvy se vkrádají nesmyslná slovní spojení
Ilustrace: Pixabay

Strašně krásný, hrozně dobrý, anebo výpověď dohodou... Do naší mluvy se vkrádají nesmyslná slovní spojení

4. 3. 2021

Přiznávám se, že jsem byla jakoby na horách a bylo tam strašně dobře. Pokud se někomu takto věta zdá být v nepořádku, gratulujeme, má cit pro jazyk. Mnoha lidem však připadá úplně normální. Tato slovní spojení jsou běžně používána.

Strašně dobře. Hrozně krásná. Děsně dobré. Říct, že je něco dobré či krásné, je pro mnoho lidí příliš jednoduché, a tak češtinu zaplavila slovní spojení, ve kterých se váže ryze záporné slovo s tím kladným. Tato spojení se stala tak běžná, že mnoho lidí vůbec nevnímá, jak absurdní jsou. Podobných příkladů, kdy se do češtiny dostala slovní spojení, která jsou nesmyslná, pokud se nad nimi zamyslíme, najdeme mnoho.

Velmi hodně lidí v poslední dobře začíná věty slovy: Přiznám se, musím se přiznat. Typický příklad?

„Byla jsi už v té nové restauraci?“
„Musím se přiznat, že ne.“

Ale proč se dotyčná k něčemu přiznává? Copak je na tom, že nebyla v nové restauraci, něco špatného? Provinila se tím snad? Zasluhuje za to opovržení ba přímo trest? Ne, slovní spojení přiznat se patří k úplně jiným situacím. Přiznávat se máme, pokud jsme udělali něco nevhodného, špatného, pokud jsme něco tajili, pokud jsme lhali. Jenže takhle nám věty připadají košatější, zajímavější, a tak se přiznáváme i k tomu, že jsme uvařili oběd, koupili si boty nebo jsme byli o víkendu na horách.

Nedávno byla odposlechnuta tato konverzace v jedné kanceláři:

„Co jsi dělala o víkendu?“
„Přiznávám, že jsem byla jakoby doma.“

Takže se dotyčná přiznala k něčemu, na čem nebylo nic špatného a to si tím ještě nebyla jistá, protože to bylo jakoby? Jaké to je být jakoby doma? Právě slovo jakoby zaplevelilo v poslední době češtinu velmi výrazně.

„Pamatuji si živě na odpověď jednoho pana doktora na univerzitě, který reagoval na výrok naší spolužačky ‚jakoby dílo autora‘. Následně pronesl: ‚Slečno, co je to jakoby? Když řeknu, že přijel jakoby autobus, tak ten autobus přijel nebo nepřijel?‘“ říká Sabina Straková, spoluautorka knihy Sto perliček pro (ne)milovníky češtiny, která provozuje web Červená propiska zabývající se zábavnou formou výuky češtiny.

Někdy se používají slovní spojení, která jsou poměrně děsivá, když se nad nimi trochu zamyslíme. Před časem se v médiích hojně objevovalo spojení přestárlý senior. Co si tak pod tím představit? Co to znamená, když někdo někoho označí za přestárlého? Znamená to, že podle jeho mínění už tady nemá co dělat? Co s ním, když je přestárlý? „Je to divné slovní spojení a chápu, že mnoha lidem vadí. Je nevhodné. Co je vlastně začátek stáří? Nebo kdy začíná stáří? Kdo to může určit? I Světová zdravotnická organizace říká, že by se lidé neměli nálepkovat podle věku,“ říká geriatrička Iva Holmerová.

Velmi často používaným podivným slovním spojením je výpověď dohodou. Jazykovědci mají jasno: zamysleme se nad ním a dojdeme k závěru, že jde o nesmysl. Když někdo dostal výpověď, tak ji dostal, nerozhodl se pro ni sám. Když se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl, že v práci skončí, je to dohoda, nedostal výpověď. Správné označení by tedy mělo být: ukončení pracovního poměru dohodou. Sečteno a podtrženo: spojení výpověď dohodou je naprostý nesmysl používaný zaměstnavateli, a pokud s ní někdo na někoho vyrukuje, zaslouží poslat do háje. Slušnější přístup by ovšem byl popřát mu hezký den. Nikoli však říct: mějte hezký den. To je další slovní spojení, které se rozšířilo, byť podle jazykovědců v češtině nemá co dělat. Jde o převzatý výraz z angličtiny, který lidé nyní používají zcela běžně a zní také v rádiích, v televizích. „Rozhodně je vhodnější říkat jen ‚hezký den‘ než ‚mějte hezký den‘, říká jazykovědkyně z Ústavu pro jazyk český Markéta Pravdová.

Podivná slovní spojení, která jsou nesmyslná, když se nad nimi zamyslíme, nemá ráda, ale zároveň se k lidem, kteří si je pustili do svých slovníků, chová smířlivě. „My jsme tady mimo jiné proto, abychom lidem pomáhali, říkali jim, co je správné a co ne. Ale ne stylem: tohle musíte říkat, tohle nesmíte, to je špatné. My jim říkáme, že něco je v daném kontextu nevhodné, a snažíme se vysvětlit, proč. Lidé by si měli uvědomit, co tím, co říkají, chtějí získat, jaký záměr tím sledují,“ vysvětluje.

Většinou však podivná slovní spojení používají lidé, kteří nad češtinou a tedy nad tím, co říkají, moc nepřemýšlejí. Zpravidla přebírají to, co slyší od jiných. Někdy je to úsměvné, někdy otravné, někdy zábavné. Každopádně ale řeč vypovídá o člověku více, než si vůbec většinou připouští. Vypovídá o něm jakoby strašně děsně úžasně moc.

Český jazyk lidé
Hodnocení:
(5 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Aleno 08:28, v19:29 jsem napsala odůvodnění a je mi jasné, proč potřebuješ zdůraznit, že jsi lepší. Ale nemám nic proti a ze srdce Ti to přeji ♥
Věra Halátová
To slovní spojení "děsně krásný" nebo "strašně krásný", to se používá už hodně dlouho. Lidé prostě tak mluví. Horší je, když čtu např. i na internetu různé články, kde je takových zvláštních slovních spojení použito nebo kde autor špatně píše "i" a "y" nebo "s" a "z". Mně se ježí vlasy, když slyším takovou rádobydámu, která řekne: "V rádii říkali...". Anebo lidé používají větu: "To nedám...!". No, to, jak píše jedna paní, "Jdu do toho...!" nebo "Do toho (svetru) nejdu!" No, co už s tím, když si ti lidé myslí, že jsou světoví? Tato slovní spojení, ovšem, neužívají jen mladí lidé, užívají je i lidé starší. To "Mějte hezký den!" - to slyšíme i v rozhlase a televizi. Je to podle mne anglikanismus - Have a good day! A co, když v reklamách na cokoliv slyším: "Vůně citronu" - germanismus. Pak se začalo používat např. "Starejte se o vašeho psa" namísto "o svého psa". Jazyk se prostě vyvíjí i když směrem, který se leckomu nelíbí. Když mi bylo 17 roků, řekla jsem před jedním starším člověkem: "Vždyť je to jedno!". Ten pán mne poučil, že "jedno" je jen kolečko u trakaře. Ve slovním spojení se užívá: "Je to stejné". Pozastavuje se dnes někdo nad tím, jestli "je to jedno" nebo "je to stejné"? To, že řeč o člověku mnoho vypovídá, to bude pravda. Co si mohu myslet o starší ženě, která mi telefonuje: "No teď právě sedím u kompu.... To nedám... Do toho nejdu....". Je to pošetilá stařenka, která se chce omladit mladými výrazy.
Alena Tollarová
2. pád, koho, čeho? - bez mnoha (lidí, věcí), 6. pád, o kom, o čem? - mnoha (lidech, věcech), 7. pád, s kým, s čím? - s mnoha (lidmi, věcmi). Spojení velmi mnoho nelahodí mému uchu, stejně jako velmi hodně z 3. odstavce tohoto článku. Velmi mnoho je víc než mnoho?
Eva Kopecká
Jedna moje vrstevnice se zahleděla na jednu stránku časopisů a pronesla: "Tak do tohohle svetru bych teda šla." I zamýšlela jsem se nad svou českou obyčejností. Malou chvíli jsem měla pocit, že bych měla se sebou něco dělat. Celý život se vyjadřuji tak nějak stejně. Vždyť já bych řekla jednoduše....tenhle svetr se mi moc líbí....a pak jsem se zamýšlela ještě jednou a řekla si, že do takových změn tedy nejdu. A že žádné změny ve vyjadřování zavádět nebudu. I kdyby tak mluvila většina vrstevníků.
ivana kosťunová
Teď jsem se zastyděla, protože toto slovní spojení používám také. :))
Marie Faldynová
Řekla bych že "přišlo mi to k chuti" nebo "přišlo mi to divné" jsou germanismy, našly by se i další, takže nejen anglická slovíčka nám deformují češtinu. Ale souhlasím s tím, že na tom zas tak moc nezáleží, alespoň některým čtenářům...
Soňa Prachfeldová
Komolení češtiny, divné výrazy, přejmenovávání krásných českých výrazů. Chápu, že Amerika, nebo Anglie nebudou nahrazovat některá slova českými, ale musíme se dělat ještě menšími ? Také se mi líbí, když někdo často užívá - nemám s tím žádný problém.
Jitka Caklová
A znovu se vracím k 4.3.2021 13:18
Jitka Caklová
Ale klidně budu za trubku, snad mi bude omluvou, že mám pouze základní vzdělání.
Jitka Caklová
1. pád, kdo, co? - velmi mnoho, 2. pád, koho, čeho? - velmi mnoho, 3. pád, komu, čemu? - velmi mnoha, 4. pád, koho, co? - velmi mnoho, 5. pádem oslovujeme - velmi mnoho, 6. pád, o kom, o čem? - velmi mnoho/a, 7. pád, s kým, s čím? - s velmi mnoho věcmi, velmi mnoha lidmi. Musíme brát v úvahu, že velmi mnoho se vztahuje k množnému číslu a ještě dělit na životné a neživotné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?