Mám věci zbytné i nezbytné
Foto: autorka

Mám věci zbytné i nezbytné

12. 3. 2021

O tom, co všechno podněcuje nedobrovolné „domácí covidové vězení“, si lidé povídají a píší na různých fórech na internetu. Často se svěřují s inventurou oblečení, vybavení, nábytku. U nás doma se tomu říkalo – letecký den.

Do popelnice letěly obnošené a potrhané kalhoty, trička, do kterých jsme se už nevešli, otlučené hrnky, talíře, mnohokrát prolistované noviny a časopisy. Jako děti jsme se tehdy nasmály, ale také pohádaly o věc, kterou nám bylo líto vyhodit. O mnoho let později jsem si uvědomila, že se člověk obklopuje věcmi nezbytnými, ale nikoliv v malém obsahu i věcmi zbytnými.

Maminka mojí známé bydlela třicet let v třípokojovém bytě ve starší pražské zástavbě. Pokoje měly vysoké stropy, jako dělané pro skříňové nástavby a rozměrné police. Za tři desetiletí se z bytu stal velmi pěkně zabydlený prostor. A také velmi zaplněný. Její dvě děti se o tom přesvědčily, když maminka onemocněla a bylo zřejmé, že se do svého bytu nevrátí. Když jsme ji navštívili v domově pro seniory, v jejím posledním útočišti, tvrdě jsem si uvědomila, že všechno, co potřebuje, se jí vejde do nízké skříňky se dvěma policemi. Po několika letech jsem podobné pocity zažila, když jsme vyklízeli garsonku mé maminky. Do ní se odstěhovala z třípokojového bytu po důkladné redukci všeho, co ji do té doby obklopovalo. V opuštěném bytě jsme jasně identifikovali věci běžně používané od těch, na které maminka od nastěhování nesáhla. Nepotřebovala je.

Jak tak chodím ulicemi kolem zavřených obchodů, sem tam okem mrknu do obsahu výkladních skříní, po několika měsících zaprášených. To bych potřebovala, to by se mi hodilo, tohle by se mohlo někdy hodit, toto se mi líbí, ale toto! – to musím mít! Tak podobně v duchu reaguji na zboží, které se mi za sklem nabízí. V tuto covidovou dobu mají prodejci smůlu, já výhodu. Do otevřeného obchodu bych vkročila a pravděpodobně něco koupila. Doma bych si u několika nákupů uvědomila, že jsem přinesla věc, kterou vůbec, ale vůbec, nepotřebuji. Před mou padesátkou mi podobné myšlenky na mysl nepřišly ani samy od sebe, ani jako převzaté. Jak léta přibývají, posouvají se i významy věcí, kterými jsem obklopena. Nejde jen o vyplnění prostoru, vnímám také význam a užitečnost některých z nich.

V detektivkách Lee Childa hlavní hrdina Jack Reacher putuje po zemi jen s několika dolary a kartáčkem na zuby v kapse. Netouží po domu, zahradě, autu a dalších civilizačních vymoženostech. Špinavé oblečení vyhodí a na další tři dny si koupí nové. Tvrdí, že je spokojený, protože nemá žádné výdaje, neplatí elektřinu, plyn, vodu, odvoz odpadků, údržbu zahrady, opravy domu ani auta. No, je to románová postava, takový život je pro našince za hranicemi představivosti a já toto vnímám jako jednu stranu mince. Na té druhé spatřuji hromadění všeho možného, ať to stojí, co to stojí. 

Také jsem podlehla covidovému úklidovému impulsu, zaměřila jsem se na papíry, ale v této záležitosti jsem zastánce zlaté střední cesty a zdravého rozumu. Mám to, co potřebuji k životu, ale mám i věci, které mi připomínají cesty, zážitky, osoby. Stále se chci potěšit pohledem na obrázek, vypít kávu z dovezeného hrnku, i když dalších pět čeká na využití. Stále se chci prohrabávat mapami, itineráři z cest, kamínky z různých pláží. Nechci se podobat onomu románovému hrdinovi, na jehož majetek se hodí latinský citát: Omnia mea mecum proto – Všechno své nosím s sebou. Až věci zbytné i nezbytné přestanou pro mne být důležité, stále budu mít to, k čemu nikdo jiný nebude mít přístup: vlastnosti, vědomosti, znalosti, zkušenosti a vzpomínky. Tedy věci nezbytné pro můj život. A také je, jako hrdina z knihy, stále nosím s sebou.

Můj příběh
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Kopecká
Mám doma řadu věcí, které tam prostě jen jsou. Dárky, dárečky, předměty mnou nevybrané. Přivezené, poslané, darované, při nejlepší vůli mi donesené. Mnohé jsou nepoužité. Jsou od lidí nepříbuzných. Tedy práce, spolužačky, návštěvy, kamarádky. Je mi těžké se jich zbavovat. na druhou stranu si říkám, že každý si má ten svůj prostor utvářet po svém, aby mu byl šitý takříkajíc na tělo. Když dávám dárky, volím praktickou věc, která se spotřebuje. Tedy pijákovi lahev, mlsalovi velkou bonboniéru, masorádkovi balíček omáček ke grilování, když to má být oblečení, poukázku do obchodu nebo stylem - jdeme spolu, ty vybíráš, já platím. Jedny Vánoce jsme s dcerou jedna druhé darovaly úplně stejný přístroj na kapsle, druhé jsme se opět shodly na domácí elektrické pedikůře. Ona umí dárek vymyslet i dát stejně jako já, ještě se nestalo, aby jedna z nás byla zklamaná. Zato ty drobnůstky, maličkosti. Často těmto věcem a věcičkám slibuji, že půjdou někam na blešák a budou zadarmo rozdány těm, které zaujmou. Poučena letitým chalupařením pečlivě zvažuji přesun věcí na chalupu, že se to ještě užije. Neužije. Bude to tam překážet. Chalupa prodělala x leteckých dnů - už je tam máloco navíc. Kéž bych to dokázala i doma. Nicméně jsem už úspěšně začala. Oblečení putovalo k několika děvčatům, každá si to vyzkoušela, vybrala, odnesla. Podobnou akci musím udělat i v těch drobnostech...
Jitka Caklová
Také neumím vyhazovat. Všechno co mám, má pro mě svoji cenu, tak proč? Vždy si řeknu, "i když si to do hrobu nevezmu, tak nic to nežere a když mi to nepřekáží, může to u mě být".
Marie Doušová
Možná, že kdybych si nechala věci ,které jen potřebuji,byla bych ochuzena o věci zbytečné,ale s láskou darované. Vzpomínky jsou někdy hodně užitečné a ty nám právě připomínají tyto věci zbytečné. Pokud nám doma nepřekážejí,tak nám někdy hodně pomáhají v samotě a smutku.Věci po nás se vyhodí ,ale to už nám bude jedno.
ivana kosťunová
Čím déle jsem na světě, tím více věcí mě mým životem provází. Nedovedu se jich zbavit dokud slouží, někdy ani potom, co už sloužit přestaly. Nedávno jsem přivezla z chalupy své šaty, které jsem nosila do tanečních a sklidila jsem obdiv vnuček. Jednak pro to, že byly takové nadýchané, princeznovské, a jednak pro to, že nechápaly, jak jsem se do tak titěrných šatiček mohla nasoukat. Staré sklo, porcelán, po babičce mi sice zabírá místo, ale každý den se mohu potěšit pohledem na krásnou věc, a jednou možná potěší i další generace.
Hana Řezáčová
Vyhazovací typ je moje maminka. Nemá doma nic zbytečného, dokonce někdy, k mé nelibosti, ani to co je potřeba ... Všechno jsou to "krámy", které ji ztěžují úklid a zabírají místo. Má poloprázdné skříně a skříňky, pořád se něčeho zbavuje, i když podle mne už nemá čeho ... Když k devadesátinám dostala kytici, tak řekla: no jo, ale já už nemám vázu ...
Marie Ženatová
Díky za velmi zajímavý článek * - i já vidím, že věcí potřebuji skutečně stále méně a méně... Snažím se je nehromadit, ale spíše s úsměvem rozdávat...
Zuzana Pivcová
Teď vidím, co tu napsala Jana, asi se to bude dost podobat. Nehromadím, jenže k tomu, abych vyhazovala, bych musela sednout a přebírat, a na to jsem velký lajdák a ještě víc lenoch. Takže mám kolem sebe věci spíš zbytné, které někdy někdo, doufejme, že snad ještě já, bude řešit. :-D
Jana Šenbergerová
Tak tady mám problém. Nehromadím, ale neumím vyhazovat věci, které mohou ještě sloužit, ale nikdo je nechce, protože si raději koupí modernější. Za každou věcí vidím lidi, kteří jí vdechli život, i ty, kteří mi ji třeba darovali. A tak stárnou se mnou a zatímco můj osud je zcela jistý, jejich je stále nejistý. Věci zbytné už dávno nekupuji a evidentně doslouživší vyhazuji. Hezky jste to napsala, asi si budu článek občast číst znovu. Také jsem došla k názoru, že toho, co opravdu potřebuji, je stále méně a méně.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.