Takový zvláštní sen

Ach ty sny... jak píšeš i já bádám jak jsem k nim vlastně mohla přijít. Maminka " pokusný králík", tak to jsi asi měl opravdu velké štěstí, že ležela na zemi... Na fotce je vidět, jak Ti ta " vyklepaná lípa " chutná:)))

Hezký vzpomínkovo-snový článek :-).

Je to velká záhada, jak se sny tvoří ! Možná, že náš mozek " uklízí " a třídí naše životní zážitky. Já měl jen málo hezkých snů, ale zato " hodně běsů ", po kterých jsem byl rád, že jsem se probudil do pohody.

Dámy, děkuji za názory. Já mám smůlu, že si své sny nepamatuji a i když mi nějaký utkví v paměti víc, než se rozhodnu, že vylezu a zapíši si ho, zase usnu. Ale dva sny ještě z raného dětství si pamatuji velmi živě. V tom prvním mě honila po vsi kráva a zachránil jsem se, když jsem vlezl do kanálu. A v tom druhém jsem si stoupl na okenní parapet a vznesl jsem se do vzduchu a létal jsem. Co inspirovalo ten první sen, to nevím, ale asi statek vedle nás a já se tehdy bál koní a krav. Ten druhý byl jasně inspirován Vernem. Přeji vám jen pozitivní sny!!

Honzo, moje sny jsou někdy cestovní. Poslední dobou pořád jezdím vlakem a hlavně okolo lesů a jezer. Prý je to dobré znamení. Ale v dětství jsem se budila a bála zase usnout,aby se mi zase nezdálo o výtahu Pater Noster,a trvaly hodně let.

Jendo, pěknou kapitolku jsi vybral. Sny jsou dobré téma. Na rozdíl od tebe si jich pamatuju víc. Bohužel se mi zdají většinou sny nehezké, převážně bloudivé. Vykládat je se nepokouším. O tom, který se mi zdával nejčastěji, jsem napsala.

V poslední době, asi z nedostatku jiné činnosti, si dost často vybavuji různé zážitky z dětství a mládí, o nichž by mě nenapadlo, že se mi ještě někdy z paměti či nepaměti vynoří. Vy píšete vždy krásně, ať je to o čemkoliv. Možná by bylo zajímavé dát si tu jako téma Sny, tedy takové neobyčejné a které jsme si dobře zapamatovali.

Mám to podobné - na jednu vzpomínku se nabalí hned další. A sny, které se zdají k ránu, se pamatují.

Vzpomínky...ty mnohé nejdou vymazat z naší paměti a budme za to rádi, že je máme. Krásné vyprávění a díky za něj!

Hezký článek se vzpomínáním, někdy se mi poslední dobou zdají sny o maturitě, to bude asi ve spojitosti se současnou situací. Ráno se pak musím smát, protože ve snu jsem byla zcela zpocená z toho, že nic neumím, přesto jsem maturovala na dvě jedničky a dvě dvojky, takže to nebylo tak marné. Ráno se vzbudím, pyžamo spocené, sedím na posteli a v první chvíle nevím, zda to byl sen, nebo se mám jít učit. Alespoň se člověk zasměje. Díky za příspěvek