Nová Bystřice
Foto: autorka

Nová Bystřice

15. 3. 2021

Město Nová Bystřice je označováno za bránu České Kanady. Od Jindřichova Hradce ho po silnici dělí asi 17 km. Mnozí sem upřednostňují nostalgickou jízdu parním vláčkem po úzkorozchodné trati před cestou autem. Kromě pěších turistů potkáme hlavně cyklisty, kteří městem projíždějí do okolních oblastí vyznačujících se krásnou přírodou.

Centrum města, jinak městská památková zóna, láká k návštěvě areálu, ve kterém se nacházejí Muzeum veteránů a malý pivovar. V průvodcích a různých informačních zdrojích se dočteme o historii kostela sv. Petra a Pavla, morovém sloupu na Mírovém náměstí, šatlavě. Tyto zajímavosti stojí za prohlídku, téměř nikdo je nevynechá, a ani já jsem nebyla výjimkou. Ale já jsem se chtěla podívat i na okraj města, a tak jsem se vydala do okolních uliček a za hranici centra.

Když se řekne autobusové nádraží, představíme si množství autobusů, laviček, přístřešků. V Nové Bystřici je to plácek pro otáčení autobusů, které ze čtyř nezakrytých stanovišť vyjíždějí do různých stran. Blízká Pivovarská ulice se vine podél potoka Dračice a přilehlého rybníčku Benešák. Když se do této části města opře slunce a člověk najde lavičku, může zde v klidu odpočívat stranou od poměrně rušné hlavní silnice.

Stín před slunečními paprsky jsem našla i v nedalekém městském parku. Kromě herních prvků pro děti je zde umístěno několik dřevěných soch, výrobků z řezbářského sympozia. Zajímavé, neotřelé kousky dotvářejí příjemnou atmosféru celého parku.

Vydat se z Mírového náměstí Úzkou uličkou se mnohému člověku nechce, na první pohled totiž k procházce neláká. Já jsem však tudy šla za svým cílem. Po pár desítkách metrů jsem došla ke zbylým městským hradbám a Rybní ulicí jsem pokračovala tam, kam jsem se chtěla podívat. Na hráz mezi rybníky Novobystřický a Mnišský. Je odtud hezký výhled na malé sídliště s novostavbami. Na konci hráze jsou vidět úpravné rekreační domky, které využívají ve velké míře golfisté. Golfové hřiště je totiž jedním z významných sportovišť Nové Bystřice. Bez registrace se však na hřiště nikdo nedostane.

Zpáteční cesta do centra města a procházení úzkými uličkami mě dovedly na Graselovu stezku. O  leckom se tvrdí, že je to grázl. Toto hanlivé pojmenování má kořeny u Johanna Georga Grasela, který v těchto místech působil na rozhraní 18. a 19. století. Zatímco v Rakousku se stal legendou, šlechetným loupežníkem, který bohatým bral a chudým dával, na české straně získal pověst zloděje, loupežníka, vraha. Ať byl, jaký byl, po něm pojmenovaná 29kilometrová cyklistická trasa vede okolím Nové Bystřice, krásnou přírodou lesů, rybníků a potůčků.

Stezka mě dovedla na opačný konec Mnišského rybníka. Vysoké stromy se odrážely na hladině a v dáli vykukovala věž kostela. Minula jsem boží muka připomínající zaniklou obec Mnich (https://www.i60.cz/clanek/detail/27606/predjari-v-zanikle-obci-mnich) a vrátila jsem se k cestě vedoucí ke golfovému areálu. Hřiště jsou zde dvě, jedno devítijamkové, druhé osmnáctijamkové. Díky golfovému zaujetí mého manžela jsem jako jeho kedy, tedy nosič vaku s holemi, oběma hřišti prošla několikrát. Jednou jsem téměř celou trasu menšího hřiště, s výjimkou kamenité části jedné cesty, absolvovala po trávníku bosa. Byl to velmi příjemný zážitek, nikde kameny, šišky, větvičky a jiné nepřístojnosti pro chodidla, jen a jen příjemný pocit z udržovaného travnatého zeleného pažitu.

Autem jsem si projela okolní malé vesničky a nejsevernější bod Rakouska. Je zde krásně. Mám v plánu vydat se po části Graselovy stezky na kole. Až se počasí ustálí, až i ze stinných koutů této krajiny zmizí sníh. Na místních lesních cestách se někdy dlouho drží mokro a přiznám se, jezdit na kole bahýnkem se mi příliš nezamlouvá.

Musím se podělit o jednu skutečnost. Novou Bystřici jsem si prohlížela po vlastních, několikrát. Jako pěší jsem zde nejvíce času strávila na začátku jara. Kvůli pandemii si lidé drželi odstupy, ale ti, které jsem na procházkách potkala na náměstí, v parku i kolem rybníků, ve mně zanechali příjemný pocit. I s rouškou na obličeji byly znát úsměv a klid, a když mě zdravili i neznámí náctiletí a menší děti, řekla jsem si, že je dobře, že stále u nás žijí vlídní a milí lidé.

cestování
Autor: Jana Vargová
Hodnocení:
(4.9 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslav Kolín
V létě roku 1965 jsem strávil týden ve sportovním středisku UK na Albeři u rybníka Osika. V rámci programu jsme prošmejdili celé okolí (Klášter, Landštejn aj.) a bylo to moc prima. Do Nové Bystřice jsme se také podívali, ale tehdy to byla spíš smutná prohlídka. Ale v nedalekém lese právě probíhaly vykopávky zaniklé středověké vesnice Pfaffenschlag, o nichž nám tam poutavě vyprávěl místní pan učitel - nadšenec.
Helena Přibilová
Českou Kanadu znám, je to další krásný kout naší země. Několikrát jsme tam byli na výletě, ale ještě bych si chtěla projít Graselovu stezku.
Alena Vávrová
Takové seznamování s místy, co osobně neznám, se mi moc líbí - i díky pěkným fotkám.
Dana Puchalská
Krásná procházka + fotogalerie.
Rostislav Mraček
Se zájmem jsem si přečetl vaše povídání. Mám k Bystřici jakýsi vztah, spíše negativní. V dávné minulosti jsem byl zajatcem režimu na nedaleké pohraniční rotě.
Jan Zelenka
krásné fotky!
Vladislava Dejmková
V Nové Bystřici jsem byla asi před dvěma lety. Hezky motoráčkem z Jindřichova Hradce. Už to samo byl zážitek. Byl to jednodenní výlet, tak jsem stihla projít jen tu centrální část a muzeum veteránů. Stálo to za to,
Martina Růžičková
Hezky jste nám Novou Bystřici a její okolí popsala a nafotila. Kdysi dávno ji také navštívila, ale už si toho moc nevybavuji. Česká Kanada je krásná.
Zuzana Pivcová
Novou Bystřici jsem navštívila před 50 lety jen proto, že jsme tam byli na bramborové brigádě, takže kromě polí a ubytovny si nic nepamatuji. :-D
Jana Šenbergerová
Omlouvám se, ale Pavel tam určitě nebyl, to jen já jsem si myslela, že jsem přihlášená, zatímco on odhlášený nebyl.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.